Několik telegramových kanálů a web NEWS.ru informovaly o odjezdu sovětské hvězdy Alla Pugačovové z Ruské federace. Média zatím nemají zprávy o tom, kde konkrétně by se mohla nacházet. Jisté je to, že zpěvačka už není na ruském území. Pugačovová s sebou vzala také děti Harryho a Lisu.
Oficiální oznámení o odchodu zpěvačky zatím nepřišlo, producentka Alina Redelová to neokomentovala. Koncertní ředitelka Pugačovové Elena Chuprakova pro NEWS.ru přiznala, že nemá aktuální informace o tom, kde by se umělkyně měla nacházet.
O 27 let mladší pátý manžel Pugačovové Maxim Galkin, televizní moderátor, zpěvák, komik a herec, už dříve kritizoval válku na Ukrajině na svém instagramu.
„Jak je to všechno možné? Nemůže existovat spravedlivá válka. Ne válce!“ napsal podle France24. Několik fanoušků ho za to zkritizovalo kvůli „nedostatku vlastenectví“ a řekli, že už nebudou chodit na jeho představení.
To se záhy potvrdilo, protože Galkin vzápětí zveřejnil reportáž o tom, jak lidé masivně vracejí zakoupené vstupenky na jeho vystoupení, které se mělo konat 14. března v Archangelské oblasti. Na slova proti válce na Ukrajině reagovaly také federální kanály, když stáhly z vysílání reklamy, ve kterých účinkoval.
Pugačovová byla oceňovaná v 70. letech minulého století jako jedna z nejlepších ruských zpěvaček, také prezentovala Rusko na Eurovizi. Češi a Slováci ji znají z návštěv bývalého Československa či hostování na Bratislavské lyře. Koncertuje už od poloviny 60. let minulého století, přestala v roce 2009.
Celkový náklad desek a dalších zvukových nosičů s jejími písněmi přesáhl 250 milionů kusů. The New York Times ji označil za „bohyni ruského popu, moskevskou Tinu Turner s příchutí Edith Piaf“.
Pugačovová a Galkin žili ve vesnici Grjaz, 20 kilometrů od Moskvy, v šestipatrovém paláci. Ten zahrnuje například tělocvičnu, domácí kino a delfinárium.
Rusko při nočním útoku vážně poškodilo jednu z ukrajinských tepelných elektráren. S odvoláním na ukrajinské úřady to dnes napsala agentura AP, která zároveň upozornila, že Rusko se od počátku své invaze každý rok s přicházející zimou snaží ochromit ukrajinskou energetickou síť v naději, že naruší morálku obyvatel napadené země a také její vojenskou výrobu. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) v poslední době zintenzivnily útoky obou stran na energetiku nepřítele.
Při ruském útoku na ukrajinskou elektrárnu utrpěli zranění dva pracovníci, cituje AP ukrajinskou energetickou společnost DTEK. Firma podrobnosti neposkytla, neuvedla ani informace o umístění elektrárny. Ukrajinské úřady zveřejňují jen málo podrobností o ruských útocích na svou energetickou síť, aby neprozradily nepříteli zpravodajské informace, podotkla AP.
Server Ukrajinska pravda píše s odvoláním na společnost Ukrenerho, že ráno se kvůli ruským útokům ocitli bez dodávek elektřiny spotřebitelé v několika regionech, například v Černihivské oblasti. V jiné zprávě portál cituje šéfa Ukrenerho Vitalije Zajčenka, který na setkání s velvyslanci skupiny G7 řekl, že ruská armáda v posledních týdnech změnila taktiku a na místo rozsáhlých útoků na ukrajinský energetický systém jako celek nyní podniká údery na jeho prvky v určitých regionech.
Komunální politici na Ukrajině zůstanou v úřadech do konce ruské války proti Ukrajině. Kvůli válce se po parlamentních a prezidentských neuskuteční ani místní volby, které se měly podle ústavy konat 26. října.
Ukrajinský parlament prodloužil funkční období místních politiků po dobu trvání válečného stavu. Usnesení podpořila jasná dvoutřetinová většina poslanců, uvedl parlament na svém webu.
Starostové a členové městských a obecních rad a regionálních parlamentů tak zůstanou ve svých funkcích až do konání voleb po skončení války. To platí například i pro primátora ukrajinské metropole Kyjeva Vitalije Klička, který tuto funkci zastává už od roku 2014.
Ruská duma schválila záměr odstoupit od rusko-americké smlouvy o snížení obrovských zásob plutonia z jaderných hlavic z období studené války. Dohoda byla podepsána v roce 2000 a v platnost vstoupila v roce 2011. Zavázala Spojené státy i Rusko k likvidaci nejméně 34 tun plutonia určeného pro výrobu zbraní, což by podle amerických představitelů stačilo až na 17.000 jaderných hlavic.
„Spojené státy podnikly řadu nových protiruských kroků, které zásadně mění strategickou rovnováhu, jež v době uzavření dohody panovala, a vytvářejí další hrozby pro strategickou stabilitu,“ uvádí se v komentáři k návrhu na odstoupení od dohody.
Rusko už v roce 2016 pozastavilo naplňování dohody s odvoláním na americké sankce po anexi Krymu a na údajně nepřátelské akce proti Rusku, rozšiřování NATO a změny ve způsobu, jakým Spojené státy likvidovaly své plutonium.