Stojí za Vrběticemi a zřejmě spunktoval i pád Prigožinova letounu: Ujme se Averjanov wagnerovců?
Generálmajor Andrej V. Averjanov údajně dlouho choval vůči Jevgeniji Prigožinovi zášť, píše deník Daily Mail, objevily se i spekulace, že se podílel na jeho zabití. Averjanov přitom není v Česku neznámý - dohlížel nad výbuchem muničního skladu ve Vrběticích.
„Mnozí, včetně mě, si mysleli, že Prigožinovy dny jsou sečteny. Kolem jména Averjanov se hodně diskutuje,“ uvedly britské zpravodajské služby.
Averjanov řídí tajnou operační jednotku, která provádí zámořské mise. Jednou z těchto misí byl například pokus o atentát na dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru Julii. To se stalo v roce 2018, napsal americký zpravodajský web The Daily Beast.
Minulý měsíc byl spatřen, jak se představil africkým vůdcům na summitu v Petrohradu, což vyvolalo spekulace, že ho Vladimir Putin pověří vedením aktivit Wagnerovy skupiny v Africe. Kanály spojené s wagnerovci na sociální síti Telegram uvedly, že schůzky byly součástí „vysídlovací operace“ Kremlu s cílem svrhnout Prigožina.
Na palubě stroje, který ve středu mířil z Moskvy do Petrohradu, zemřelo deset lidí. Letadlo ve středu spadlo v Tverské oblasti a příčina neštěstí není známa. Na internetu se ale kvůli Prigožinovým sporům s Putinem nejvíce spekuluje o tom, že byl letoun sestřelen, nebo na jeho palubě explodovala bomba. Právě tuto možnost pokládají nyní podle ruských médií vyšetřovatelé za nejpravděpodobnější.
Averjanov a Vrbětice
Nad výbuchem muničního skladu ve Vrběticích podle zjištění Bellingcatu osobně dohlížel právě velitel jednotky Andrej V. Averjanov, který v době jejího konání v utajení odjel do střední Evropy a do Moskvy se vrátil jen několik hodin po výbuchu. „V současné době se ví jen o dvou akcích, kterých se Averjanov mimo Rusko takto účastnil, což vzhledem k jeho vysokému postavení v GRU naznačuje, že musely být pro ruskou vládu důležité,“ uvedl Respekt. Jednou z akcí jsou právě Vrbětice. Podle analýzy komunikace má Averjanov přímé spojení na vedení GRU a vládnoucí administrativu.
Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se část tohoto města a dvě obce v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace.
Rodiny s dětmi dostaly nařízeno opustit Semenivku ležící několik kilometrů na jihovýchod od Kramatorsku, obec Vasylivska Pustoš na východ od něj a jihovýchodní část Kramatorsku. Město, které mělo před začátkem ruské invaze 147.000 obyvatel, je důležitým logistickým centrem a leží asi 20 kilometrů od frontové linie. Od roku 2014, kdy proruští separatisté zahájili boj proti jednotkám věrným vládě v Kyjevě, je provizorní metropolí Doněcké oblasti. Kramatorská městská vojenská správa nařízení k evakuaci podle agentury AFP zdůvodnila tím, že přibývá útoků malými a levnými FPV drony, které v posledních měsících změnily charakter bojů na frontě.
Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.
Ropa zlevňuje, investoři zvažují dohodu o příměří v Gaze oproti váznoucím rozhovorům o míru na Ukrajině. Brent ztrácí 0,2 pct. na 66,10 USD za barel.
Vladimir Putin slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. „Na nebi byl ukrajinský dron a dvě rakety, které byly vystřeleny, nezasáhly letadlo přímo - v takovém případě by se zřítilo na místě,“ řekl ruský prezident podle TASS. „Vybuchly - byla to autodestrukce - několik metrů (od letadla), asi deset metrů. Proto bylo zasaženo. Ale ne bojovou hlavicí, spíše střepinami,“ prohlásil Putin na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe a dodal, že pilot mohl usoudit, že se letoun srazil s hejnem ptáků.
Letoun Azerbaijan Airlines (AZAL) z Baku se zřítil loni 25. prosince u města Aktau v Kazachstánu; přišlo o život 38 lidí. Ruští dispečeři nepovolili nouzové přistání v čečenském Grozném a letoun odklonili přes Kaspické moře do Kazachstánu.
Ázerbájdžánský prezident Alijev 29. prosince prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba vedená ze země. Moskva to nepotvrdila. Putin se Alijevovi dříve omluvil za to, co Kreml nazval „tragickým incidentem“, který se odehrál v ruském vzdušném prostoru. Kreml ale tehdy přímo neuvedl, zda ruské síly letadlo sestřelily. Rozzlobený Alijev veřejně kritizoval Moskvu, že se snažila příčinu tragického osudu letounu zakrýt.
