„Snažím se jen přežít.“ Lidé z východu Ukrajiny popsali život pod nadvládou Rusů

Ukrajinské letectvo na sociální síti Telegram během noci varovalo, že skupiny nepřátelských dronů, rakety a střely s plochou dráhou letu míří i ke Lvovu na západě Ukrajiny a dalším místům. Letecký poplach byl vyhlášen po celé Ukrajině. Ve Lvově a okolí byly podle ukrajinské televize slyšet mohutné exploze i palba protivzdušné obrany. Kvůli náletu přerušila provoz městská hromadná doprava.

Polské a spojenecké stíhačky během ruského útoku na Ukrajinu vzlétly a pozemní protivzdušná obrana byla uvedena do nejvyšší pohotovosti, oznámilo velitelství polských sil s tím, že šlo o preventivní kroky s cílem ochránit vzdušný prostor a bezpečí obyvatel zejména pohraničních regionů.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme dění na Ukrajině a v Rusku sledovat v naší online reportáži. 

Nejméně jedna žena byla zabita a dalších devět lidí utrpělo zranění při ruském útoku na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, informoval šéf oblastní správy Ivan Fedorov. 

Záporoží utrpělo nejméně deset zásahů, nepřátelský útok poškodil výškové budovy i rodinné domy, hořela osobní auta, dodávky elektřiny a vody byly narušeny, napsal Fedorov na sociální síti. Poděkoval záchranářům,lékařům, energetikům, policistům a všem, kteří nyní pomáhají obyvatelům Záporoží dát se dohromady po nočních hrůzách. "Je to obrovská práce a zachraňuje životy, vrací lidem střechu nad hlavou, teplo a naději," zdůraznil.

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v neděli, dobrou noc. 

Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.

Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.

Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.

Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.

K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.

Ukrajina by mohla rozšířit své letectvo o švédské stíhačky JAS-39 Gripen, uvedl pro BBC Ukraine první náměstek ministra obrany Ivan Havryljuk. Podle něj jsou gripeny mezi stroji určenými pro Kyjev, i když časový rámec ani počet neupřesnil.

Ze Stockholmu však zatím nepřišlo potvrzení a švédský ministr obrany Pål Jonson zdůraznil, že o prodeji bude možné jednat až po skončení války. Analytici připomínají, že zařazení dalšího typu stíhačky by Ukrajině přineslo nové výcvikové i logistické nároky, přesto by gripeny mohly posílit flotilu amerických F-16 a francouzských Mirage 2000.

Bývalý starosta Chersonu Volodymyr Mykolajenko (65) strávil více než tři roky v ruském zajetí, kam se dostal v dubnu 2022 po únosu ruskými jednotkami. Nejprve byl držen v Chersonu, poté na okupovaném Krymu a nakonec ve věznicích a trestní kolonii u Moskvy. Jeho každodenní realitou byly bití, elektrošoky, psychický teror a hlad, kvůli němuž zhubl 25 kilogramů. Přesto odmítal nabídky na spolupráci s okupanty a snažil se povzbudit ostatní vězně.

Na svobodu se dostal až při výměně zajatců 24. srpna 2025, symbolicky na Den nezávislosti Ukrajiny. Podle serveru Slobodna Evropa věnoval první telefonát své matce, která den poté oslavila 91. narozeniny. Dnes se chce zapojit do obnovy zničeného Chersonu a do snah o propuštění dalších ukrajinských vězňů. Jeho myšlenky denně patří těm, jenž zůstávají v ruském vězení.

Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.

NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.

Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.

Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem. 

Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.

Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.

Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.

Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.

Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.

„Brutální ruský útok dronem na železniční stanici v Šostce v Sumské oblasti. Všechny záchranné služby jsou již na místě a začaly pomáhat lidem,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Informace o zraněných se teprve zjišťují. Dosud víme o nejméně 30 obětech.“ Na místě byli podle prvních zpráv jak zaměstnanci drah (Ukrzaliznycja), tak cestující.

„Rusové nemohli nevědět, že útočí na civilisty. A to je teror, který svět nesmí ignorovat. Rusko každý den bere lidem životy. A zastavit je může jen síla. Slyšeli jsme rozhodná prohlášení z Evropy a Ameriky – a je nejvyšší čas je všechny proměnit v realitu, společně se všemi, kteří odmítají přijmout vraždy a teror jako normální,“ apeluje prezident.

Německá spolková policie dnes potvrdila, že prostor v okolí letiště v Mnichově v pátek večer opět narušily dva drony. Letiště kvůli tomu na několik hodin zastavilo provoz, který obnovilo dnes v 07:00. Letadla přistávají a vzlétají, potvrdil ráno agentuře DPA mluvčí letiště.

Na jiná letiště muselo být přesměrováno 23 přilétajících strojů a zrušeno byl 46 plánovaných odletů. Kvůli opakovanému zpozorování dronů mnichovské letiště zastavilo provoz už ve čtvrtek pozdě večer. Omezení se dotklo přibližně 6500 cestujících. „Dali jsme k dispozici polní lůžka a také deky, nápoje a občerstvení,“ uvedlo letiště. Provoz na druhém nejrušnějším letišti Německa je zrovna silnější, neboť vrcholí pivní slavnost Oktoberfest.

Zatím není jasné, kdo je za přelety dronů nad evropskými letišti zodpovědný. Některé země ale vyjádřily obavy, že to může být Rusko. Moskva odpovědnost odmítá.

Ruské bezpilotní letouny v noci na dnešek zasáhly severoukrajinské město Černihiv a na třech místech v Doněcké oblasti přerušily proud, napsal web Ukrainska Pravda.

Dobré ráno, drazí čtenáři.

„Rafinerie Kirišinefteorgsintez (KINEF), jedna z největších v Rusku, hoří poté, co ji brzy ráno zasáhlo několik ukrajinských dronů,“ hlásí na sociální síti X Tatarigami, specialista na zpravodajské informace z otevřených zdrojů a analýzy. „Závod, který se nachází více než 700 km od Ukrajiny, má roční produkci téměř 20 milionů tun.“

Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v sobotu, dobrou noc. 

Při ruském dronovém útoku v Doněcké oblasti dnes zemřel francouzský fotožurnalista Antoni Lallican. S odvoláním na novinářské organizace a ukrajinské úřady o tom informovala agentura AFP. Jeho úmrtí potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Při stejném incidentu utrpěl zranění také ukrajinský novinář Heorhij Ivančenko.

„Čeká Ukrajinu nová hrozba, dokáží odpůrci Ukrajiny zvítězit ve volbách v Česku?“, ptá se v titulku k textu o českých parlamentních volbách server RBK-Ukrajina. Výsledek hlasování může ovlivnit zahraniční politiku členské země Evropské unie a NATO, která dosud důsledně podporovala Ukrajinu, zdůrazňuje zpravodajský server.

Kvůli anonymní výhrůžce o blížících se dronech zasahuje policie na pražském Letišti Václava Havla. Jeho provoz není omezen, sdělila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Do rozsáhlého bezpečnostního opatření se zapojilo velké množství policistů, spolupracují také s armádou. Policie to uvedla na síti X. Zdůraznila, že výhrůžka není ověřená a opatření je preventivní.

Incidenty s drony řešily v posledních dnech i další země. Například v noci na dnešek přeletěly drony nad vojenskou základnou v belgickém Elsenbornu nedaleko hranic s Německem. Ve čtvrtek večer byly spatřeny také na mezinárodním letišti v Mnichově, které kvůli nim přerušilo provoz a zrušilo nebo odklonilo desítky letů.

