Co znamená Putinův projev: Scénáře po anexi! Analytik: Hrozí zapojení Běloruska ze severu!

Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký není toho názoru, že by současné nastavení vedlo k přímému zapojení se NATO do konfliktu. „Na povaze konfliktu se ani anexí nic nezměnilo. Zcela určitě to zvyšuje riziko eskalace, ale při zapojení těch stran, které v něm jsou zapojeny už dneska,“ uvedl pro Blesk. Mikulecký nevidí ani prostor pro zapojení jaderných zbraní ze strany Ruska.

„Velice těžko můžeme předpovídat, co se může stát, protože ruský režim se nechová úplně logicky, tak jak používáme logiku my tady na Západě. Takže samozřejmě určité procento toho, že by k nějakému použití třeba taktické jaderné zbraně dojít mohlo, existuje. Ale pořád mluvíme o procentu, není to skutečně nic, co by bylo na stole,“ vysvětlil Mikulecký.

Reálnější nebezpečí než jaderné zbraně

„Já bych řekl jednu věc, kterou jsem tady v českých médiích nikde nezaznamenal. To, že Vladimír Vladimirovič řekne, že tyhle regiony projevily touhu stát se součástí Ruské federace, on je akceptuje a od dnešního dne jsou součástí Ruské federace, to znamená, že se na tyto oblasti vztahuje ruská vojenská doktrína, která říká, že v případě napadení Ruské federace může Ruská federace použít jakékoliv zbraně. To může být spíš psychologie směrem na Západ a na ty lidi, kteří by se rádi s agresorem domluvili. To, co já osobně tam vidím jako velké riziko pro Ukrajinu, není opravdu hypotetické nasazení jaderných zbraní. Ale já se obávám, že dojde k eskalaci konfliktu, že se rozšíří i na celou severní hranici Ukrajiny, a to by pro Ukrajinu mohl být problém,“ hodnotí analytik.

Putin podepsal anexi čtyř ukrajinských území! Lavrov slzel, Medveděv usnul, zazněl i satanismus

Proč to měl být pro Ukrajinu problém, je pro ně prosté: „Jako má Západ NATO, Rusko má Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti, ve které jsou Rusko, Kazachstán, Bělorusko a další. Ale to, co je zásadní, je, že Rusko má dvoustrannou smlouvu o obraně s Běloruskem,“ připomněl, jak Putin pomohl Lukašenkovi k vítězství u prezidentských voleb, které Západ považuje za zfalšované.

„A přece jenom běloruská armáda je zatím nedotčená boji. Není nějak oslabená, ani pokud jde o mužstvo, ani pokud jde o techniku. A pokud by v tuhle chvíli zaútočilo nějakých 200 000 Bělorusů ze severu směrem do ukrajinského vnitrozemí, tak, přestože Ukrajina nikdy neodkryla úplně svou severní hranici, ale z logiky věci tam prostě nemá soustředěno tolik vojáků, tolik techniky a nemá tam ani moderní západní techniku, tak jako ji má přímo na východní frontě s Ruskem, by to pro Ukrajinu znamenalo větší zatížení na zdroje. Jak lidské, tak techniku a mohlo by to znamenat, že by Ukrajina potom byla nucená stáhnout část vojsk, které má na východě,“ upozornil Mikulecký.

„Rád bych, aby se to nestalo.“

„Toho se bojím skutečně mnohem víc než vyprávění o tom, že se budeme strašit jadernými zbraněmi. Protože kromě toho odčerpání těch sil si myslím, že to, co Rusové podcenili v prvních dnech, aspoň tak jak jsme se to učili: První poučka je odříznout protivníkovi zásobování. Většina zásobování Ukrajiny probíhá z Polska. To znamená, útok vedený z Běloruska na severu podél hranic by mohl omezit významně přísun materiálu, ale i dalšího zboží, který potřebujete pro to, aby váš stát fungoval. Protože přes Maďarsko nejde nic, přes Rumunsko minimálně a Slovensko by to nebylo schopné nahradit,“ dodal.

„Hrozně bych si přál, aby se to nestalo, ale pokud se mě ptáte na riziko jaderné války jako eskalace, tak já říkám, že mnohem větší riziko eskalace spatřuju v tom, že dojde k zapojení Běloruska do konfliktu,“ zdůraznil Mikulecký. „ Použití jaderných zbraní ze strany Ruska nedává vůbec žádný smysl. Nezískáte nic. Můžete tím jakoby zastrašit veřejné mínění na Západě, které je ustrašené samo o sobě,“ uvedl analytik.

„Otázka je, nakolik jsme my schopni číst ruskou logiku. Protože ruská mentalita je podle všeho prostě odlišná od té naší. Ale nedává to smysl z žádné strany. Pokud by k tomu Rusové přece jenom někde dospěli, tak by se jednalo o nějaký demonstrativní útok spíš na odlehlém místě nějakou velice slabou náloží. Jenom jako gesto – my se toho nebojíme a teď vám ukážeme, že příště to bude horší. Ale znovu je opravdu nutné zopakovat, že šance je tak promile. To aby tady lidi nebyli ve stresu. Já vím, že pro lidi je jádro asi chytlavější než Bělorusko, ale říkám, já sám se Běloruska bojím víc,“ reagoval na dotaz o možné jaderné eskalaci. 

