Ukrajina měla zabít ruského špiona, který se účastnil mírových jednání. Armáda tvrdí něco jiného
Kontrarozvědka Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) podle ukrajinských médií zabila ukrajinského bankéře Denise Kirejeva kvůli kolaboraci s Ruskem. Kirejev se podle fotografií zúčastnil prvního kola válečných vyjednávání Ukrajiny s Ruskem 28. února v Homelu. Ukrajinské ministerstvo obrany ale později uvedlo, že Kirejev byl zabit při výkonu speciálních úkolů, jeho údajné špiónství nezmínilo.
O smrti Denise Kirejeva informoval například ukrajinský web Obozrevatel. Informaci zveřejnila i agentura Unian a ukrajinský politik Alexandr Dubinský.
Na druhém kole ukrajinsko-ruských jednáních 3. března už se Kirejev neobjevil. SBU se ho podle ukrajinských médií pokoušela zatknout kvůli vlastizradě, během operace ho ale zastřelila. Mezi jasné důkazy o jeho kolaboraci měly patřit i telefonáty.
Zajímavostí je podle Obozrevatelu to, že ukrajinská prezidentská kancelář neuvedla Kirejeva jako účastníka jednání. Jeho jméno nebylo na seznamu zveřejněném tiskovou službou, ale na fotografii a videu je vidět u stolu vedle zástupců Kyjeva.
Trestní řízení ohledně jeho osoby měl Kyjev zahájit už v červenci roku 2020 kvůli podezření, že Kirejev ve skutečnosti pracuje pro ruské speciální služby. Dokonce několikrát ročně cestoval do Ruska a setkával se tam s různými lidmi.
Ukrajinské ministerstvo obrany se k obviněním nevyjádřilo. Na facebooku však v sobotu večer napsalo, že Kirejev zemřel při výkonu speciálních úkolů.
Kdo byl mrtvý bankéř
Denis Kirejev je odborník na bankovní sektor, zastával vedoucí pozice v soukromých i státních bankách. V letech 2010-2014 byl místopředsedou představenstva státní ukrajinské Oschadbank. Ještě předtím, mezi lety 2006-2012 pracoval jako člen dozorčí rady významné banky Ukreximbank. V letech 2006 až 2008 Kirejev pracoval také ve společnosti SCM Finance jako generální ředitel.
Kirejev byl napojený také na bratry Serhiye a Andriye Klyuyevy, ukrajinské politiky. Andriy šéfoval prezidentské administrativě bývalého ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče. Klyuyevové vlastnili největší podíl solárních elektráren na Ukrajině, část aktiv ale museli podle Obozrevatele přepsat na Kirejeva. Za svou podporu proruským subjektům na Ukrajině, za zneužívání úřadu a zpronevěru veřejných prostředků dostal Andriy Klyuyev sankce od několika zemí.
„Je také možné, že část zisků Kirejevových společností stále míří přímo k bratrům Klyuevovým,“ uvádí Obozrevatel. Kromě toho pracoval i pro rakouskou společnost GROUP SLAV AG Klyuyev se sídlem ve Vídni. Spravoval také soukromé fondy Private equity Fund a Fixed income Fund.
Bankéř se narodil v Kyjevě v roce 1977, ve stejném městě vystudoval Technické lyceum KPI. Kirejev byl ženatý a vychoval tři děti. Třetí kolo jednání mezi Ruskou federací a Ukrajinou by se mohlo konat již 5. nebo 6. března.
Rusové dnes v posledním dni hlasování v regionálních volbách rozhodují o obsazení zhruba 46.000 volených funkcí, mimo jiné o 20 postech gubernátorů, složení 11 regionálních sněmů či 25 městských zastupitelstev. Hlasování, kterého se po celé zemi podle agentury TASS může zúčastnit kolem 55 milionů voličů, je v některých oblastech přímo ovlivněno válkou na Ukrajině, kterou Rusko před více než třemi a půl lety rozpoutalo. Portál The Moscow Times k volbám píše, že i když se Kreml od začátku války na Ukrajině v únoru 2022 snaží vymýtit jakýkoli zbytek politické opozice, na regionální úrovni lze stále najít určitou míru politické konkurence. Alespoň některé z voleb tak mohou podle webu přinést skutečnou politickou soutěž místo předem připravených ukázek loajality k vládnoucí straně Jednotné Rusko. Rusko dále provokuje, spojenci v Severoatlantické alianci (NATO) zůstávají ve střehu, Česko podporuje další protiruské sankce. Na síti X to dnes uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu) poté, co v sobotu rumunský vzdušný prostor narušil dron. „Rusko dále provokuje. Včera v noci šlo o Rumunsko. Na ruské 'omyly' nevěřím. Jako spojenci v NATO zůstáváme ve střehu. Rusko musí za provokace proti NATO zaplatit konkrétní cenu. Proto Česko podporuje další sankce,“ uvedl dnes šéf české diplomacie. V rafinerii v Kiriši na jihu Leningradské oblasti, která patří k největším v Rusku, vypukl požár, když se tam zřítil sestřelený dron. Na platformě Telegram o tom dnes informoval gubernátor tohoto regionu Alexandr Drozdenko. Ukrajinská armáda podle agentury Reuters uvedla, že na rafinerii zaútočila. Moskva sdělila, že v noci její síly zničily 80 ukrajinských dronů. Reuters napsal, že rafinerie, v níž už se podle ruských činitelů podařilo plameny uhasit, patří společnosti Surgutněftěgaz a ročně zpracuje 17,7 milionu tun ropy. To představuje 6,4 procenta celkového množství ropy zpracované v Rusku.