V Chabarovském kraji zavedli limit 10 litrů denně na prodej benzínu. „Limit na prodej paliva na území Verchnebureinského okresu začal platit od 2. října,“ píše redakce Sibir.Realii na Facebooku s odkazem na okresní správu.

Na českém velvyslanectví v Kyjevě se volí v klidu, volby zatím nenarušil letecký poplach, řekl ČTK český konzul. Místní média se obávají výhry odpůrců Ukrajiny.

Tanker Boracay, na který se vztahují západní sankce kvůli podezření, že je součástí ruské stínové flotily a který francouzské úřady vyšetřovaly kvůli podezření z účasti na nelegálních přeletech dronů nad dánskými letišti, odplul z kotviště na západě Francie a míří Biskajským zálivem na jihozápad; cíl má v Indii. Není zřejmé, proč plavidlo, na které o víkendu vpadlo komando francouzského námořnictva, smělo opět odplout, napsala agentura Reuters.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek uvedl, že loď byla zadržena v rámci evropské strategie boje proti toku příjmů z ropy, který pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině. Macron také uvedl, že není jasné, zda se plavidlo minulý týden podílelo na přeletech dronů v Dánsku, které uzavřely dánská letiště poblíž trasy, kterou loď plula z Baltského do Severního moře.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek označil zásah Francie proti tankeru Boracay za pirátství.

1400 km od Ukrajiny byla právě zasažena rafinérie Orsknefteorgsintez v Orenburské oblasti. Podle telegramového kanálu Baza zaznamenali nejméně dva drony.

K úderu se přihlásila ukrajinská rozvědka SBU. „SBU pokračuje ve způsobování vážných škod ruské ekonomice tím, že se zaměřuje na zařízení ropného a plynárenského průmyslu. Snížení petrodolarových příjmů přímo ovlivňuje schopnost agresora pokračovat ve válce proti Ukrajině. Téměř 40 % ruských rafinérských kapacit již nefunguje. Budeme nadále pracovat na tom, aby se toto číslo zvýšilo,“ uvedl zdroj agentury Ukrinform z SBU.

Rusko likviduje i ukrajinské zemědělství. Úder v Charkovské oblasti zasáhl vepřín, budovu zapálil a zabil některá prasata, ukazují fotografie Ukrajinské služby pro mimořádné situace.

Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS uvedlo, že ruské síly v noci provedly masivní útoky na ukrajinské podniky zbrojního průmyslu a na energetická zařízení. 

Cílem byl prý ukrajinský vojenskoprůmyslový komplex a také zařízení plynárenské a jiné energetické infrastruktury, které chod zbrojního průmyslu podporují. „Všechny stanovené cíle byly zasaženy,“ uvedlo ruské ministerstvo obrany.

Sociální síť TikTok smazala některé z falešných účtů, které měly za cíl ovlivnit volby v Česku. Učinila tak po podnětu od Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ). Na stovky účtů, které šíří například proruský obsah namířený proti EU či NATO a obhajující ruskou invazi na Ukrajinu, upozornil na konci září server Deník N. TikTok také uvedl, že nenalezl důkazy, které by potvrzovaly, že by dané účty tvořily ucelenou síť nebo byly součástí skryté vlivové operace.

TikTok uvedl, že i nadále důkladně prověřuje informace od ČTÚ a dalších příslušných orgánů a partnerů a bude nadále sledovat a narušovat činnost jakéhokoliv aktéra, který se snaží klamat uživatele jejich platformy. „Podrobnosti o sítích, které jsme rozbili, zveřejňujeme v našem Centru transparentnosti a naše zjištění sdílíme s příslušnými orgány, včetně ČTÚ,“ uvedli zástupci sociální sítě.

„TikTok Českému telekomunikačnímu úřadu odpověděl na zaslané podněty týkající se účtů, u nichž vzniklo podezření na neautentické chování a koordinovanou aktivitu. TikTok nás informoval, že prověřil všechny účty, na které nás výzkumníci upozornili. U některých z nich vyhodnotil podněty jako oprávněné a účty byly odstraněny,“ řekla Deníku N mluvčí ČTÚ Tereza Meravá. Podle informací serveru TikTok smazal desítky účtů ze stovek nahlášených.

Ráno byl provoz mezinárodního letiště Mnichov obnoven po pozorování neznámých dronů. Jeho mluvčí uvedl, že se situace vrátila k normálu. Všechny lety naplánované na dnešek se podle něj uskuteční.

Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících. Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně.

Evropská unie se chystá zrušit sankce uvalené na aktiva spojená s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, aby odškodnila rakouskou banku Raiffeisen Bank International za pokutu, kterou má zaplatit v Rusku. S odvoláním na zdroje z EU to napsal britský list Financial Times (FT).

V nejnovějším sankčním návrhu EU je podle sedmi lidí obeznámených se záležitostí zahrnuto ustanovení o uvolnění akcií v rakouské stavební společnosti Strabag, kterou kdysi částečně vlastnil Děripaska, a to zhruba za dvě miliardy eur (48,5 miliardy Kč). Majetek by připadl bance Raiffeisen, aby tak byla odškodněna za pokutu dvě miliardy eur, kterou musí zaplatit po rozhodnutí ruského soudu ve prospěch podniku spojeného s Děripaskou.

Sankce na Děripasku byly původně uvaleny kvůli tomu, že údajně poskytoval materiální podporu ruskému vojenskému a průmyslovému komplexu při invazi na Ukrajinu. Někteří evropští představitelé se obávají, že návrh na odškodnění banky by legitimizoval snahy oligarchů obejít sankce EU vůči Rusku a zároveň posílil ruské soudy, které na sankce reagují nařizováním konfiskace západních aktiv.

Rusko v noci podniklo rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu na východě Ukrajiny, kde jsou klíčová plynárenská zařízení, oznámil Kyjev.

„Proč posíláte tolik dronů do Dánska?“ dostal Vladimir Putin dotaz na Valdajském fóru. „Už nebudu. Nebudu víc. Ani do Francie, ani do Dánska, ani do Kodaně,“ pronesl s ironickou dikcí káraného žáčka. 

Dodání amerických naváděných střel s plochou dráhou letu Tomahawk na Ukrajinu se zdá být nepravděpodobné, přesto mohou Spojené státy zemi napadené Ruskem poskytnout jiné zbraně dlouhého doletu. S odvoláním na své zdroje to napsala agentura Reuters. 

Nejmenovaný americký představitel a tři další zdroje podle Reuters bez upřesnění uvádějí, že zásoby střel Tomahawk jsou vyhrazeny pro americké námořnictvo a jiné nasazení. Zmíněný činitel také řekl, že případné nedodání střel neznamená, že by byl nedostatek. Spojené státy tomahawky často používají k úderům na pozemní cíle. Dolet těchto střel u modernizovaných verzí přesahuje 1600 kilometrů, konkrétní dosah je utajovaný, Reuters i tak ale uvádí asi 2500 kilometrů.

Spojené státy by ale podle informací Reuters mohly umožnit evropským spojencům nakoupit jiné americké bojové prostředky dlouhého doletu, které by následně Evropané dodali na Ukrajinu.

Ukrajinské drony zasáhly chemičku Azot v Permském kraji, u pomezí evropské a asijské části Ruska – asi 1700 km od Ukrajinou kontrolovaného území. Závod patří k největším výrobcům dusíkatých hnojiv v Rusku, produkuje ovšem také chemikálie pro výbušniny vojenskoprůmyslového komplexu, uvádí The Kyiv Independent.

