Putinovi parťáci Dugin a Solovjov zuří kvůli Chersonu. Šéf Kremlu chce kritikům vzít občanství
Ústup ruských vojsk z Chersonu, jediného oblastního centra dobytého Rusy při invazi na Ukrajinu, vyvolává podle analytiků amerického Ústavu pro studium války (ISW) bezprecedentní kritiku namířenou proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a budí ideologický rozkol mezi Putinem a radikálními stoupenci války. Šéf Kremlu reagoval návrhrem, že za „diskreditaci armády“, za výzvy k porušení územní celistvosti Ruska a také za účast v činnosti organizací chce odebírat ruské občanství.
Stažení ruských vojáků z Chersonu způsobilo ideologický rozkol mezi radikálními stoupenci války a Putinem. Ústup podkopal důvěru nacionalistů v Putinovy sliby a jeho schopnost je splnit, píše ISW. Analytici jako příklad uvádějí příspěvek ideologa Alexandra Dugina, který prezidenta za ústup z Chersonu otevřeně kritizoval.
Pro Putina bude čím dál těžší usmířit si část svých radikálních stoupenců kvůli neschopnosti dosáhnout slibovaných cílů svrhnout ukrajinskou vládu a zmocnit se celé země, jak již dříve vyhodnotili experti ISW.
Nacionalisticky naladění propagandisté, jako je televizní moderátor Vladimir Solovjov, stále častěji požadují od Kremlu a vojenského velení plné zapojení do války proti Ukrajině. Solovjov po ústupu z Chersonu dokonce vyzval k úplné mobilizaci a propuštění neschopných hodnostářů.
„Ruské stažení z Chersonu podněcuje ideologickou trhlinu mezi proválečnými osobnostmi a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, což narušuje důvěru v Putinův závazek a schopnost splnit jeho válečné sliby,“ píšou experti.
„Pro Putina je stále obtížnější usmiřovat příznivce vysoce ideologického proválečného volebního obvodu kvůli neschopnosti jeho armády splnit její maximalistické cíle svrhnout ukrajinskou vládu a zmocnit se celé Ukrajiny,“ pokračuje institut.
Podle ISW podobná přímá kritika Putina je ve společenství přívrženců války bezprecedentní a hlasité a otevřené Duginovy výpady proti Putinovi mohou svědčit o změně nálad v prostředí ideologů nacionalismu. Šéf Kremlu mezitím podle institutu zřejmě zakázal ústup z Chersonu kritizovat, jelikož televizní kanály důležitost vývoje zlehčují.
Informační kanály spojené s žoldnéřskou Vagnerovou (Wagnerovou) skupinou také kvůli ztrátě Chersonu vyjádřily výhrady ke Kremlu, a to může svědčit o tom, že vliv „jestřábů“ dále roste. Někteří blogeři tvrdili, že Kreml „prodal“ Cherson, a psali, že ruské vedení se pravidelně vzdává území, aniž by se ptalo lidí. Sílící kritika ústupu z Chersonu kontrastuje s dosavadní celkovou podporou válečných blogerů pro toto rozhodnutí, upozornil ISW.
Kritiky čekají tresty
Reakce z Kremlu na sebe nenechala dlouho čekat. Odebírat ruské občanství za „diskreditaci armády“, za výzvy k porušení územní celistvosti Ruska a také za účast v činnosti organizací, prohlášených ruskými úřady „nežádoucí“, navrhl podle tiskových agentur ruský prezident Vladimir Putin. Příslušný návrh k novele zákona o občanství schválené zatím poslanci v prvém čtení, šéf státu předložil Státní dumě, dolní komoře parlamentu.
„Prezidentův pozměňovací návrh je velice významný a naprosto spravedlivý,“ řekl novinářům šéf bezpečnostního výboru dumy Vasilij Piskarjov podle agentury Interfax. „Pokud lidé, kteří při udělení občanství přísahali věrnost Rusku a slibovali dodržovat naše zákony, to porušili, tak už tím dobrovolně zrušili dohodu se státem, kterým jim skýtá ochranu a práva občana, a to dává státu právo zrušit rozhodnutí o udělení občanství,“ dodal.
Paragrafy postihující „diskreditaci“ armády či „šíření falešných informací a lží“ o ozbrojených silách se objevily v ruském trestním zákonu po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Za „diskreditaci“ a za „lži“ pokládají úřady veškerou kritiku počínání ozbrojených sil, zmínky o válečných zvěrstvech, ze kterých jsou ruští vojáci podezřelí, anebo i jen protiválečná hesla. Kromě Krymu, který Rusko protiprávně anektovalo na jaře 2014, se Putin na konci září pokusil k Rusku připojit další čtyři ukrajinské regiony, částečně okupované ruskými vojsky, jejichž obyvatelé tak získávají ruské občanství. Drtivá většina zemí světa tyto anexe neuznává.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Americká administrativa zrušila klíčové omezení týkající se používání některých raket dlouhého doletu Ukrajinou dodaných západními spojenci, což Kyjevu umožňuje eskalovat útoky na cíle v Rusku a zvyšovat tlak na Kreml, informoval Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Ukrajina v úterý použila britskou řízenou střelu Storm Shadow k útoku na chemický závod v Brjansku, což ukrajinský generální štáb označil za „úspěšný zásah“, který pronikl ruskou protivzdušnou obranou. Americké povolení k použití rakety v Rusku následuje po nedávném převodu pravomocí k podpoře takových útoků z ministra Pentagonu Peta Hegsetha na velitele NATO v Evropě Alexuse Grinkeviche, píše WSJ.
Cesta k přijetí 19. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku je volná, žádná členská země již nemá vůči novým odvetným opatřením výhrady. Dnes večer to podle agentury Reuters oznámilo dánské předsednictví EU. Balíček sankcí, který je reakcí za pokračující ruskou invazi na Ukrajinu, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
„S potěšením oznamujeme, že jsme dostali od zbývajícího členského státu oznámení, že nyní může odvolat své výhrady k 19. sankčnímu balíku,“ uvedlo podle agentur dánské předsednictví. EU nyní spustila takzvanou tichou proceduru, kdy mají unijní země ještě možnost se proti sankcím vyslovit. Pokud tak neučiní, bude ve čtvrtek v 08:00 balík schválen.
