Kauza Telegram: Spoléhá ruská armáda na aplikaci uprchlého Durova?
Ruský vojenskoprůmyslový komplex vynaložil spoustu času a zdrojů na vývoj uceleného komunikačního systému pro bojiště, po desítkách let však stále nefunguje – a velitelé, průzkumníci i dělostřelci do velké míry závisejí na prostředcích určených pro veřejnost, píše server Meduza. Zejména na službě Telegram. Se zatčením jejího šéfa ve Francii teď v Rusku propukla panika: Neodhalí Západu vojenská tajemství, nenaruší armádní mašinerii?
Zadržení Pavla Durova ve Francii oživilo debatu o roli messengeru Telegram ve válce. Ostré debaty o významu této služby pro armádu v Rusku již proběhly – naposledy v červenci, kdy Státní duma schválila zákon o trestech (až deset dní vězení) pro vojáky za používání „civilních“ pomůcek – myšleno chytrých telefonů, jak informovala Meduza. Záhy bylo pravidlo zmírněno pod tlakem kritiky „válečných zpravodajů“ a proválečných „Z“ blogerů – obávali se, že zákaz připraví ruské ozbrojené síly o kvalitní komunikaci. Nyní zhruba stejný okruh komentátorů diskutuje, že „klíče od Telegramu“ mohou být předány Západu nebo že může dojít k zablokování messengeru.
Argumenty ve všech těchto diskusích jsou stejné: Telegram se údajně stal hlavním nástrojem komunikace ve válce (a to na obou stranách fronty), ba dokonce základem moderní, „sesíťované“ války – služba propojuje různé složky armády a úrovně armádní hierarchie do jednoho komplexu zpravodajství, velení a likvidace cílů. První tvrzení je pro ruskou armádu pravdivé částečně, druhé je zjevně přehnané.
Telegram je skutečně aktivně využíván armádou – zejména na taktické úrovni a v týlu. V této funkci Durovův messenger na začátku války na plné čáře porazil konkurenční WhatsApp, především kvůli zvěstem o jeho nedostatečném zabezpečení: Na frontě se rychle rozšířil názor, že ke všem chatům na platformě, kterou vlastní americká Meta Marka Zuckerberga (spolu s Facebookem a Instagramem), má přístup americká rozvědka, která následně sdílí data s Ukrajinou.
Většina jednotek ruských ozbrojených sil má na Telegramu chaty, kde probírají své ekonomické potřeby – shánění peněz na nákup potřebných zásob a vybavení atd. Ozbrojené síly Ukrajiny často používají ke stejným účelům i jiné messengery, například WhatsApp nebo Viber.
Na bojišti není signál
Mnohem méně často používají messengery útočné jednotky – i proto, že na frontové linii nelze zaručit připojení k internetu. Pro mnoho jednotek, zejména těch elitních (rozvědka, speciální jednotky Specnaz, operátoři dronů), se nakoupily antény satelitního systému Starlink. Pro většinu jednotek obyčejné ruské pěchoty vybavení od společnosti Elona Muska zůstává nedostupným luxusem.
Telegram se občas používá na vyšších úrovních armádní hierarchie, například k vytváření improvizovaných „průzkumně-úderných obrysů“ (kdy rozvědka promptně dodává dělostřelectvu a letectvu souřadnice cílů, čímž obchází vyšší velení; umožňuje to zasáhnout i mobilní cíle). Častěji si však dělostřelecké a raketové jednotky takové „obrysy“ vytvářejí svými vlastními drony.
Při raketovém úderu na Kyjev z dnešní noci zahynulo nejméně devět lidí a dalších 63 bylo zraněno. Uvedla to dnes ráno před 6:00 SELČ agentura AFP s odkazem na záchranáře.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP řekl, že se domnívá, že Spojené státy mají s Ruskem dohodu o ukončení války na Ukrajině. Nyní zbývá uzavřít dohodu i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dodal Trump. Šéf Bílého domu také podle webu CNN uvedl, že se po své cestě na Blízký východ v polovině května nejspíše sejde s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
„Myslím, že jsme se s Ruskem dohodli. Musíme se dohodnout se Zelenským. Myslel jsem si, že by jednání s ním bylo jednodušší, ale zatím to bylo těžší,“ řekl podle AFP Trump. Šéf Bílého domu také podle CNN dodal, že se nekloní ani na stranu Ruska ani Ukrajiny, ale že chce uzavřít dohodu a ukončit válku.
Vážení čtenáři, děkujeme, opět se přihlásíme ve čtvrtek ráno, dobrou noc.
