Evropská unie má dlouhou historii. Jak se svazek rozšiřoval a dočká se členství Ukrajina?

Zárodkem Evropské unie se stalo Evropské společenství uhlí a oceli. To vzniklo v roce 1952 a jeho členy bylo šest států – Belgie, Francie, Itálie, Německo, Lucembursko a Nizozemsko. Tyto státy o pět let později podepsaly i tzv. Římské smlouvy, na základě kterých vzniklo Evropské hospodářské společenství a Evropské společenství pro atomovou energii.

Deset let poté, v roce 1967, došlo ke sloučení těchto společenství a vznikla tak Evropské společenství. V této podobě zažil zárodek Evropské unie první rozšíření, když se k původní šestici zemí v roce 1973 přidala Velká Británie, Irsko a Dánsko. V roce 1981 se součástí společenství stalo Řecko.

Vyslyší Brusel prosby Zelenského? Jak rychle může Ukrajina vstoupit do EU

Poté ovšem zažila Evropské společenství odchod první země. Po získání nezávislosti na Dánsku si odchod v referendu schválilo Grónsko a společenství opustilo v roce 1985.

O rok později došlo k dalšímu rozšíření, když se členy Evropského společenství stalo Portugalsko a Španělsko. Na začátku 90. let se pak území EU rozrostlo o Východní Německo díky jeho sloučení se západním sousedem.

V roce 1992 došlo k podpisu Maastrichtské smlouvy, na základě které vznikla Evropská unie ve více méně moderní podobě. Smlouva vstoupila v platnost roku 1993. V roce 1995 se pak Evropská unie rozrostla o další tři státy – Rakousko, Finsko a Švédsko.

Rozšiřování Evropské unie na východ

K zatím největšímu rozšíření Evropské unie došlo v roce 2004, kdy se připojila velká část států bývalého východního bloku, mezi nimi i Česká republika. Celkem se pak připojilo deset států.

V roce 2007 se přijetí do Evropské unie dočkalo i Rumunsko a Bulharsko. V tomto roce byla zároveň podepsána Lisabonská smlouva, která změnila principy fungování Evropské unie.

Zatím posledním rozšířením EU se pak stal vstup Chorvatska v roce 2013.

V roce 2021 se ovšem počet členů opět snížil. Na základě referenda z roku 2017 totiž Velká Británie jako první aktivovala článek 50 Smlouvy o Evropské unii a zahájila tak proces svého vystoupení, který dokončila v roce 2020. Od 1. 1. 2021 tak Evropská unie má současných 27 členů.

Kandidátské země EU a její další rozšiřování

Proces vstupu do Evropské unie se řídí jasnými pravidly a trvá několik let. Státy, které mají zájem připojit se k Evropské unii, musí nejdříve podat přihlášku. Následně se posuzuje, zda splňují podmínky členství, takzvaná kodaňská kritéria. Země, která je schválena jako kandidát do EU, dostane finanční, administrativní a technickou podporu. Ta slouží k tomu, aby kandidátská země integrovala právní předpisy EU do svých právních řádů.

V současnosti existuje pět kandidátských zemí, které vyjednávají svůj vstup do Evropské unie. Jsou jimi Turecko, Severní Makedonie, Černá Hora, Albánie a Srbsko. Přihlášku podala rovněž Bosna a Hercegovina, které ovšem zatím nebyl udělen status kandidátské země. 

Ukrajina a Evropská unie

O členství v Evropské unii má zájem i řada ostatních států. V první řadě Ukrajina, kde odklon od proevropského směřování vyvolal masivní protesty, které vyústily až ve změnu vlády. Roku 2016 tak Ukrajina přistoupila do Hluboké a komplexní zóny volného obchodu. Kromě Ukrajiny je součástí této zóny i Moldavsko a Gruzie.

Ukrajina v roce 2019 dokonce zakotvila své směřování do EU a NATO do své ústavy. Poté, co zemi v únoru 2022 napadlo Rusko, se ukrajinský prezident rozhodl podepsat oficiální přihlášku své země ke členství v Evropské unii. Tento krok později zopakovaly i Gruzie s Moldavskem.

V případě Ukrajiny se pak i několik zemí, v čele s představiteli Bukurešťské devítky, vyjádřilo k jejímu budoucímu členství kladně.

Válka Rusko vs. Ukrajina

9. 10. 2025

05:04

9. 10. 2025

Ruský vojenský soud poslal na 18 let do vězení jaderného fyzika Ruslana Šadijeva, kterého uznal vinným z vlastizrady a financování terorismu, protože převedl 1200 rublů (310 korun) jednotkám Rusů, kteří bojují proti ruské armádě na straně Ukrajiny, a organizaci pomáhající Rusům vyhnout se vojenské službě. Napsal to dnes zpravodajský server Kommersant, podle něhož už je rozsudek pravomocný.

05:03

9. 10. 2025

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.

17:45

8. 10. 2025

Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.

Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.

Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.