Mezinárodní letiště v Mnichově ve čtvrtek večer přerušilo provoz kvůli zpozorovaným dronům v jeho okolí i areálu. Zrušeno bylo 17 odletů, což se dotklo téměř 3000 cestujících.

Následně bylo 15 příletů odkloněno do Stuttgartu, Norimberku, Frankfurtu a Vídně. Informovaly o tom v noci na dnešek tiskové agentury s odvoláním na vyjádření letiště a policie. Podle agentury Reuters letiště ráno obnovilo provoz. Jde o další narušení letecké dopravy v Evropě poté, co byl minulý týden kvůli výskytu dronů několikrát dočasně přerušen provoz na letištích v Dánsku a Norsku.

Litva prodlouží bezletovou zónu poblíž svých hranic s Běloruskem do 1. prosince. Rozhodnutí přijala v srpnu poté, co na polské území dopadly drony, které pravděpodobně přiletěly z Běloruska. Pobaltský stát se rozhodl část svého vzdušného prostoru podél 679 kilometrů dlouhé hranice s Běloruskem uzavřít i s ohledem na rusko-běloruské vojenské cvičení Západ 2025. Původně mělo nařízení platit do října.

Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová zdůvodnila prodloužení nejnovějšími změnami zákonů, které litevské armádě umožňují rychleji a snadněji neutralizovat cizí drony. K tomu je ještě třeba připravit systém tak, aby mohl fungovat v praxi. Dokud nebude tato práce dokončena, vzdušný prostor zůstane uzavřen, vysvětlila dnes Šakalienéová.

Černihivská oblast na Ukrajině: Blízcí vítají vojáky propuštěné z ruského zajetí, vyměněné za ruské zajatce.

„Je nesmírně důležité zvýšit tlak na stínovou flotilu, protože tak snížíme schopnost Ruska financovat jejich válečné úsilí na Ukrajině,“ prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron v Kodani po skončení summitu Evropského politického společenství (EPC). „V příštích dnech se setkají náčelníci generálních štábů, v koordinaci s NATO, v rámci koalice ochotných, aby projednali společné kroky,“ dodal. Koalici ochotných tvoří převážně evropští spojenci Ukrajiny včetně Česka.

Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy. Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.

Rusko má dost vojáků, aby pokračovalo v bojích na Ukrajině, a tak by Kyjev měl usednout k vyjednávacímu stolu, prohlásil Vladimir Putin na Valdajském mezinárodním diskusním klubu v Soči.

Rusko úmyslně odpojilo okupovanou Záporožskou jadernou elektrárnu od dodávek proudu v rámci příprav na její zapojení do vlastní sítě, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Největší jaderná elektrárna v Evropě je odpojená od vnějšího napájení déle než týden, elektřinu pro chlazení odstavených reaktorů vyrábí dieselové generátory. Šéf ukrajinského jaderného dozoru Oleh Korikov dnes podle médií varoval před hrozbou jaderné havárie.

„Další krok Ruska bude ještě nebezpečnější: restartování okupovaného reaktoru bez řádného chlazení, bez jakékoli licence a bez dohledu,“ varoval Sybiha, podle kterého tento bezohledný krok poslouží pouze jako ukázka moci ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Nezodpovědné jednání Ruska zvyšuje riziko jaderných incidentů,“ zdůraznil Sybiha. „Každá akce Ruska představuje nejen smrtelné riziko, ale také dláždí cestu ke katastrofě,“ napsal. I nedávný výpadek dodávek proudu v Černobylské jaderné elektrárně, způsobený ruským útokem na rozvodnu ve městě Slavutyč, podle ministra ukazuje, že Moskva zneužívá jadernou bezpečnost jako zbraň.

Rusko rychle odpoví na provokace Evropy, která se hystericky militarizuje, řekl Vladimir Putin. Rusko ale nemá v úmyslu zaútočit na NATO, uvedl podle Reuters.

„Naléhavě jsem svolal řídící výbor, který jednomyslně potvrdil, že Polsko koupí nejnovější rakety Amraam ve verzi D pro letouny F-35,“ řekl novinářům polský vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle serveru Onet.

Zdůraznil, že Polsko je zatím jedinou zemí, která získala souhlas amerického Kongresu s nákupem těchto protileteckých střel. Těmi tak podle ministra budou disponovat jen Spojené státy a Polsko. Souhlas s nákupem 400 střel AIM-120D3 Amraam spolu s dalšími náležitostmi v maximální hodnotě 1,33 miliardy dolarů (asi 27,56 miliardy Kč) získalo Polsko letos v dubnu, připomněl server Defence 24.

Na F-35 už polští piloti trénují v Arkansasu, první pořízené stroje mají do Polska dorazit příští rok.

Polský list Gazeta Wyborcza přináší podrobnosti dnešního incidentu na Baltu. Ruské plavidlo, dlouhé 70 metrů, nezvykle manévrovalo nad podvodním plynovodem u polského pobřeží.

Mluvčí ministra pověřeného koordinací zvláštních služeb a mluvčí ministerstva vnitra na společné tiskové konferenci uvedli, že polská pohraniční stráž ve středu ráno zaznamenala ruský kutr nedaleko od podvodního plynovodu, nad kterým se asi na 20 minut zastavil. Rusové pak uposlechli radiového pokynu, aby okamžitě odpluli. Podrobností se mluvčí zdrželi, uvedli jen, že každý měsíc se stává několik podobných incidentů.

Loňský pokus o atentát na premiéra Roberta Fica byl teroristickým útokem, zopakovala dnes názor žaloby prokurátorka Katarína Habčáková v závěrečné řeči u prvoinstančního soudu v Banské Bystrici. Obžalovanému Juraji Cintulovi tak za střelbu na Fica, kterého vážně zranil, hrozí doživotí. 

Cintula po svém zadržení útok zdůvodňoval nesouhlasem s politikou kabinetu či zrušením elitního útvaru slovenské prokuratury. Žalobkyně poukázala také na jeho vyjádření, kdy vládu ve vztahu k EU označil za jidášskou. A chtěl, aby pokračovala vojenská podpora Ukrajině. Její poskytování Kyjevu ze státních zásob nynější Ficův kabinet po předloňském nástupu do úřadu zastavil. 

Francouzská justice bude soudit čínského kapitána lodi z takzvané ruské stínové flotily, kterou francouzští vojáci ve středu zadrželi u pobřeží Bretaně. Prokuratura proti kapitánovi vznesla obvinění kvůli tomu, že se odmítl podřídit výzvě armády, informovala dnes agentura AFP. Soud se bude konat 23. února. 

Francouzští vojáci vstoupili ve středu na palubu tankeru Boracay, který je podle francouzských úřadů součástí flotily lodí umožňujících Rusku obcházet sankce na vývoz ropy.

Plavidlo ale Francie podezírá především z podílu na ilegálních přeletech dronů nad dánskými civilními a vojenskými letišti z minulého týdne.

Úřady zadržely kapitána a jeho zástupce, oba jsou čínského původu, napsala AFP.

Rusko a Ukrajina si vyměnily válečné zajatce, po 185 z každé strany, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Kromě toho se do Ruska vrací 20 civilistů.

Rusko chce eskalovat válku a rozdělit Evropu, uvedl na úvod summitu Evropského politického společenství v Kodani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Reagoval mimo jiné na nedávná narušení evropského vzdušného prostoru, která jsou připisována Rusku. Evropa podle Zelenského musí dělat pravý opak, než Moskva očekává, tedy jednat společně a rozhodně.

