Karlovy Vary zlevnily, luxusní butiky jsou pryč: Jak se lázeňské město vypořádává se ztrátou Rusů?
Svařené víno za 60 korun, oplatka za 15 korun, ruština v ulicích sice pořád, ale méně. Karlovy Vary se po ruské invazi na Ukrajinu změnily. A je to poznat i v lázních, kde se v páře často rozebírá právě Putinova válka. Někde se probírá, kdo půjde do boje, jinde zaznívá kritika. „Je u moci 20 let, nepořádně neudělal nic a teď tohle,“ mluvil postarší muž zřejmě o Putinovi. Jak jsou na tom lázně s ruskými turisty a nemovitostmi?
Ve městě se stále nachází Rusové s německým občanstvím. Propad v návštěvnosti ruskojazyčných turistů je ale velký. „V roce 2019 více než třetinu pobytů tvořili Rusové, udělali 350 tisíc lůžko/nocí. Teď jich bylo jen 10 tisíc,“ řekl Blesk Zprávám ředitel karlovarského infocentra Josef Dlohoš.
V současnosti do Varů nejčastěji jezdí Němci i kvůli tomu, že je město blízko hranic. Hodně také roste zahraniční klientela z Polska, Slovenska, Nizozemí, Velké Británie či USA. Mění se ale i služby, které lidé požadují, většinou mají zájem o ubytování se snídaní a případně wellnessové pobyty. „Velmi se krátí celková délka pobytů, všechny tyto národy zůstávají v lázních a hotelích kratší dobu,“ dodal Dlohoš. Naopak Rusové dřív jezdili na delší dobu.
Ode všech sanatorií poskytujících lázeňskou péči podle Dlohoše zaznívá, že bez dotací a čistě na základě ekonomických výsledků by už byly zavřené. „To by však byla obrovská škoda, lázně mají v Karlových Varech své místo.“ Zdražit si ale nemohou dovolit, ztratily by konkurenceschopnost. Ceny už jsou tak dost vysoké a nabídka převyšuje poptávku. Místo toho šetří na interních nákladech, personálu.
Samotné město Karlovy Vary naopak zlevnilo, snižovat ceny začalo už v roce 2020, kdy bylo kvůli pandemii zavřené.
„Změnila se struktura obchodů, které dřív cílily právě na bohatou ruskou klientelu. Ta si na dovolené ráda dopřála luxusní služby i produkty, ať už šperky nebo drahé oblečení, to se teď mění. Dokonce i obchody otevřené na hlavní pěší zóně od Grandhotelu Pupp po hotel Thermal, které se dřív specializovaly na drahé zboží, teď změnily sortiment a cenovou strategii,“ popsal Dlohoš.
Vidí to i na restauracích, jen pár si jich udrželo svou cenovou hladinu, zbytek se musel přizpůsobit nové klientele a ceny upravit. S potížemi se potýkají i některé větší hotely, které se orientovaly čistě na Rusy a poskytovaly jim dlouhodobé léčebné pobyty. Nyní museli přesměrovat na Němce a hosty ze západní Evropy.
Ze západní Evropy do Varů míří právě i ruská menšina, která má německé, americké, britské, izraelské či švýcarské doklady. Momentálně na ně cílí ruskojazyčná kampaň, za kterou jsou Karlovy Vary kritizovány opozicí.
„Ruskojazyční návštěvníci tvoří nezanedbatelnou součást trhu, kterou Karlovy Vary stále potřebují, třetinu vydělaných peněz ve Varech tvořili oni. Jako jedni z mála jezdí na dlouhodobé pobyty a využívají komplexní lázeňskou léčbu. Ruskojazyčná komunita má velkou motivaci jezdit do Karlových Varů, lázně znají a vrací se, proto na ně cílíme,“ oponuje Dlohoš. Protiruské nálady ve Varech nezaznamenal, lidé jsou tam na Rusy podle něj zvyklí.
Rusové a Ukrajinci ve Varech pohromadě?
„Nesouhlasíme s tím, že Rusko vstoupilo na území svrchovaného státu, ale musíme se od toho distancovat. V hotelech je úplný klid, k žádným konfrontacím nedošlo, přestože tam jsou i ukrajinští nebo ukrajinsky hovořící hosté,“ uvedl.
Neřešitelná je naopak situace u karlovarských nemovitostí vlastněných Rusy. Po začátku války na Ukrajině chtěli Rusové své majetky ve Varech prodávat, tušili, že se do Varů dlouho nepodívají.
„Když ale chtějí své majetky v Karlových Varech prodat, kvůli protiruským sankcím jim není možné peníze za nemovitosti poslat. Někteří to řeší offshoarovými účty, i to je ale komplikované a podle karlovarských realitních kanceláří nerealizovatelné,“ vysvětlil Dlohoš.
Stěží by navíc Rusové dostali zpátky stejnou částku, kterou do nemovitostí investovali. Zatím se tak situace s nemovitostmi nikam neposouvá. Dlohoš dodal, že se ani nesplnilo očekávání, že tyto nemovitost sleví o desítky procent.
