Podivnosti na festivalu animáků: Bojechtivý tančík a náhlá smrt protiválečného moderátora
Válečná, „zetková“ propaganda pronikla v Rusku i do animovaného filmu, a nejen toho pro dospělé. Znát to nyní bylo i na 30. ročníku uznávaného festivalu kreslených filmů v Suzdalu. Slavnostní zahájení zahrnovalo příběh malého okatého tanku, co chce do války – a naopak ho na poslední chvíli nesměl uvádět dlouholetý moderátor, který den poté za podivných okolností zemřel.
Zatímco na Západě je dost populární mašinka Tomáš nebo disneyovská Auta, v Rusku se podobným mechanickým hrdinou s roztomilým kukučem stal malý tank T-34 – „tančátko“, chcete-li. Malý hrdina jde na vojenskou přehlídku v Moskvě a chce také vyrazit na frontu „Velké vlastenecké války“ – jak Rusové nadále říkají té části druhé světové války, v níž Sovětský svaz nebyl spojencem Adolfa Hitlera.
Jenže je ještě moc malý. Pošlou ho zatím vyrůst do Tankogradu, což je hrdé označení města Čeljabinsk. Na úpatí Uralu, mimo dosah bombardérů Luftwaffe, se za druhé světové války v Čeljabinském traktorovém závodě vyrobilo na 18 tisíc tanků.
Po válce na T-34 hodí plachtu a někam ho převezou – probudí se na piedestalu jako památník v jedné ze sovětských republik (inspirace Estonskem, přiznal scenárista). Roky plynou a v této republice se k moci dostávají neonacisté. Začnou na pomník házet lahve a špínu a snaží se ho zbourat.
Divoká debata
Autor námětu a scénáře Anton Morozenko si sarkasticky na pódiu postěžoval, že „nemá červené tlačítko jako Putin“, myšleno to k atomovkám, takže může k řešení údajných historických nespravedlností přispět jen svým vyjádřením skrze animovaný film.
„Šel jsem do debaty, abych probral festival. Určitě jste na ulici viděli dívky s růžovými vlasy, piercingem v nose a plyšovým jednorožcem na batohu. A představte si, že je jich 1200 a všichni jsou v jedné místnosti a všichni jsou agresivně smýšlející pacifisté,“ vyjádřil se po festivalu, jehož „liberální“ publikum ho rozčílilo. „Musíme vymyslet nějaké mechanismy, aby lidé od dětství milovali svou zemi a tito mladí animátoři přicházeli do profese s láskou ke své vlasti, a ne s touhou jí co nejvíce škodit. To nejsou pacifisti, to jsou rusofobové,“ cituje ho server Česnok.
Produkci filmu hradilo ministerstvo mládeže Čeljabinské oblasti, realizovali ho studenti přední filmařské univerzity – Všeruského státního institutu kinematografie pojmenovaného po S. A. Gerasimovovi (VGIK).
Film se už loni předvedl na vlastenecké výstavě Rusko v Moskvě. „Malý T-34 není jen kreslený film, ale kulturní produkt, který nabízí příležitost k mezigeneračnímu a kulturnímu dialogu o složitém dědictví minulosti,“ uvedl k tomu ruskojazyčný portál Narva News. „Vyvolává otázky o tom, jak je historie uchovávána a interpretována a jak tyto interpretace ovlivňují současné mezinárodní vztahy. Animovaný film poskytuje platformu pro diskuzi a reflexi, díky čemuž je relevantní pro široké publikum v různých zemích.“
Propagandistické filmy a cenzura těch nehodících se, to se dá čekat. Tradiční „Suzdalfest“ však zažil ještě horší epizodu. „Slavnému petrohradskému básníkovi a dramatikovi Vadimu Žukovi, který ceremoniál dlouhá léta vedl a otevřeně vystupoval proti válce na Ukrajině, nebylo včera náhle umožněno zahájení vést,“ uvádí telegramový profil Feministický protiválečný odpor. Přesto se šel na ceremoniál podívat – a následující ráno v Suzdalu zemřel, potvrdila ruským médiím jeho manželka, jež u toho všeho byla. Bylo mu 78 let.
„20. března ráno byl Vadim Žuk ještě na snídani v hotelu, mluvil s kolegy, ale stěžoval si, že se necítí dobře. Možná, jak se kolegové domnívají, je to způsobeno tím, že den předtím ho jako moderátora zahajovacího ceremoniálu festivalu náhle vystřídal filmový vědec a člen poroty, organizátor ceny za animaci Ikar Sergej Kapkov. Byl to náhlý vývoj, dalo by se říci, improvizovaný. A je zřejmé, že Vadim Žuk byl ze situace nervózní – vždyť je mu 78 let,“ psal deník Moskevský komsomolec.
„Po ruské invazi na Ukrajinu zveřejnil Žuk na facebooku desítky protiválečných básní. Například o smrti dítěte nebo s kritikou lhostejnosti Rusů,“ dodala ruská redakce rozhlasu a webu Deutsche Welle. Poslední báseň na sociálních sítích zveřejnil ještě necelých 12 hodin před smrtí.
Otevřený ruský festival animovaných filmů se koná od roku 1996, zakládal ho Alexandr Tatarskij, ukrajinský režisér z Kyjeva.