Česku hrozí po nadcházejících parlamentních volbách nestabilita, vrací se do něj strašák populismu. Napsala to ve svém článku německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Podle regionálního listu Rheinpfalz se po volbách rozšíří počet členů Evropské unie blízkých Rusku na tři: Česko se přidá k Maďarsku a Slovensku. Web t-online či list Berliner Zeitung popisují české volby jako osudové, podle regionálních novin německého hlavního města ale v Češích žije tradice dobrého vojáka Švejka a jen málokdy volí radikální řešení.

„Rusko pokračuje ve svých brutálních útocích na Ukrajinu a všem musí být jasné, že nepřestane, dokud k tomu nebude donuceno,“ řekla v úvodním prohlášení na summitu evropských vůdců (EPC) hostitelka, dánská premiérka Mette Frederiksenová. Evropa podle ní musí být silná, aby ukázala, že „válka proti nám je nemyslitelná“.

Premiérka zdůraznila, že Ukrajina bojuje i za evropskou bezpečnost a brání všechny Evropany, proto si zaslouží vytrvalou podporu. „Pro některé je ruská hrozba velmi jasná, velmi přítomná, pro některé je stále daleko, ale nikdo nesmí být naivní. Tato válka není o Ukrajině, je o Evropě, o našich hodnotách a svobodách,“ prohlásila Frederiksenová, která u jednacího stolu v Kodani sedí vedle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. „To, co děláme na Ukrajině, není charita, je to přímá obrana našeho kontinentu,“ dodala s tím, že je třeba posílit Ukrajinu a zároveň vyvinout větší tlak na Rusko.

Polsko dnes registruje další incident spojený s Ruskem v Baltském moři, ruské provokace jsou téměř každodenní záležitostí. Prohlásil to polský premiér Donald Tusk na summitu Evropského politického společenství v Kodani. Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že je třeba vyvinout větší tlak na takzvanou ruskou stínovou flotilu, která přináší Moskvě zisky potřebné k financování pokračující agrese proti Ukrajině.

„Dostal jsem zprávu z Varšavy, máme další incident, blízko štětínského přístavu... máme nové incidenty v našem regionu, myslím v Baltském moři, každý týden, jsou téměř každodenní,“ citovala Tuska agentura Reuters.

Rusko v noci na dnešek podniklo vzdušný útok na ukrajinskou železniční infrastrukturu v různých částech země. S odvoláním na místopředsedu ukrajinské vlády Oleksije Kulebu to napsal server Ukrajinska pravda. Při útoku na depo v Oděse podle něj Rusové zranili strojvůdce, na severu země se zpozdily některé spoje.

Kromě Oděsy útočili Rusové také na železniční infrastrukturu v příhraničních regionech na severu Ukrajiny, včetně města Konotop, uvedl Kuleba, který vedle vicepremiérské funkce řídí ministerstvo pro regionální rozvoj. Některé spoje v Černihivské a Sumské oblasti mají podle něj kvůli ruským útokům zpoždění.

Ukrajinský prezident  Volodymyr Zelenskyj dorazil do Kodaně na summit Evropského politického společenství (EPC), sdružující 47 zemí. Dánská premiérka Mette Frederiksenová, jejíž země předsedá Radě EU a summit pořádá, při příjezdu na jednání zopakovala, že v Evropě probíhá hybridní válka. Zdůraznila proto důležitost posílení společné evropské obrany. „Do roku 2030 musíme být schopni se efektivně bránit,“ dodala.

Ukrajinští energetici plně obnovili dodávky elektřiny do všech zařízení Černobylské jaderné elektrárny, napsal dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na ministerstvo energetiky. O den dříve úřady informovaly o přerušení vnějšího napájení nyní už nefunkční atomové elektrárny kvůli ruskému dronovému náletu na rozvodnu ve městě Slavutyč. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že výpadek proudu trval přes tři hodiny.

Podle ministryně energetiky Svitlany Hrynčukové úroveň radiace v zařízení nepřekračuje normy a obyvatelé nejsou ohroženi. O den dříve ukrajinské ministerstvo energetiky uvedlo, že kvůli ruskému útoku na Slavutyč se bez elektřiny ocitla i Černobylská jaderná elektrárna, kde vznikla mimořádná situace. Bez napájení zůstalo klíčové zařízení, které izoluje zničený čtvrtý energetický blok Černobylské jaderné elektrárny a zabraňuje úniku radioaktivních materiálů do životního prostředí, uvedl resort.

„Letadla podobná dronům byla pozorována a hlášena v regionu Dithmarschen, v okrese Rendsburg-Eckernförde, stejně jako nad Kielem – včetně kritické infrastruktury a vojenských zařízení,“ potvrdila Sabine Sütterlinová-Waacková, ministryně vnitra německé spolkové země Šlesvicko-Holštýnsko, informace z minulého týdne. 

Incident podle agentury Reuters vyšetřují bezpečnostní složky kvůli podezření z možné špionáže či sabotáže. Spolková země je v pohotovosti po výskytu dronů v sousedním Dánsku.

„Kvůli nedávným incidentům v Dánsku a dalších evropských zemích zahájilo Šlesvicko-Holštýnsko konzultace se spolkovou vládou a německými ozbrojenými silami,“ uvedla ministryně koncem září. Neposkytla ale žádné podrobnosti ohledně toho, kolik dronů a kde bylo spatřeno. Nyní upřesnila, že šlo o různé typy a velikosti. „Jsou to očividně typické nástroje hybridní války,“ dodala.

V jihoukrajinské Oděse byly v noci slyšet výbuchy, na město útočily ruské drony. S odvoláním na místní obyvatele a úřady to dnes napsal server RBK-Ukrajina a ruská služba BBC, podle níž v některých čtvrtích byly přerušeny dodávky elektrického proudu. Dnešek je v přístavním městě den smutku poté, co v něm a jeho okolí tento týden zahynulo deset lidí kvůli bouři a záplavám.

„Oděso, prosím, zůstaňte na bezpečných místech! Město je pod útokem nepřátelských bezpilotních letadel,“ napsal v noci na telegramu starosta města Hennadij Truchanov. Později informoval o odvolání leteckého poplachu v Oděské oblasti.

O zvucích explozí ve městě informovali svědci na místě, píše RBK-Ukrajina. Z dostupných zpráv není zcela jasné, zda výbuchy znamenaly zásahy nějakých míst nebo likvidaci dronů protivzdušnou obranou. BBC s odvoláním na místní telegramové kanály píše, že drony zasáhly energetický objekt, a informuje o výpadcích v dodávkách elektřiny či vody v některých čtvrtích a také o rozsáhlém požáru.

Americký prezident Donald Trump nedávno povolil, aby zpravodajské služby a ministerstvo obrany pomáhaly Kyjevu s útoky proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Američané se též obrátili na spojence v NATO, aby Ukrajině poskytli podobnou podporu. Rozšířené sdílení informací od tajných služeb je dalším signálem, že Trump posiluje podporu Ukrajiny poté, co jeho snahy přivést Rusko a Ukrajinu k mírovým jednáním uvázly v mrtvém bodě, píše Wall Street Journal.

