Pekarová dražila dary Rusů pro Sněmovnu: 250 tisíc korun za talíř od šéfa dumy a obraz Matvijenkové
Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vydražila za 250.000 korun dary pro Sněmovnu od sankcionovaných šéfů obou komor ruského parlamentu. Peníze za zlacený talíř od předsedy Státní dumy Vjačeslava Volodina a obraz od předsedkyně horní komory Valentiny Matvijenkové půjdou na výrobu neprůstřelných vest pro pracovníky lidskoprávních organizací, kteří v ukrajinských městech sbírají důkazy o ruských válečných zločinech.
Pekarová Adamová nabídla ve středu odpoledne do „veřejné soutěže“ talíř s vyobrazením budovy Státní dumy v Moskvě, který od Volodina převzal její předchůdce ve funkci Radek Vondráček (ANO).
Obraz od Matvijenkové přidala dnes dopoledne, aby zvýšila zájem dražitelů. Předměty získají autoři podcastu Kecy & politika, politický komentátor Bohumil Pečinka a odborník na politický marketing Petros Michopulos.
„Myslím si, že není patřičné, abychom jej v této době, během války na Ukrajině, tady vystavovali,“ řekla Pekarová Adamová o talíři ve videu zveřejněném ve středu na twitteru.
Stála při tom u vitríny, ve které je ve Sněmovně umístěná část darů od zahraničních představitelů. S Volodinem i Matvijenkovou, zapsanými po ruské anexi Krymu v roce 2014 na sankční seznamy EU i USA, se Vondráček setkal při své návštěvě Moskvy v říjnu 2018.
Vondráček kritizuje Pekarovou
Vondráček dražbu kritizuje. „Fakt, že Markéta Pekarová Adamová vyhlásí aukci na předmět ze státního majetku a nedojde jí, že už vůbec nemůže určovat, kam by případně výnos z prodeje státního majetku šel, nejlépe ukazuje sebestřednost této vládní party,“ napsal na twitteru.
„Někdy by to chtělo trochu nadhled, pane kolego. Je to pro dobrou věc,“ reagovala šéfka Sněmovny.
Peníze na neprůstřelné vesty
Pekarová Adamová chce za získané peníze nakoupit neprůstřelné vesty, které nezisková organizace Post Bellum dodává na Ukrajinu zejména tamní domobraně. Na jejich ušití se podílejí ukrajinské uprchlice před válkou. Vyvolávací cenu v dražbě šéfka Sněmovny stanovila na 9600 korun, což je cena jedné neprůstřelné vesty. Lidé mohou na výrobu vest přispět i mimo dražbu, uvedla ve videu na twitteru.
Tři lidé přišli o život a jeden člověk byl zraněn při ukrajinských útocích v Belgorodské oblasti na západě Ruska, uvedl gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. Raketový útok byl namířen na vesnici Maslova Pristaň, uvedl Gladkov na platformě Telegram. Podle gubernátora byl v důsledku útoku částečně zničen objekt sociální infrastruktury a pod sutinami se pravděpodobně nacházejí další lidé.
Ruská protivzdušná obrana v noci na dnešek zničila 53 dronů nad devíti převážně západoruskými regiony, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ukrajina v poslední době zintenzivnila vzdušné údery na cíle v Rusku. Kyjev cílí zejména na rafinerie, což v Rusku vedlo k růstu cen benzinu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval v září v ČR zatím nejvyšší letošní počet kybernetických incidentů, bylo jich 24. V srpnu jich bylo 16. Rekordním měsícem je dosud loňský říjen se 47 kybernetickými incidenty. Za celý loňský rok úřad evidoval 268 kybernetických incidentů.
23 spadalo do kategorie méně významné, jeden do kategorie významné. Žádný tedy úřad nevyhodnotil jako velmi významný. Velmi významný incident úřad naposledy evidoval v červenci, kdy na začátku měsíce ochromil rozsáhlý kybernetický útok nymburskou nemocnici.
Nejvíce zastoupenou kategorií září byla dostupnost, kdy jako tradičně převládaly DDoS útoky. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů, a tím ho vyřadí z provozu. Tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda v únoru 2022. NÚKIB v září evidoval dohromady deset DDoS útoků, přičemž ke třem z nich se přihlásila některá z hacktivistických skupin.
Evropa musí reagovat na narušování evropského vzdušeného prostoru a jasně pojmenovat odpovědné aktéry, Rusko chce zasévat rozkol, řekla dnes šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová na plenárním zasedání Evropského parlamentu.
Kromě narušování vzdušného prostoru Evropská unie čelí narušování podmořských kabelů, kyberútokům na letiště a zlovolným kampaním ovlivňováním voleb. „Jedná se o ucelenou a eskalující kampaň, jejímž cílem je zneklidnit naše občany, zkoušet naše odhodlání, rozdělit naši unii a oslabit naši podporu Ukrajině. Je na čase nazvat věci pravým jménem. Jedná se o hybridní válku,“ prohlásila von der Leyenová.
Vondráčkovu návštěvu Ruska v roce 2018 a jeho jednání s Matvijenkovou a Volodinem uvítal prezident Miloš Zeman. Tehdejší opozice ho naopak kritizovala. „Váš přístup k Rusku není úplně rovný, je lokajský,“ řekl v říjnu 2018 ve Sněmovně na Vondráčkovu adresu pirátský poslanec a dnešní ministr zahraničí Jan Lipavský. Dolní komora pak ale hlasy zejména ANO, SPD, KSČM a ČSSD schválila konstatování, že Vondráčkova návštěva Ruska byla v souladu s českými zájmy a s koncepcí české zahraniční politiky.
Pekarová Adamová ve středu na twitteru poukázala také na Volodinova slova, že země bývalého socialistického tábora včetně Česka by měly být Rusku zavázané a vděčné za vše, co pro ně v minulosti udělalo a investovalo do nich. Volodin tak podle šéfky Sněmovny vlastně tvrdí, že bychom měli být Rusku vděční za okupaci v roce 1968. K Matvijenkové dnes Pekarová Adamová poznamenala, že podepsala dekrety o zahájení války proti Ukrajině.
