Trump o konci války na Ukrajině: Chce tvrdé sankce na Putinovo Rusko! Má to ale háček...
Americký prezident Donald Trump je připraven uvalit zásadní sankce na Rusko, pokud tak učiní všechny státy Severoatlantické aliance a pokud přestanou kupovat ruskou ropu. Válka pak skončí rychle, napsal na sociální síti Truth Social.
Pokud NATO neučiní, jak Trump chce, tak podle něj jen plýtvá jeho časem. Je to válka bývalého prezidenta USA Joea Bidena a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poznamenal také Trump, aniž by zmínil ruskou hlavu státu Vladimira Putina, který konflikt před více než třemi a půl roky rozpoutal.
„Jak víte, odhodlání NATO vyhrát bylo dosud mnohem menší než 100 procent a nákupy ruské ropy některými státy byly šokující! Výrazně to oslabuje vaši vyjednávací pozici a vyjednávací sílu vůči Rusku. Každopádně jsem připraven jít do toho, až budete připraveni vy,“ napsal Trump v příspěvku, který nadepsal jako dopis zaslaný všem státům NATO a celému světu.
Tisková agentura Belga nicméně připomíná, že dosáhnout shody na ukončení nákupu ruské ropy bude uvnitř NATO obtížné. Turecko, významný člen NATO, je totiž jejím třetím největším dovozcem po Číně a Indii. Nadále závislé na ruské ropě jsou také další členské země NATO, konkrétně Slovensko a Maďarsko.
Dále vyjádřil přesvědčení, že takovýto postup by spolu se cly ve výši 50 až 100 procent na Čínu byl velmi nápomocný k ukončení tohoto „vražedného, ale nesmyslného“ konfliktu. Peking podle prezidenta, který v minulosti sliboval ukončení války do 24 hodin od nástupu do funkce, má na Moskvu velký vliv.
Čínský ministr zahraničí Wang I v reakci na Trumpa uvedl, že jeho země se neúčastní válek a ani je neplánuje. „Válkou nelze řešit problémy a sankce je pouze komplikují,“ citovala agentura Reuters ministra.
Trumpova výzva k uvalení cel na Čínu přichází poté, co se před několika týdny na summitu v Pekingu sešli čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a indický prezident Naréndra Módí. Přestože Trumpova administrativa na Indii kvůli nákupu ruský ropy uvalila 25procentní clo, Čínu nijak nesankcionovala.
„Pokud NATO učiní, jak říkám, skončí válka rychle,“ napsal také americký prezident, který už Moskvě opakovaně hrozil tvrdými sankcemi, ale nikdy k nim nepřistoupil, a to navzdory vypršení ultimát z jeho strany. „Pokud ne, tak jen plýtváte mým časem a časem, energií a penězi Spojených států,“ doplnil.
Evropská komise (EK) chce prosadit postupné zastavení dovozu ruského plynu a ropy do Evropské unie, proti se ale staví Slovensko či Maďarsko.
Při ruském ostřelování Chersonu byl zabit padesátiletý muž, napsal na sociální síti šéf oblasti Oleksandr Prokudin. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov ráno informoval o mrtvém civilistovi kvůli ukrajinskému dronovému útoku.
Ukrajinská prokuratura zveřejnila záběry zachycují okamžik, kdy ruský dron zasáhl vzdělávací zařízení v Charkově, druhém největším ukrajinském městě. Úřady neupřesnily, o jakou šlo školu, podle místních médií dron zasáhl jednu z budov farmaceutické univerzity. Ruské útoky si vyžádaly čtyři lehce zraněné: tři ženy ve věku 51, 52 a 54 let a 89letého muže, informoval šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. „Naštěstí nikdo nezahynul,“ zdůraznil.
Íránské a ruské jednotky společně během cvičení Západ 2025 nacvičovaly útočné operace v podmínkách masivního nasazení průzkumných a útočných dronů nepřítelem, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. „Vojáci islámské republiky dobyli nepřátelské opěrné postavení, opevnili se v něm, za podpory ruských dronů odrazili nepřátelský protiútok a přistoupili ke zničení ustupujícího nepřítele,“ sdělilo. O dodávky munice a dalších potřeb do první linie se podle ministerstva postaraly ruské zásobovací drony a roboti.
Během cvičení ruská fregata Admiral Golovko odpálila hypersonickou raketu Cirkon na 900 kilometrů vzdálený cíl na pobřeží Barentsova moře. Cíl byl zničen přímým zásahem, ohlásilo dnes ruské ministerstvo. Na závěr manévrů vydalo zprávu, že společné vojenské cvičení skončilo „naprostou porážkou“ pomyslného nepřítele.