Podle amerických činitelů je to poprvé, co Trumpova administrativa pomůže Ukrajincům s útoky s nasazením zbraní dlouhého dosahu proti energetickým objektům hluboko v Rusku. Spojené státy už dlouho poskytují ukrajinské armádě podporu při dronových a raketových útocích, díky dalším informacím od zpravodajských služeb ale bude moci lépe útočit na rafinérie, ropovody a plynovody, elektrárny a další objekty na území sousední země. Cílem těchto ukrajinských operací je omezit Rusku příjmy z ropy, které mu pomáhají financovat válku proti sousední zemi. Než začnou informace Ukrajincům předávat, čekají ještě američtí činitelé na písemné instrukce z Bílého domu.

„Aliance nemá příslušný aparát, který by se mohl věnovat nějaké iniciativě. Zároveň neexistuje shoda mezi spojenci, že NATO má řešit smrtící zbraně pro Ukrajinu. Všechna ta pomoc, která se dneska dělá, tak je nesmrtícího, neletálního charakteru, pokud to řeší sekretariát NATO,“ podotkl šéf diplomacie Jan Lipavský v reakci na tezi hnutí ANO, že by muniční iniciativu mělo zaštiťovat NATO, ne ČR.

Spojené státy budou Ukrajině poskytovat informace od zpravodajských služeb, které bude moci využít k útokům proti energetické infrastruktuře hluboko ve vnitrozemí Ruska. Píše o tom The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké činitele.

Od začátku konfliktu na Ukrajině Česko poslalo napadené zemi pomoc zhruba za 25 miliard korun, řekl dnes večer v televizi CNN Prima News premiér Petr Fiala (ODS). Česko podle něj také plní závazky Severoatlantické aliance (NATO), které činí zhruba 6,5 miliardy korun ročně.

Předseda opozičního ANO Andrej Babiš, který byl v debatním duelu s Fialou, řekl, že české firmy by za jeho případné vlády dostaly licence na export vojenského materiálu na Ukrajinu. „Nemáme peníze tady pro naše lidi a náš program je pro lepší život občanů České republiky,“ uvedl mimo jiné na dotaz ohledně podpory Ukrajiny vládou, v níž by bylo hnutí ANO. „Platíme do Evropské unie 60 miliard korun ročně. EU významně pomáhá Ukrajině. Nový návrh evropského rozpočtu na roky 2028 až 2034, jsou tam obrovské částky na podporu, takže pomáháme,“ dodal expremiér.

Vážení čtenáři, přejeme dobrou noc. Za sledování online zpravodajství k Ukrajině děkujeme, pokračovat bude zase od rána.

Neformální summit EU v Kodani skončil, prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie debatovali o společné evropské obraně a následně o Ukrajině. Zatímco diskuze o obraně trvala čtyři hodiny, o Ukrajině pouhou hodinu.

Jednání o obraně se podle bruselského serveru Politico neprotáhlo kvůli neshodám, ale kvůli tomu, že se chtěli vyjádřit všichni. Dánské předsednictví přitom vzhledem k důležitosti tématu nechtělo nikoho přerušovat. Původně plánovaná diskuse na dvě hodiny se tak protáhla.

Úřady vyhlásily na 2. října v Oděse a okolí den smutku kvůli záplavám, které zabily deset lidí. Podle úřadů se dosud podařilo zachránit 362 lidí.

Oděsa se kvůli srážkám na možné záplavy připravovala od úterý, kdy dobrovolníci společně se záchranáři a civilní obranou pomáhali zajišťovat budovy a odčerpávat vodu ze sklepů. Ve stejný den v podvečer starosta města Hennadij Truchanov oznámil zastavení elektrifikované hromadné dopravy a úplný zákaz vjezdu do ohrožených míst. V oblasti se kvůli špatnému počasí ocitly bez proudu tisíce domácností.

Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že pověřil vicepremiéra Oleksije Kulebu kontrolou záchranných prací v Oděse a prověřením všech skutečností, které tragédii předcházely a mohly způsobit tak významné důsledky. Podrobnou zprávu očekává šéf státu v pátek.

Na anektovaném Krymu ruské úřady zavedly další omezení na tankování benzínu. Jednorázově si řidič smí načerpat 20 litrů, oznámil dnes Sergej Aksjonov, Ruskem dosazený šéf správy na poloostrově. Koncem září úřady na Krymu omezily prodej benzínu na 30 litrů při jednom nákupu, teď se toto množství ještě snížilo o deset litrů, poznamenal server BBC News. Tedy pokud zákazník najde zásobenou stanici.

Už v srpnu ruská média informovala o nedostatku benzinu a o frontách aut před čerpacími stanicemi v některých ruských regionech včetně Krymu. Od té doby útoky ukrajinských dronů na ruské rafinérie a další zařízení a zásobovací trasy ještě zesílily.

Rusko nadále využívá Severokorejce ve válce proti Ukrajině, ačkoliv je nyní nenasazuje do bojů v první linii na frontě. Severokorejci v Rusku podstupují výcvik a také se zapojili do výroby dronů. Uvedl to náčelník ukrajinského generálního štábu Andrij Hnatov v rozhovoru poskytnutém agentuře Ukrinform.

V Moskvě se mezitím setkali ruský ministr obrany Andrej Belousov a jeho protějšek z KLDR No Kwang-čol, který podle ruské agentury TASS ujistil, že KLDR nadále bude „plně podporovat boj vlády, armády a lidu Ruska pod vedením soudruha prezidenta (Vladimira) Putina“.

„Kontingent je nasazen v Kurské oblasti, kde absolvují výcvik. Tvrdí se také, že prý jde o ženijní jednotky, které se mají postarat o odminování území,“ řekl ukrajinský generál.

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie ukončili debatu o společné evropské obraně a nyní budou na takzvaně neformálním zasedání Evropské rady v Kodani jednat o Ukrajině, uvedla mluvčí předsedy Evropské rady Antónia Costy. Vrcholná schůzka se tak patrně protáhne do noci. Evropské vůdce čeká od 19:00 ještě večeře pořádaná dánskou královskou rodinou. Následně se ale nejspíš k diskusi vrátí, i když to původně nebylo v plánu.

S unijními lídry se podle mluvčí Marie Tomasikové již spojil prostřednictvím videokonference ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Česko na summitu zastupoval premiér Petr Fiala, který se ale předčasně vrací do Prahy, kde ho čeká večerní televizní debata s lídrem opozice Andrejem Babišem.

„Moje názory se v zajetí změnily. Měl jsem naději, že se ruský režim změní,“ prohlásil letošní laureát Ceny Václava Havla, ukrajinský novinář a dobrovolný voják Maksym Butkevyč, loni propuštěný při výměně zajatců. „Teď, když se dívám na Rusko v jeho současné podobě, už tomu nevěřím,“ dodal na konferenci v Praze. Rusko podle něj vnímá Ukrajinu jako svou součást a usiluje o to, aby se znovu stalo impériem.

„Maďarsko je suverénní země. O našem energetickém mixu rozhodujeme my. Zadruhé nemáme žádnou jinou možnost. Máme možnost odebírat něco přes Chorvatsko, ale to není dostatečné. Potřebujeme hlavní plynovod a tím je ten ruský,“ maďarský premiér Viktor Orbán při zasedání Evropské rady v Dánsku.

Vymezil se tak vůči požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa (jakkoli se prezentují jako velcí přátelé a ideoví spřízněnci), aby všechny země EU a NATO přestaly nakupovat ruskou ropu a plyn.

Postup ruské armády na Ukrajině se v září opět zpomalil, zejména v Doněcké oblasti na východě země, vyplývá z analýzy AFP. Během září Rusko dobylo 447 kilometrů čtverečních, v srpnu 594 kilometrů čtverečních. Vrcholu letošního snažení dosáhly ruské jednotky v červenci, kdy ovládly 634 kilometrů čtverečních ukrajinského území.