Podle politologa Jana Ludvíka má být anexe pro Rusy signalizace toho, že válka – tedy speciální vojenská operace, jak ji nazývá Kreml, probíhá dobře. „Signalizací, že Rusko vlastně také něco získává, že výsledek bude větší. A to samozřejmě Vladimir Putin v této situaci potřebuje, aby doma mobilizoval vojáky nejen fyzicky,“ domnívá se expert.

Co se jaderné eskalace ze strany Ruska týče, Ludvík připouští, že jistá rizika existují. „V tuto chvíli si nemyslím, že by Rusko chtělo použít jaderné zbraně. V případě čehokoliv jiného, než když by byla ohrožena samotná existence ruského režimu,“ sdělil Blesku. Poznamenal také, že vyhlášení referend v okupovaných oblastech může souviset i s úspěchy ukrajinské protiofenzívy.

ONLINE: Trump vyzval Rusko a Ukrajinu k setkání a v Kyjevě zabíjela střela z KLDR

„Je to velmi pravděpodobné. Rusko se v tuhle chvíli dál dostává do významné defenzívy. Předpokládal bych, že jejich původní plán byl ta území anektovat, ale anektovat je až v situaci, kdy je bude mít pod kontrolou ruská armáda,“ jenže nynější vývoj podle Ludvíka uspíšil hlasování, protože postupující ukrajinská armáda by mohla dostat Rusko do stavu, kdy už by ani nemohlo referendum vyhlásit, protože by území nekontrolovalo. Ludvík vyzdvihl také pro něj „zajímavou“ věc.

„Rusko stále z nějakých podivných důvodů na Ukrajině masivně nepoužívá jednotky ruské armády, které se skládají z normálních branců povinné vojenské služby nabraných loni na podzim a letos na jaře,“ poznamenal. Rusko však tyto brance smí mimo území Ruské federace nasadit jen tehdy, když je stát ve válce. A to Rusko „oficiálně“ ještě není. Mluvil také o sklonu Ruska „ohýbat zákony“, to demonstroval i na proběhlých referendech. „Snaží se zamaskovat, že je to anexe,“ tvrdí Ludvík.

Blesk hovořil také s generálem v záloze Františkem Mičánkem, který v roce 2016 působil jako děkan na NATO Defence School v Itálii. Zkušený generál ani po anexi nečeká žádnou větší eskalaci. „Ten konflikt se bude vyvíjet tak, jak ho vidíme dnes. Žádnou výraznou eskalaci bych nečekal. Jednak tím, že Rusko nemá v podstatě, jak by eskalovalo, byť se hodně mluví až s takovou zarážející lehkostí o atomových zbraních. Nemyslím si, že teď je situace, že by se něco takového stalo,“ komentoval Mičánek. Ukrajina podle něj nemá jinou možnost než pokračovat. Jakékoliv užítí jaderných zbraní by podle něj Rusko jen dál degradovalo na mezinárodní úrovni.

Zda se Ukrajině podaří získat zpět okupovaná území, je otázka dlouhodobější. „Letos to nepředpokládám, ale v tom dalším období příští rok možná…,“ odhadl generál s tím, že by osvobozování těchto oblastí urychlilo například konec Putinovy vlády v Rusku.

Generál ve výslužbě Jiří Šedivý má na anexi ukrajinských území jasný názor, podle něj to znamená, že Ukrajině „budeme ještě více pomáhat a že se na Ukrajinu bude posílat více moderních zbraní“. Dodávky zbraní by však podle něj neměly být „radikální“, vždy jen jednotné zbraně. To podle Šedivého zmírní i problémy s logistikou.

„Rusové udělají vše pro to, aby obsadili zbytek donbaské oblasti. Musíme počítat, že Rusové referenda a formální připojení k Rusku použijou skutečně na zdůvodnění toho, že tam budou nasazovat mnohem větší kontingenty,“ domnívá se generál.

„Putin vždy říkal, že pokud je něco součástí Ruska, tak útok na toto území by byl útokem na samotné Rusko,“ připomněl. Stejně jako analytik Mikulecký zmínil nebezpečí toho, že se do konfliktu zapojí Bělorusko a zaútočí na sever Ukrajiny. „Mohli by se snažit odříznout Kyjev,“ uvedl. Šedivý mluvil rovněž o tlaku na Bělorusko, ale i o tom, že Lukašenko si je dobře vědom toho, že pokud by se do války na Ukrajině zapojil, jen těžko by udržel běloruskou společnost v klidu.

„Zkušenost, kterou má z té doby, kdy byla prezidentská volba, kdy horko těžko situaci zvládl, nechce znovu riskovat, myslím si, že si to uvědomuje i Putin,“ komentoval generál. Zdůraznil však, že Bělorusko zůstává Putinovou zálohou. Nebezpečí jaderného konfliktu se Šedivý brání, podle něj je to krajní řešení. „To by se skutečně muselo Rusko rozpadat a Putin by už neměl jinou další možnost. Chce se mi věřit, že by to neudělal. A pokud, tak v krajním případě nějaký varovný výbuch někde, kde nezpůsobí nějaké velké škody,“ zmínil, že někteří odborníci mluví o možném užití jaderné zbraně nad mořem, „Někdo říká v nějakých pustinách, to je skutečně jen debata, ale já pořád věřím a možná, že se mýlím, že zbytek zdravého rozumu je i mezi těmi nejvyššími politickými a vojenský představiteli a že to neudělají,“ uzavřel Šedivý pro Blesk.