Okupovaný, osvobozený a zase okupovaný? V Kupjansku mají strach z návratu Rusů a zažívají perné chvíle
Iryna Viktorivna u stolečku ve východoukrajinském městě Kupjansk rozdává teplé jídlo sousedům. Podávají se masové kuličky s kaší a zelný salát. Nad okolím se ozývá zvuk dělostřelecké palby, čtyřikrát nebo pětkrát za minutu, někdy častěji. Granáty většinou dopadnou daleko, někdy ale i ve městě. Ukrajinská armáda ruské jednotky z Kupjansku vytlačila v září, nicméně ruských útoků v posledních týdnech přibývá, píše britský The Guardian.
O něco dříve jeden z granátů zabil 63letého muže, poškodil školku a hasičskou stanici.
Ve frontě na jídlo čeká 60letá Natalija Ivanivna, která je zabalená do zimního kabátu a šály, opírá se o hůl. Říká, že by z města na bezpečnější místo mohla odejít už dříve, ale rozhodla se zůstat, protože se bojí, že by její dům mohl být vydrancován. Svěřuje se, že jí dělá starosti situace ve městech dále na jih a východ na frontě.
Připomíná, že z Bachmutu, Vuhledaru i dalších měst jsou trosky. „Mohlo by se to stát i tady,“ říká. Iryna Viktorivna ji přerušuje. „Nebuď pesimistická,“ nabádá ji.
Obě ženy dobře vědí, že válka se přes Kupjansk přehnala už dvakrát. Teď mu to hrozí potřetí. Poprvé to bylo loni 27. února, kdy do města vjely ruské tanky. Okupace trvala skoro sedm měsíců. V září se pak v ulicích Kupjansku objevila ozbrojená vozidla ukrajinské armády, vojáci vyhnali Rusy.
Tenkrát bylo násilností více: byly zničeny domy, automobily. Následující měsíce sice klid nebyl, ale situace se zhoršila v posledních dvou únorových týdnech, kdy se Rusové pokoušeli postoupit na tomto úseku fronty. Na město začaly dopadat granáty a rakety S-300. Zvuk ruské palby se přiblížil. Ve čtvrtek správa Charkovské oblasti, v níž Kupjansk leží, nařídila evakuaci zranitelných civilistů, jako jsou děti nebo invalidé.
Iryna Viktorivna, 45letá zdravotní sestra, říká, že nebyla v práci od té doby, co byla nemocnice vybombardovaná. „Přežili jsme okupaci. Pamatuju si, jak mi loni 24. února (kdy ruská invaze začala) volala mladší sestra a ptala se, co dělám. Viděla jsem Putinův projev a myslela jsem si, že blafuje. Tak jsem sestře řekla, že dělám svačiny dětem do školy. Pověděla mi, že válka už začala,“ vzpomíná tato žena.
O tři dny později uslyšela skřípavý zvuk přijíždějících ruských tanků. Po většinu ruské okupace pracovala v nemocnici, většinou na oddělení pro pacienty s covidem-19. Pak 9. září uslyšela střelbu a výbuchy. Tanky, které uviděla, byly tentokrát ukrajinské. „Bylo to, jako by ze mě odvalili kámen,“ říká.
Nyní je Kupjansk znovu v nebezpečí. „V posledních dvou týdnech je tu mnohem větší rámus. Někdy se dům třese. Lidé mají strach,“ říká Iryna Viktorivna a dodává, že někteří nyní raději odešli.
Její slova potvrzuje 55letá Svitlana Talalajenková, která se svojí 22letou dcerou nakládá své psy a věci do evakuační dodávky. Říká, že přežila okupaci i osvobození města, ale v poslední době je toho na ni už moc.
„Máme poničená okna i střechu. Psychicky je to velmi náročné,“ říká. „Před nedávnou eskalací bojů se to dělo mimo město. Teď je to ve městě a v naší čtvrti. Myslím, že pokud (Rusové) přijdou znovu, budou s námi zacházet hůř než poprvé,“ myslí si.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Další zprávy přineseme v úterý ráno, dobrou noc.
Velvyslankyně USA na Ukrajině Bridget Brinková, která odstupuje ze své funkce, zveřejnila 21. dubna video na rozloučenou, v němž shrnuje své tříleté působení. Brinková prohlásila, že působení ve funkci velvyslance USA na Ukrajině bylo „ctí mého života." Vzpomíná, že na Ukrajinu přijela v květnu 2022, tedy v době, kdy země bojovala o přežití.
Ačkoli nebyl uveden žádný oficiální důvod jejího odchodu, list The Financial Times s odvoláním na informované zdroje uvedl, že Brinková podala rezignaci kvůli rostoucím politickým neshodám s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
V Kupjanském sektoru fronty zajali vojáci 15. operační brigády Národní gardy Ukrajiny (NGU) skupinu ruských pěšáků. Informoval o tom velitel NGU Oleksandr Pivnenko na Telegramu, kde také zveřejnil video z této události.
„Snažili se získat oporu, ale něco nešlo podle plánu. V Kupjanském sektoru bojovníci 2. praporu zvláštního určení 15. brigády NGU Kara-Dag zajali nepřátelskou pěší skupinu, která se pokoušela zakopat v prostoru odpovědnosti jednotky,“ uvedl Pivněnko.
Podle něj byla skupina s předstihem spatřena bezpilotními jednotkami, což pomohlo vytvořit příznivé podmínky pro akci pěchoty. „Útočníci se rozhodli nepokoušet štěstí a učinili správnou volbu – vzdát se a zůstat naživu,“ poznamenal Pivnenko.