Na konci září Moskva plně nebo částečně ovládala 19 procent ukrajinského území. Přibližně sedm procent, včetně Krymu a částí Donbasu, ovládlo Rusko ještě před vpádem svých vojsk do sousední země v únoru 2022.

Ukrajinská státní energetická společnost Naftohaz uzavřela s Evropskou investiční bankou (EIB) smlouvu o půjčce 300 milionů eur (zhruba 7,3 miliardy Kč) na nákup plynu před topnou sezonou. S odkazem na sdělení ukrajinského podniku to dnes uvedla agentura Reuters. Naftohaz se teď snaží zabezpečit si finance na nákup dostatečných zásob plynu pro letošní zimu vzhledem k tomu, že ruské útoky vedly na Ukrajině k poklesu produkce plynu o 40 procent.

„Částka 300 milionů eur od EIB představuje výraznou a praktickou podporu, která nám pomůže zajistit energetickou odolnost země před zimou,“ uvedl Naftohaz. Dodal, že plní podzemní zásobníky plynu podle plánu a blíží se k dosažení cílové úrovně zásob.

Pro topnou sezonu, která začne v polovině října, potřebuje Ukrajina podle tamní vlády nejméně 13,2 miliardy krychlových metrů plynu. Naftohaz uvedl, že za peníze z úvěru od EIB bude moci nakoupit zhruba 0,6 miliardy krychlových metrů plynu. 

Maďarsko chce mít s Ukrajinou pouze strategickou dohodu. Ukrajinci jsou hrdinský národ, musíme je podporovat, členství v EU je ale příliš, řekl premiér Viktor Orbán na evropské radě.

„Předseda vlády Slovenské republiky Robert Fico se omluvil z účasti na neformálním summitu Evropské rady a summitu Evropského politického společenství z důvodů zhoršených zdravotních těžkostí spojených s atentátem,“ uvedl úřad slovenské vlády. Více informací neposkytl.

Fico loni v květnu přežil pokus o atentát, když na něj po výjezdním zasedání vlády ve slovenské Handlové z bezprostřední blízkosti střílel útočník a vážně ho zranil. Premiérovi způsobil poranění v oblasti břicha, kyčelního kloubu, předloktí a palce na pravé noze. Fico kvůli vážným zraněním podstoupil operace.

Za podporu Ukrajiny by neměli platit jen evropští daňoví poplatníci, ale je to Rusko, které by mělo nést odpovědnost, uvedla při příjezdu na dnešní summit EU v Kodani předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jedním z hlavních témat schůzky je plán Komise použít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí úvěru Ukrajině. 

„Žijeme v neklidných časech. Rusko testuje naše odhodlání,“ řekla von der Leyenová novinářům. Ohledně použití zmrazených ruských aktiv v Evropě podle ní existuje „právně podložený způsob“, jak tyto finance využít. Návrh poskytnout Ukrajině s pomocí zmrazených aktiv ruské centrální banky uložených v Evropě bezúročný úvěr až 140 miliard eur (asi 3,4 bilionu Kč) podpořil před pár dny i německý kancléř Friedrich Merz. Obavy má ale například Belgie, ve které se většina aktiv nachází.

Po útoku ukrajinského dronu zemřel šéf ruské okupační správy v ukrajinské Nové Kachovce Vladimir Leonťjev. Uvedl to dnes Moskvou dosazený gubernátor okupované části jihoukrajinské Chersonské oblasti Vladimir Saldo. Ukrajinské soudy proruského funkcionáře dříve odsoudily k mnohaletým trestům za válečné zločiny.

„V Nové Kachovce bylo v důsledku útoků dronů poškozeno sídlo městské rady. Zahynul Vladimir Leonťjev,“ napsal Saldo na telegramu. Dodal, že dvě další ženy byly se zraněními převezeny do nemocnice. Leonťjeva nazval „jedním z prvních příznivců strany Jednotné Rusko“ v Chersonské oblasti.

Kyjev se k útoku dosud nevyjádřil. Ukrajinská média označují 61letého Leonťjeva, který byl podle ruských zdrojů zabit ukrajinským bombardovacím dronem zvaným baba Jaga, za kolaboranta.

„Budeme diskutovat o tom, co můžeme dále udělat pro Ukrajinu. Čekáme na návrh Komise ohledně použití zmrazených ruských aktiv, už delší dobu žádáme o to, aby byla použita pro Ukrajinu,“ prohlásila premiérka Lotyšska Evika Siliňová. „Také se těším na návrhy a debatu, jak posílit východní křídlo Evropské unie,“ dodala při příjezdu na kodaňský summit EU a EPC.

Rusko v září zintenzivnilo své vzdušné útoky střelami a drony dlouhého doletu na Ukrajinu, napsala agentura AFP, která zanalyzovala data ukrajinského letectva. Vyplývá z nich, že ruská armáda během nočních úderů vyslala uplynulý měsíc na sousední zemi 5638 bezpilotních letounů dlouhého doletu a 185 střel, což je nárůst oproti srpnu o 36 procent. Ukrajinské vzdušné síly přitom podle svých údajů zachytily 87 procent ruských dronů a 68 procent střel.

Moskva dočasně omezila své útoky před summitem ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho amerického protějšku Donalda Trumpa, který se konal v polovině srpna na Aljašce, napsala AFP. Dodala, že setkání ale nepřineslo v mírovém úsilí šéfa Bílého domu pokrok a Moskva v září uvedla, že bude pokračovat ve své ofenzivě na Ukrajině.

V září Rusko také podniklo dosud nejrozsáhlejší vzdušný útok na Ukrajinu během této války, když v noci ze 6. na 7. září vyslalo na Ukrajinu 810 dronů, podotkla AFP. Úder zasáhl vládní objekt v centru Kyjeva, což se stalo během současné ruské agrese poprvé. Agentura ke své analýze poznamenala, že data obsahují původní odhady ukrajinských vzdušných sil o počtu dronů a střel, které byly detekovány při nočních ruských úderech.

„Jde o plány na nelegální zabavení ruského majetku, rusky řečeno – o zlodějinu,“ komentoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov plány Evropské komise, které předpokládají použití zmrazených ruských aktiv v Evropě pro úvěr Ukrajině.

Evropa se podle dánské premiérky nachází v nejobtížnější a nejnebezpečnější situaci od druhé světové války. Musíme čelit hybridní válce, dodala Mette Frederiksenová, hostitelka dnešního zasedání Evropské rady a zítřejšího summitu Evropského politického společenství.

„Vítáme nový návrh Evropské komise a podporujeme také využití zmrazených ruských aktiv, protože Rusko musí platit a podílet se na splácení škod, které v důsledku jeho agresivní politiky vznikají,“ řekl před odletem na zasedání Evropské rady v Kodani český premiér Petr Fiala (ODS).

Česko podle něj prosazuje také rychlejší přijetí dalšího balíčku protiruských sankcí včetně zákazu dovozu LNG a dlouhodobě žádá o omezení pohybu ruských diplomatů po Schengenu. Premiér připomněl, že v úterý vláda schválila návrh, podle nějž držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do Česka. 

