Propaganda, tresty i sebecenzura: Takhle informují o válce na Ukrajině ruská média
Propaganda, umlčování zbytku demokratických médií, tvrdé zásahy cenzorů. Situace v ruských médiích je od začátku invaze bezprecedentní. Omezování svobodného zpravodajství je jedním z klíčových nástrojů režimu Vladimira Putina. Za zprávy o skutečném dění na Ukrajině hrozí přísné tresty, některá média se už cenzurují sama, uvádí v analýze o stavu ruských médií BBC. I přes tyto zásahy ale Rusové mohou necenzurované zprávy najít.
Pro většinu Rusů zůstává hlavním zdrojem zpráv televize. Je pevně řízena Kremlem a pumpuje do Rusů neúprosnou válečnou propagandu. Ukrajinci prý ostřelují svá vlastní města a ruští vojáci jsou prezentováni jako osvoboditelé. To, že si většina Rusů naladí televizní zprávy, znamená, že mají sklon alespoň slyšet poselství Kremlu – a možná mu i věřit.
V novinách se sice objevuje více názorů, ale i tady se do značné míry drží „zpravodajská“ linie Kremlu. Noviny Novaja Gazeta, které přinášely nezávislé zpravodajství téměř 29 let, pozastavily tento týden činnost poté, co obdržely varování od ruského orgánu pro dohled nad médii Roskomnadzor.
Unijní ministři energetiky dnes podpořili návrh na postupné ukončení dovozu plynu z Ruska do Evropské unie, přičemž úplný zákaz by měl být zaveden od 1. ledna 2028. Podle dánského předsednictví v Radě EU kompromis nepodpořily pouze dva státy. V minulosti měly k návrhu výhrady zejména Slovensko a Maďarsko. K prosazení návrhu ale stačila kvalifikovaná většina, tak bylo možné dnes Bratislavu a Budapešť přehlasovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven zúčastnit se setkání amerického a ruského prezidenta Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Budapešti, pokud bude pozván. Zelenskyj to řekl novinářům, napsala dnes agentura AFP. Datum schůzky Putina s Trumpem, který se snaží dojednat mír mezi Ukrajinou a Ruskem, zatím není známé.
„Pokud budu pozván do Budapešti, bude-li to na třístrannou schůzku, nebo jak se říká na kyvadlové rokování, kdy se prezident Trump setká s Putinem a prezident Trump se setká se mnou, pak se na té či oné formě dohodneme,“ řekl dnes Zelenskyj na tiskové konferenci. Zároveň ale podle AFP dodal, že Budapešť není nejlepším místem pro takové setkání.
Německo si hodlá objednat dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby mělo celkem 50 těchto moderních strojů páté generace. S odvoláním na důvěrné dokumenty ministerstva obrany připravené pro rozpočtový výbor Spolkového sněmu o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Zdroj z parlamentu to potvrdil také agentuře Reuters. Ministerstvo obrany v minulosti podobné zprávy o chystaném nákupu strojů F-35 popřelo. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.
Novaja Gazeta byla přitom jedním z médií, kterým poskytl rozhovor ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Ruští Azoři média varovali předem, aby interview nezveřejňovala. „Dostali jsme ještě jedno varování od Roskomnadzoru. Pozastavujeme vydávání novin na internetu, na sociálních sítích a na papíře - do ukončení ‚speciální operace na území Ukrajiny‘,“ uvedla redakce na svém webu.
Mluvčí listu uvedla, že redakce ani neví, kvůli čemu ji cenzurní úřad varoval. „Nevíme. Dokonce jsme ještě nedostali do rukou první varování. Proto nevíme, co se tam praví. Odeslali zprávu o výstraze do médií, ale nám nic neposlali, do rukou jsme nic nedostali,“ řekla Naděžda Prusenkovová podle BBC.
Vypnuté sociální sítě
Nezávislé zpravodajské weby jsou cenzory blokovány, stejně jako sociální sítě Facebook, Instagram a Twitter. Tady ale mají Rusové možnost blokování relativně jednoduše obejít. Pro ty, kteří mají alespoň základní znalosti o počítačích, je možností VPN, díky které se k blokovanému obsahu bez problémů dostanou. V Rusku ještě nejsou postaveny mimo zákon a používají je miliony lidí.
Na počátku března ruští zákonodárci schválili zavedení trestní odpovědnosti za publikaci toho, co státní moc v Rusku označí za „dezinformace a lživé zprávy“ o ruské armádě, za diskreditaci ozbrojených sil a za výzvy k sankcím, a to s možným odnětím svobody až na 15 let.
V praxi to znamená trest za nahlášení čehokoli, co zpochybňuje narativy Kremlu o jeho kampani na Ukrajině. Média mají dokonce zakázáno to nazývat „válkou“: ruská invaze se striktně nazývá „zvláštní vojenskou operací“.
Z obav z vysokých trestů se některá ze zbývajících nezávislých médií v Rusku začala cenzurovat sama. Například i Novaja Gazeta rozmazala protiválečný plakát, který držela novinářka Marina Ovsjannikovová, která v polovině března protestovala v živém vysílání státní televize proti invazi na Ukrajinu. V hlavním vysílacím čase nejsledovanější ruské televizní stanice První kanál se obviněná novinářka objevila za zády moderátorky a roztáhla plakát s nápisem, kde mimo jiné stálo: „Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou.“
В эфире программы «Время» за спиной ведущей Екатерины Андреевой появилась девушка с плакатом, содержание которого нам запрещают передать Роскомнадзор и Уголовный кодекс.
— Новая Газета (@novaya_gazeta) March 14, 2022
По неподтвержденной информации, это редактор Марина Овсянникова.
В настоящий момент она задержана. pic.twitter.com/TdpkscVpuS
Ostrůvek naděje
Existují však ruská nezávislá média, která stále vzdorují vládním omezením. Patří mezi ně stránky Meduza a Mediazona – obě byly v Rusku zablokovány a obě jsou ruskou vládou označeny jako „zahraniční agenti“. „Neumlčíte nás,“ vzkázala Meduza v prohlášení. „Potřebujeme nezávislá média, abychom zastavili válku a pak se pokusili zlepšit život v Rusku alespoň do určité míry.“ Oba weby fungují ze zahraničí.