Za dva a půl roku války se koordinace v rámci „okruhů“ v útvarech ruské armády výrazně zlepšila, což jí umožňuje zasahovat pohyblivé a maskované cíle – děla, odpalovače raket, systémy protivzdušné obrany... To však přímo nesouvisí se zavedením Telegramu nebo jiných messengerů – spíše se jedná o organizační zlepšení na základě zkušeností z neúspěchů v počátečním období války. Telegram, pokud se pro tyto účely používá, rozhodně není nepostradatelným koordinačním nástrojem.
Štáby jednotek a útvarů ruských ozbrojených sil používají jiný software, který je mnohem obtížněji nahraditelný. Například systémy řízení boje a zpravodajství jsou založeny na multiplatformním vysílacím systému Discord (americká platforma vznikla původně pro komunikaci hráčů online her). S jeho pomocí se záběry z dronů posílají na velitelství, důstojníci mohou přes vysílačku přímo vést útoky jednotlivých jednotek.
Sbírky na výzbroj
Velice důležitý, ne-li nepostradatelný, se Telegram jeví pro vnější komunikaci bojujících jednotek. Vyrostl rozsáhlý systém interakce mezi armádou a „válečnými zpravodaji“ či Z-blogery. Těm vojáci poskytují exkluzivní obsah (včetně videí z bojů), „váleční zpravodajové“ díky nim získávají popularitu a publikum. Na oplátku tam vyhlašují sbírky pro vybavení konkrétních jednotek (drony, rušičky proti dronům a další výstroj). Nezřídka mohou divákům-dárcům ukazovat, jak třeba vybavení ze sbírky pomohlo jednotce dronem zničit nepřátelské obrněné vozidlo… a motivovat je k dalším příspěvkům.
Proto je přirozené, že „váleční zpravodajové“ jsou nejhlasitějšími zastánci zachování širokého přístupu armády k Telegramu, jeho význam mohou pro vlastní prospěch zveličovat.
Je docela pravděpodobné, že Telegram využívají k výměně informací i vrcholné štáby a vysocí důstojníci obou armád, jakož i civilní úředníci. Jedná se však o závažné porušení pravidel utajení. Otevřené platformy a „civilní“ pomůcky nejsou pro takové účely vhodné – přestože neexistují vhodné alternativy.
Situace se zadržením Pavla Durova ve Francii to jasně ukázala: Pouhý náznak možné kompromitace Telegramu by měl takový komunikační kanál pro armádu vyloučit. Není možné vytvořit jednotný řídicí systém pro síťově orientovanou válku na základě civilního komunikátoru, i kdyby byl úspěšně využíván k řešení lokálních úkolů v jednotlivých jednotkách.
Vlastní systém armádě stále chybí
Jednotný systém řízení (jehož součástí byl i vojenský messenger) se začal vytvářet již v SSSR a byl dokončen v průběhu let 2000 a 2010. S využitím prvků tohoto systému se konala četná cvičení. Dokonce se je podařilo vyzkoušet v bojových podmínkách – v Sýrii. Vyvíjela ho společnost Sozvezdie spadající do státního konglomerátu Rostech, jehož úkolem je vyvíjet bezpečnostní technologie. V roce 2021, v předvečer invaze ruských ozbrojených sil na Ukrajinu, měla dodat armádě 40 brigádních souprav za 300 miliard rublů, které měly pracovat s jednotným taktickým řídicím systémem Sozvezdie-M2.
Systém měl být napojen na štáby, důstojníky řídící prostředky porážky (dělostřelectvo, raketové komplexy), průzkumníky, velitele pěchoty a letectvo. Zařízení mělo být namontováno na tancích, dělostřeleckých jednotkách, velitelských obrněných vozidlech, letadlech a vrtulnících. Mobilní přenosné systémy (se speciálním tabletem pro zobrazení mapy a přenos dat) byly vydávány průzkumníkům a velitelům.
Měl přenášet zpravodajské údaje a označení cílů v reálném čase, sledovat akce jednotek (ba jednotlivých vojáků) a vytvořit jednotný systém pro řízení bojových prostředků proti cílům identifikovaným zpravodajskými informacemi. Do roku 2024 však stále nebyl uveden do provozu.
Neúspěch se přičítá jak kritickým nedostatkům samotného systému Sozvezdie-M2, tak byrokratickým problémům vlastním ruské armádě. A navzdory tvrzení výrobců, že vytvořili unikátní zařízení, byl hardware některých souprav zcela převzat od západních civilních výrobců. Například sada KRUS pro dělostřelce, která se dostala do rukou Ukrajinců, obsahovala geodetický tablet (na němž byl instalován i „vojenský“ messenger) vyvinutý v Německu a vyrobený na Tchaj-wanu. Dovoz takových zařízení velmi zkomplikovalo a zdražilo zpřísňování západních sankcí, uzavírá Meduza.