Nouzové generátory jsou v Záporožské jaderné elektrárně prozatím dostatečné a jsou využity pouze některé z nich, uvedla ruská okupační správa ukrajinského atomového zařízení. Dodala, že vše funguje normálně. Největší evropská jaderná elektrárna je už déle než týden odpojena od vnější elektrické sítě a chlazení jejích odstavených reaktorů zajišťuje proud vyráběný generátory.

Později ruská správa elektrárny podle Reuters uvedla, že situace v zařízení je pod kontrolou, úroveň radiace je normální, ale je důležité, aby bylo co nejdříve obnoveno vnější napájení. Mluvčí ruské správy Záporožské jaderné elektrárny Jevgenija Jašinová dnes podle ruské agentury RIA Novosti řekla, že elektrárna byla 23. září odpojena od vnějšího elektrického napájení kvůli ostřelování ukrajinskou armádou.

Kyjev naopak viní z odpojení elektrárny od sítě ruské ostřelování a uvádí, že kvůli tomu nelze elektrické vedení opravit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý varoval, že situace v zařízení je kritická. „Kvůli ruskému ostřelování je elektrárna odpojena od proudu, od elektrické sítě. Je napájena dieselovými generátory. To je mimořádné. Generátory ani elektrárna na to nejsou navrženy a nikdy v tomto režimu tak dlouho nepracovaly. Máme už informace, že jeden z generátorů selhal,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.

Rafinerii v ruské Jaroslavli v noci na dnešek zachvátil požár, který se mezitím hasičům podařilo dostat pod kontrolu. Uvedly to dnes místní úřady. Podle gubernátora Jaroslavské oblasti Michaila Jevrajeva nejde o důsledek ukrajinského útoku. Agentura Interfax uvedla, že provoz nebyl narušen.

„Dnes na území závodu na zpracování ropy vypukl požár. Obyvatelé měli obavy, že by mohlo jít o důsledek nepřátelského útoku dronů. To se však nestalo. Dnes nebyly zaznamenány žádné útoky bezpilotních prostředků,“ napsal Jevrajev na telegramu. Požár má podle něj technickou příčinu.

Ministerstvo pro mimořádné situace v Jaroslavské oblasti, která se nachází severovýchodně od Moskvy, ruské státní agentuře TASS sdělilo, že hasičům se podařilo požár lokalizovat. Zachvátil na 200 metrů čtverečních rafinerie. Na místě zasahuje bezmála 100 hasičů a 32 kusů techniky.

Ruský útok v noci zasáhl charkovské Barabašovo, jedno z největších tržišť Evropy. 

Pokles aktivity ruského zpracovatelského průmyslu v září zrychlil. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož výsledky dnes zveřejnila společnost S&P Global. Podle průzkumu zrychlil pokles výroby i nových zakázek a obnovil se pokles zaměstnanosti v odvětví.

Index celkové aktivity ve zpracovatelském sektoru se snížil na 48,2 bodu ze srpnových 48,7 bodu. Sestoupil tak hlouběji pod klíčovou padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.

„Objem výroby negativně ovlivnil rychlejší pokles nových zakázek. Snížená produkce pak vedla k poklesu zaměstnanosti,“ uvedla společnost S&P Global. „Naděje na oživení poptávky nicméně vedly k nárůstu optimismu ohledně vyhlídek na příštích 12 měsíců na čtyřměsíční maximum,“ dodala.

Ruský kombinovaný vzdušný útok na východoukrajinské město Charkov a další obce v přilehlé oblasti si v noci na dnešek vyžádal život jednoho člověka a dalších šest lidí zranil. Uvedl to dnes šéf místní vojenské správy Oleh Syněhubov.

V obci Velyka Šapkivka nedaleko frontového města Kupjansk zemřel 64letý muž. V samotném Charkově bylo zraněno pět lidí, další pak ve vesnici Piščanka, uvedl Syněhubov. Rusko podle něj k útoku použilo drony, letecké pumy KAB a rovněž střely dosud neupřesněného typu.

Při záplavách v jihoukrajinském městě Oděsa a přilehlé oblasti zemřelo nejméně devět lidí, z toho jedno dítě. Uvedly to dnes ráno místní záchranné složky. Stovky dalších osob byly evakuovány.

Jen v úterý spadlo v Oděse množství srážek odpovídající průměru za měsíc a půl. Kvůli nepřízni počasí byl zastaven provoz části městské hromadné dopravy. Oděsa je klíčový přístav na jihu Ukrajiny, opakovaně se stává terčem vzdušných útoků ruských sil.

Mluvčí místních záchranářů Maryna Averinová podle serveru Ukrajinska pravda uvedla, že týmy, celkem 255 záchranářů s 68 kusy techniky, poskytují pomoc potřebným už přibližně 24 hodin.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Neformální summit Evropské unie, který se dnes koná v Kodani, se bude zabývat dvěma hlavními tématy – společnou evropskou obranou a podporou Ukrajiny, která se již více než tři a půl roku brání ruské agresi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová by měla prezidentům a premiérům unijních zemí nastínit plán zvýšení obranné připravenosti EU do roku 2030. Prostřednictvím videokonference se má jednání zúčastnit i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.

I v souvislosti s nedávným narušením vzdušného prostoru v několika členských státech EU ze strany Ruska budou šéfové států a vlád diskutovat o možnostech, jak posílit evropskou obranu, více spolupracovat a zvýšit produkci obranného průmyslu.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Situace okupované Záporožské jaderné elektrárny, která je už týden odpojena od sítě, je kritická. Je to hrozba pro naprosto všechny, varuje Zelenskyj.

V jihoukrajinské Oděské a Mykolajivské oblasti žije mnoho lidí, kteří chtějí spojit svůj osud s Ruskem, ale bojí se to říct. Dnes to podle agentury Reuters řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, který k tomu ovšem neposkytl žádné důkazy. Peskov odpovídal na otázku, co by se stalo, kdyby lidé v těchto dvou regionech měli možnost hlasovat o tom, zda být součástí Ruska.

Reuters podotýká, že Rusko je záměrně vágní ohledně toho, jak velké území Ukrajiny by chtělo získat. Válku proti sousední zemi v rozporu s mezinárodním právem vede od února 2022 mimo jiné s odůvodněním, že brání rusky mluvící obyvatelstvo před represemi ze strany vlády v Kyjevě.

Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Později oznámil, že počet raněných stoupl na 28 a že jsou mezi nimi i desetiletý chlapec a sedmnáctiletá dívka.

„Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok,“ napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Ruské drony podle starosty města Boryse Filatova poškodily dvě desítky obytných domů, zdravotní středisko, zubní ordinaci, muzeum, gymnázium a univerzitní budovy.

Organizace Globsec a Mezinárodní centrum boje proti terorismu (ICCT) zaznamenaly od roku 2022 v Evropě nejméně 110 sabotáží nebo pokusů o ně s potvrzenými vazbami na Rusko. Jedná se o fyzické útoky, například žhářství, do statistiky se naopak nepočítají kybernetické a informační operace. V Česku bylo útoků pět. ČTK o tom dnes za Globsec informoval Filip Nerad.

Autoři analýzy upozornili, že po vyhoštění stovek agentů z Evropy přesouvá Moskva svou pozornost na věznice, organizovaný zločin a zranitelné komunity. Do operací bylo podle nich zapojeno minimálně 131 pachatelů, alespoň 35 z nich mělo kriminální minulost. Cílem útoků je sabotovat kritickou infrastrukturu, páchat žhářství a provádět atentáty, které mají destabilizovat kontinent. Většina útoků byla namířená proti Polsku a Francii.

