Bývalý Putinův zmocněnec šokoval: Astachov považuje vraždění velvyslanců za normální
Ruská státní televize je jedním z hlavních prostředků kremelské propagandy, především pak moderátor Vladimir Solovjov si do svého pořadu stanice Rossija 1 zve přední podporovatele prezidenta Vladimira Putina. V přímém přenosu tak zaznívají nejen dezinformace, ale často také jedno bizarnější prohlášení než druhé. O tom svědčí i výstup někdejšího zmocněnce pro práva dětí Pavla Astachova, který volal po „vraždění velvyslanců“, uvedl web Newsweek.
Jako zmocněnec pro práva dětí působil Astachov v letech 2009 až 2016, tento post je v současné době, kdy jej zastává Marija Lvovová-Bělovová, spojen s obžalobou Mezinárodního trestního soudu (ICC) za násilné deportace ukrajinských dětí do Ruska. Astachov nyní vzbudil pozdvižení na Západě, když prohlásil, že „zabíjení velvyslanců je v rámci struktury mezinárodního práva“.
Co tím myslel a na co tím narážel? Astachov reagoval na Solovjovův komentář ohledně polského velvyslance v Rusku. Polsko je od počátku invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku častým terčem ruské propagandy, Polsko i Česko byly jedněmi z prvních států, které začaly zásobovat Ukrajinu zbraněmi a dalším materiálem a zůstávají silnými spojenci Kyjeva. Obě země se staly útočiště pro mnohé ukrajinské uprchlíky.
Solovjov a Astachov se v pořadu vrátili k několika událostem z roku 2022, ke kterým v Polsku došlo, mluvili například o protestech proti válce na Ukrajině neboli „speciální vojenské operaci“, jak Kreml svoje agresivní tažení nazývá. Zmiňovali také incident, kdy byl ruský velvyslanec v Polsku Sergej Andrejev polit červenou barvou, když nesl v květnu věnec k pomníku sovětských vojáků ve Varšavě.
„Je pro mě překvapení, že jsme ještě nenašli polského velvyslance plavat v Moskvě,“ nechal se slyšet Astachov. Vysvětlil to tím, že věří v to, že „odvetná opatření za nepřátelský akt“ nejsou zločinem a jsou součástí války. Jeho plamenný projev musel uklidňovat i Solovjov, který hosta zároveň upozornil, že si popletl jména, Astachov zaměnil Andrejeva za Antonova. Komentáře někdejšího zmocněnce za práva dětí měly za následek pozdvižená obočí už ve studiu, jeho výroky však pro mnohé nebyly zas až tak překvapující.
Úřady v Kramatorsku na východě Ukrajiny dnes nařídily rodinám s dětmi, aby se část tohoto města a dvě obce v jeho okolí evakuovaly. Vedení Slavjansku, druhého významného města v Ukrajinci kontrolované části Doněcké oblasti, také obyvatelům doporučilo, aby přinejmenším na zimu odešli. V regionu, kde Rusko soustředilo své síly a jeho jednotky pomalu postupují, se zhoršuje bezpečnostní situace.
Rodiny s dětmi dostaly nařízeno opustit Semenivku ležící několik kilometrů na jihovýchod od Kramatorsku, obec Vasylivska Pustoš na východ od něj a jihovýchodní část Kramatorsku. Město, které mělo před začátkem ruské invaze 147.000 obyvatel, je důležitým logistickým centrem a leží asi 20 kilometrů od frontové linie. Od roku 2014, kdy proruští separatisté zahájili boj proti jednotkám věrným vládě v Kyjevě, je provizorní metropolí Doněcké oblasti. Kramatorská městská vojenská správa nařízení k evakuaci podle agentury AFP zdůvodnila tím, že přibývá útoků malými a levnými FPV drony, které v posledních měsících změnily charakter bojů na frontě.
Rádio Svobodná Evropa informovalo, že před několika dny v centru Kramatorsku útočil ruský dron s optickým vláknem, podle ruských válečných blogerů se jeho cílem stalo vojenské auto. Šlo o první případ použití tohoto typu bezpilotního letounu ve velkém městě. Drony ovládané pomocí optického vlákna nepoužívají k přenosu signálu rádiové vlny a nelze je sledovat ani zneškodnit pomocí prostředků elektronického boje.
Ropa zlevňuje, investoři zvažují dohodu o příměří v Gaze oproti váznoucím rozhovorům o míru na Ukrajině. Brent ztrácí 0,2 pct. na 66,10 USD za barel.
Vladimir Putin slíbil svému ázerbájdžánskému protějšku Ilhamu Alijevovi odškodnit pozůstalé po obětech loňského zřícení letadla ázerbájdžánských aerolinek. „Na nebi byl ukrajinský dron a dvě rakety, které byly vystřeleny, nezasáhly letadlo přímo - v takovém případě by se zřítilo na místě,“ řekl ruský prezident podle TASS. „Vybuchly - byla to autodestrukce - několik metrů (od letadla), asi deset metrů. Proto bylo zasaženo. Ale ne bojovou hlavicí, spíše střepinami,“ prohlásil Putin na okraji summitu postsovětského Společenství nezávislých států v Dušanbe a dodal, že pilot mohl usoudit, že se letoun srazil s hejnem ptáků.
Letoun Azerbaijan Airlines (AZAL) z Baku se zřítil loni 25. prosince u města Aktau v Kazachstánu; přišlo o život 38 lidí. Ruští dispečeři nepovolili nouzové přistání v čečenském Grozném a letoun odklonili přes Kaspické moře do Kazachstánu.
Ázerbájdžánský prezident Alijev 29. prosince prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba vedená ze země. Moskva to nepotvrdila. Putin se Alijevovi dříve omluvil za to, co Kreml nazval „tragickým incidentem“, který se odehrál v ruském vzdušném prostoru. Kreml ale tehdy přímo neuvedl, zda ruské síly letadlo sestřelily. Rozzlobený Alijev veřejně kritizoval Moskvu, že se snažila příčinu tragického osudu letounu zakrýt.
I na ruských sociálních sítích lidé připomínali Astachovy kontroverzní výroky, které ho stály místo. Putin ho zbavil postu v září 2016 poté, co vystoupil s několika necitlivími komentáři po tragické nehodě, kdy se převrátily dvě lodi. Zemřelo tehdy 14 osob, většina z byli nic teenageři, Astachov krátce nato mluvil s přeživším: „Tak jaká byla plavba? A koupačka?“ ptal se bezohledně. Právě proto mnoho běžných Rusů a západních expertů nebylo zase tak šokováno.
„Celý motiv ruské invaze je: Jsme dobráci, jasně, sem tam se najde nějaký masový hrob ve městě, které jsme okupovali a ze kterého jsme se stáhli. ALE nechtějte, abychom byli zlí,“ napsal k Astachově výlevu spisovatel Thomas E. Ricks, který pravidelně komentuje vojenské a bezpečnostní záležitosti.
