Rázná odpověď na ruské jaderné hrozby. USA po letech rozmístí zbraně v Evropě
Spojené státy se poprvé po 15 letech chystají rozmístit v Británii jaderné zbraně, napsal britský list The Telegraph. Washington se podle něj tak rozhodl kvůli rostoucí hrozbě ze strany Ruska.
Jaderné hlavice, které jsou třikrát silnější než bomba shozená na Hirošimu, budou podle listu dodány na základnu britského letectva Lakenheath v hrabství Suffolk na východě Anglie. The Telegraph se v této souvislosti odvolává na smlouvy Pentagonu.
„Nezveřejněné dokumenty v databázi veřejných zakázek amerického ministerstva obrany odhalují plány na 'jadernou misi', která se 'v nejbližší době' uskuteční na základně britského Královského letectva (RAF) Lakenheath,“ píše The Telegraph. Konkrétně by se mělo jednat o taktické jaderné pumy B61-12, které lze zavěsit na stíhací letouny.
Rozmístění zbraní se podle listu uskuteční v rámci programu NATO na „rozvoj a modernizaci jaderných základen“ v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.
Spojené státy dnes od Kyjeva očekávají odpověď na mírový rámec, podle kterého by USA uznaly Krym za součást Ruska a neoficiálně také ruskou kontrolu nad takřka všemi okupovanými částmi Ukrajiny. Napsal to portál Axios, který se odvolává na své zdroje. Konečná nabídka amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak ji Axios označil, tak vyžaduje, aby Ukrajina přijala ruskou okupaci.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si v úterý předvolalo čínského velvyslance, kterému sdělilo vážné znepokojení z účasti čínských občanů na vojenských akcích proti Ukrajině. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že čínští občané v Rusku pracují na výrobě dronů a že Moskva ukradla čínskou technologii bezpilotních prostředků.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis vyzval čínského velvyslance, aby jeho země učinila opatření, která by zastavila podporu Ruska v agresi proti Ukrajině.
Dobré ráno, vážení čtenáři. V Londýně se dnes uskuteční jednání o Ukrajině. Ta mají navazovat na čtvrteční rozhovory v Paříži, kde Spojené státy s Ukrajinou, Británií, Francií a Německem sdílely své návrhy týkající se ukončení války na Ukrajině. Americkou delegaci povede zvláštní vyslanec USA pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg. Ukrajinská delegace bude mít podle prezidenta Volodymyra Zelenského mandát k jednání o úplném nebo částečném příměří.
O příměří a mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou usiluje Bílý dům. Americký prezident Donald Trump minulý týden pohrozil, že USA ukončí své snahy o urovnání konfliktu, pokud Moskva a Kyjev brzy nedosáhnou pokroku v rozhovorech.
Britské ministerstvo obrany se k věci odmítlo vyjádřit s tím, že v souladu s „dlouhodobou politikou Spojeného království a NATO nepotvrzuje ani nevyvrací přítomnost jaderných zbraní na daném místě“.
V poslední době zazněly z USA i Británie výzvy, aby se Spojené království připravilo na možnou válku mezi silami NATO a Ruskem.
Tento týden náčelník britského generálního štábu Patrick Sanders uvedl, že Británie v současnosti nedělá dost pro to, aby byla schopná se bránit při potenciálním budoucím konfliktu s Ruskem. Kritizoval škrty ve financování armády i nedostatečnou připravenost obyvatelstva. Ačkoliv počet zájemců o službu v profesionální armádě je podle něj nyní nejvyšší za posledních šest let, britská armáda má něco přes 74.000 členů, což je o 28 procent méně než před 12 lety. Podle Sanderse by na lepší připravenost armády bylo zapotřebí nejméně 45.000 rezervistů. Kancelář předsedy vlády Rishiho Sunaka však vyloučila, že by se Británie chystala zavést povinnou vojenskou službu.
Šéf sekce námořnictva Pentagonu Carlos Del Toro vyzval Spojené království, aby vzhledem k nynějším hrozbám „přehodnotilo“ velikost svých ozbrojených sil.
Downing Street současnou výši výdajů na obranu ovšem hájí a uvedla, že Británie byla díky své „vojenské síle partnerem, kterého si Washington vybral“ při úderech proti šíitským povstalcům Húsíům v Rudém moři.