Jeden člověk zahynul a dalších 20 utrpělo zranění, když dnes odpoledne ruské drony zaútočily na ukrajinské město Dnipro. Na svém telegramovém účtu o tom informoval šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak.

„Centrum města, vrchol dne, kdy děti jsou ve škole a dospělí v práci. A cynický nepřátelský útok,“ napsal Lysak. Hořely podle něho kancelářské prostory a automobily. Poškozený je také bytový dům, dále kolej a kulturní centrum.

Rusko vyhostí rakouského diplomata v reakci na to, že Vídeň nařídila opustit rakouské území ruskému diplomatovi. Dnes o tom podle ruských tiskových agentur informovalo ministerstvo zahraničí v Moskvě.

„Tradičně reagujeme na všechny takové kroky. Rakouská strana už byla o našich protiopatřeních informována,“ řekla mluvčí Marija Zacharovová.

Agentura RIA Novosti napsala, že diplomat vyhoštěný z Rakouska už alpskou zemi opustil.

Diplomatický incident souvisí s nedávno zveřejněným rozhodnutím rakouské ropné, plynárenské a chemické skupiny OMV, která propustila jednoho ze svých manažerů pro podezření, že prováděl špionáž ve prospěch Ruska. 

V Krasnojarsku na jihu Sibiře zadrželi novinářku Světlanu Chustikovou kvůli podezření ze šíření lživých zpráv o ruské armádě. Za to podle ruských zákonů hrozí až desetileté vězení. Informuje o tom například server Rádia Svoboda, pro které Chustiková v minulosti pracovala.

Kdy konkrétně byla novinářka zadržena, není jasné, uvádí Rádio Svoboda, podle kterého vyšetřovací výbor o věci informoval dnes ráno. Podle vyšetřovatelů Chustiková v květnu 2023 napsala pro médium označené v Rusku za zahraničního agenta materiál obsahující „zjevně nepravdivé informace“ o činnosti ruských vojáků během války na Ukrajině. Vyšetřování ukázalo, že Chustiková spolupracovala s Rádiem Svoboda, konkrétně se serverem Sibir.Realii.

Mluvčí ruské diplomacie označila zákaz vstupu do ČR pro držitele ruských diplomatických a služebních pasů, kteří nejsou akreditováni v ČR, za další šílené opatření. Ruské ministerstvo zahraničí zákaz studuje a určitě se vyjádří podrobněji, uvedla mluvčí Marija Zacharovová podle ruské státní agentury TASS.

Česká vláda dnes schválila návrh ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandiduje za Spolu), že držitelé ruských diplomatických a služebních pasů budou mít zakázaný vstup do ČR. Netýká se to diplomatů akreditovaných v Česku či těch, kteří přes ČR pouze projíždějí do státu svého působení nebo na jednání mezinárodních organizací. Opatření se bude podle Lipavského uplatňovat na vnější schengenské hranici, tedy na šesti mezinárodních letištích v České republice.

Prezident Donald Trump v projevu před americkými vojenskými veliteli na základně Quantico ve Virginii prohlásil, že by se ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezidentem Volodymyr Zelenskyj měli setkat a urovnat ruskou válku na Ukrajině. Americký ministr obrany Pete Hegseth svolal setkání stovek generálů a admirálů do Quantika, kde oznámil nové směrnice pro vojáky, které zahrnují „mužské“ standardy fyzické zdatnosti.

V přístavu Pej-chaj na jihu Číny zakotvil další tanker s nákladem zkapalněného zemního plynu (LNG) z ruského terminálu Arctic LNG 2. Pokud zahájí vykládku, bude to už sedmý náklad LNG z projektu, na který se kvůli ruské vojenské invazi na Ukrajinu vztahují západní sankce. S odkazem na data o pohybu lodí podle služby Kpler a firmy LSEG to dnes uvedla agentura Reuters. Rusko dál vyváží i značné objemy ropy, i když americký prezident Donald Trump se snaží státy přesvědčit, aby ropu a plyn z Ruska nenakupovaly.

Tanker Arctic Vostok 30. srpna vyzvednul zkapalněný zemní plyn ze skladovacího zařízení na Kamčatce a pak zamířil k terminálu Pej-chaj v jihočínské autonomní oblasti Kuang-si, uvádí Kpler. Data společnosti LSEG ukazují, že tanker naložil zkapalněný plyn 6. září.

„Naše skupina specialistů zahájila misi v Dánsku, kde sdílí ukrajinské zkušenosti v boji proti dronům. Naši vojáci přijeli, aby se zúčastnili společných cvičení s partnery, která by se mohla stát základem pro nový systém obrany proti ruským i jakýmkoliv jiným dronům,“ napsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. 

Ukrajina má podle něj momentálně největší zkušenosti s bojem proti dronům v Evropě. „Ukrajinští odborníci a naše technologie se mohou stát klíčovým prvkem budoucí 'evropské zdi proti dronům',“ dodal ukrajinský prezident.

V uplynulých dnech Dánsko, nynější předsednická země EU, čelilo několika dronovým incidentům. Ukrajina, která se od roku 2022 brání rozsáhlé ruské ozbrojené agresi, má rozsáhlé zkušenosti s obranou proti dronům v důsledku jejich rozšířeného využívání na bojišti.

Dánsko kvůli hrozbě sabotáže a hybridních útoků zvýšilo úroveň zabezpečení svých energetických zařízení, informovalo ministerstvo energetiky. Země v předchozích dnech zaznamenala opakovaný výskyt neznámých dronů u vojenských i civilních objektů, kvůli kterým muselo přerušit provoz i několik letišť.

„Obáváme se, že někdo ohrozí naše dodávky energie, a stát bez energie je stát, který nefunguje,“ uvedl dánský ministr energetiky Lars Aagaard. Dánské úřady zvyšují zabezpečení na druhou nejvyšší úroveň, což povede ke zvýšení dohledu a omezení přístupu k energetické infrastruktuře. Naposledy Dánsko přistoupilo k podobnému opatření v září 2022 po sabotáži plynovodu Nord Stream v Baltském moři.

„Stavba zdí je vždy špatná, jak ukazuje historie,“ řekl komentoval mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov plán evropských zemí vybudovat takzvanou zeď proti dronům na svém východním křídle. „A je velmi smutné, že ukrajinská militaristická, konfrontační politika by se nyní mohla potenciálně zhmotnit ve vytváření nových dělících zdí.“ 

NATO na průnik ruských dronů do Polska reagovalo oznámením, že posiluje ochranu hranic svého východního křídla. Země na východním křídle Evropské unie se shodly na potřebě „dronové zdi“, uvedl unijní komisař pro obranu Andrius Kubilius. „Evropa musí rázně a jednotně reagovat na vpády ruských dronů na našich hranicích,“ řekla dnes též předsedkyně Eurokomise Ursula von der Leyenová.

„Volodymyr Z., Ukrajinec, kterého Němci podezřívají z účasti na vyhození plynovodu Nord Stream do vzduchu, byl zadržen v Polsku,“ informovala polská rozhlasová stanice RMF FM. Muž je podle stanice hledán na základě mezinárodního zatykače vydaného německým soudem. Zadržení následně podle agentury Reuters potvrdil také právník ukrajinského občana.

Plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byly poškozeny při sérii explozí v září 2022, tedy sedm měsíců poté, co Rusko v plném rozsahu vojensky napadlo sousední Ukrajinu. Výbuchy zničily tři ze čtyř potrubí plynovodů, které se staly symbolem závislosti Německa na ruském plynu.