V Karlových Varech se momentálně nachází také mnoho ukrajinských uprchlíků. Podle Dlohoše jde spíš o bohatší Ukrajince, kteří zamířili právě do Varů. Očekává ale, že lázeňské služby z nich využije jen minimum. Většina navíc bydlí v bytech a nebudou si tak platit hotely. „Doufám, že až skončí válka na Ukrajině, tak by mohlo dojít k nějakým repatriačním pobytům ukrajinských vojáků nebo rodin, které si budou chtít odpočinout.“
Slovensko bude podle ministryně hospodářství Denisy Sakové připraveno nahradit dodávky ruské ropy a plynu, až bude mít k dispozici náhradní přepravné trasy s dostatečnou kapacitou. Saková to dnes řekla novinářům v reakci na výzvy amerických politiků, aby se země zbavila dovozu uvedených ruských energií rychleji.
„Musíme nejdříve mít podmínky k tomu, abychom nezařezali náš průmysl a naše hospodářství. Po neobnovení dodávek plynu přes Ukrajinu jsme země, která je na konci každého potrubí. Chceme diverzifikovat, ale musíme spoléhat na přenosové kapacity tras. Jsme odkázáni na milost a nemilost okolních zemí. To samé se týká i ropy,“ uvedla Saková.
Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.
Konflikt se stal večer 27. února v tramvaji číslo 7 na zastávce Vršovické nádraží v Praze 10. Řidič tramvaj zastavil, protože ve voze dělalo hluk dítě, které poskakovalo po sedadle v botách. Došel k třiašedesátiletému muži, který dítě doprovázel, a důrazně ho slovně napomínal. Když zjistil, že cestující jsou z Ukrajiny, tak jim podle státní zástupkyně Markéty Mizerové nadával do „ukrajinských sviní“ a řekl jim mimo jiné, ať „vypadnou ven“. Muže údajně udeřil pěstí do krku, a když muž, jeho manželka a malý vnuk vystoupili, pohrozil jim údajně ještě tyčí na výhybky.
Ukrajinská železniční společnost informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Zpoždění se týkají tratí ve směrech na města Dnipro a Oděsa. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby se ruská invazní armáda v nočních úderech zaměřila na železniční infrastrukturu. Úřady informují také o částečně přerušených dodávkách elektřiny v centrální Kirovohradské oblasti.
„Kirovohradská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku dronů. Nepřítel zasáhl infrastrukturní objekty,“ napsal na platformě Telegram šéf regionální správy Andrij Rajkovyč. „V současné době je regionální centrum a 44 obcí částečně odpojeno od dodávky elektřiny,“ napsal a dodal, že železniční společnost Ukrzaliznycja pozastavila v regionu dopravu ve dvou směrech. „Hlavní je, že lidé žijí,“ podotkl Rajkovyč.
Třeba na další lázeňská města v Karlovarském kraji - Mariánské a Františkovy Lázně válka na Ukrajině tolik nedopadla, protože se dlouhodobě orientovaly na jinou zahraniční klientelu.
„Když se podíváme na situaci v celé ČR , tak jiná situace je v lázních, které jsou zaměřeny na klienty pojišťoven, a jiná v těch, kteří se dlouhodobě zaměřují na samoplátecké pobyty. Karlovy Vary a Mariánské Lázně jsou dlouhodobě výrazně zaměřené na samoplátce. Populární mezi českou klientelou jsou a vždy byly Luhačovice a Třeboň, které dopady v návštěvnosti zatím příliš nepocítily, ale nyní se i u nich projevují zvyšující se náklady na provoz,“ doplnil pro Blesk Zprávy Jan Kuchař, předseda Sdružení lázeňských míst ČR.
Situace v lázních podle Kuchaře není růžová. Očekává, že se na lázeňství ještě projeví v návštěvnosti zvýšení nákladů na život a tím omezování „zbytných“ potřeb. Lázeňství je navíc energeticky vysoce náročné odvětví. „Rozhodně nelze prostým otočením knoflíku snížit teploty ve všech provozech, a zvláště ne v léčebných. I kvůli tomu se mnohá lázeňská zařízení snaží snižovat své náklady všude, kde to jde, aby ustály tuto krizi,“ řekl Kuchař.
Čeká, že zastropování cen energií pomůže. „Přesto je třeba hledat komplexní řešení, které lázeňství - naše „rodinné zlato“ – ochrání a napomůže mu vyrovnat se i s vysokou inflací, nedostatkem personálů a tak podobně,“ sdělil. Mnoho zaměstnanců totiž odešlo ze sektoru kvůli nejistotě během pandemie. Sám Kuchař se přiklání k tomu, aby lázně měly vedle řešení zdravotních potíží také mnohem větší preventivní funkci.
Kuchař i Dlohoš ocenili lázeňské vouchery COVID-lázně, kdy lidé získali na pobyt minimálně o 6 nocích a 5 procedurách slevu 4 000 korun, zajímavé byly i vouchery pro zdravotníky. „Byl bych velmi rád, kdyby se podařilo navázat na program voucherů,“ řekl Kuchař. Mluvilo se také o rozšíření indikačního seznamu o postcovidový syndrom, zatím to ale nebylo realizované.
Právě i proto, že aktuálně tento program neběží, přináší podle Dlohoše lázním další problém. Očekává, že několik zařízení zůstane prázdných a opuštěných. Zároveň dodal, že i v předchozích letech mnoho hotelů po uplynutí silvestrovských pobytů zavřelo. Přestože až do března se lidem nabízí pobyty za nízké cenové hladiny, nedaří se zařízení zaplnit. Víc se tak vyplatí uzavřít a investovat do údržby a přípravy na další sezónu.
