ONLINE: Devět mrtvých po ruském útoku na autobus. A ukrajinská delegace v Londýně má mandát k uzavření příměří

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.

Podle prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského pokračuje spolupráce jeho země se Spojenými státy. Příští týden bude dle jeho názoru před státníky mnoho práce v Evropě, USA i Saudské Arábii. „Dnes intenzivně probíhá práce s týmem prezidenta Trumpa na různých úrovních – četné telefonáty. Téma je jasné – mír co nejdříve, bezpečnost co nejspolehlivěji,“ uvedl na síti X. 

Pět lidí zemřelo během dnešního dne následkem ruských útoků na Doněckou oblast Ukrajiny. Uvedl to server Hromadske. „Čtyři muži byli zabiti v Pokrovsku a obcích Jablunivka a Kosťantynopil. Jedna žena byla zabita v obci Ivanopilja, kam podle prokuratury okupanti shodili dvě bomby,“ napsal. 

Podle ruské agentury SHOT došlo k útoku ukrajinských bezpilotních letounů na město Starodub v Brjanské oblasti. „Místní obyvatelé hlásí silné výbuchy nad městem a činnost sil protivzdušné obrany,“ uvedla na Telegramu. Hlášen je prý rovněž požár v areálu místní konzervárny. „Nejsou k dispozici žádné oficiální informace o škodách nebo obětech,“ dodala agentura. Podle gubernátora oblasti Alexandera Bogomaze byl útok odražen. 

Rusko je podle agentury Bloomberg připraveno jednat o přímeří na Ukrajině. „Rusko je ochotno jednat o dočasném příměří na Ukrajině, pokud dojde k pokroku na cestě ke konečnému mírovému urovnání,“ tvrdí prý její zdroje. 

„Konflikt na Ukrajině by mohl skončit třetí světovou válkou, pokud se nepodaří ho vypořádat,“ uvedl americký prezident Donald Trump. Chce prý získat jistotu, že Ukrajina chce příměří. Vždy jsem měl dobrý vztah s Putinem, uvedl Trump. Myslí si, že při vyjednávání bude velkorysejší, než by musel. S Ukrajinou se mu prý jedná hůře. Americká vláda mezitím podle agentury AP uvedla, že pozastavila Ukrajině přístup do programu s neutajenými satelitními snímky, které sdílí se spojenci.

Íránský ministr zahraničí Abbás Argahči v televizi Al-džazíra znovu tvrdil, že jeho země do konfliktu na Ukrajině nijak nezasahuje. A to přesto, že ruská strana prokazatelně používá zbraně íránské výroby.  „Teherán nezasahuje do ukrajinského konfliktu a opakuje svůj zásadní postoj odmítající válku,“ tvrdil Argahči. 

Na Slovensku dnes pokračovaly protivládní demonstrace, které začaly po prosincové schůzce slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Občanští aktivisté svolali shromáždění mimo jiné za proevropské směřování Slovenska opět do několika desítek měst po celé zemi a do zahraničí, včetně Česka. Český senátor a režisér Břetislav Rychlík z pódia v Bratislavě vyjádřil podporu Ukrajině bránící se ruské invazi a zdůraznil význam členství v Evropské unii.

Dlouhodobě nejvíce lidí se účastní demonstrací právě v Bratislavě, kde se podle agentury zajišťující bezpečnost akce shromáždilo na 9000 až 11.000 lidí. To je podobná účast jako před dvěma týdny, ale značně nižší než na dřívějších demonstracích ve slovenské metropoli.

„Fico ani jeho organizované skupiny tu nebudou věčně. Do té doby musíme křičet, že my jsme Evropa,“ řekla v proslovu jedna z organizátorek demonstrací Lucia Štasselová.

Evropa se drží civilizačních hodnot, které byly nastoleny po druhé světové válce, nemůže ale ignorovat nástup k moci dvou politických avanturistů, dobrodruhů, řekl hudebník a někdejší poradce prezidenta Václava Havla Michael Kocáb na dnešní demonstraci na podporu Ukrajiny.

Příští česká vláda se podle něj nesmí přiblížit postojům vlády Roberta Fica na Slovensku nebo Viktora Orbána v Maďarsku. „Pokud by se tak stalo, a vyloučit to nemůžeme, tak potom si zahráváme s odchodem z Evropské unie, protože Evropská unie si nemůže dovolit celé tři země, které budou klást zásadní překážky její zahraniční politice týkající se Ukrajiny,“ řekl Kocáb. Rozpad jednoty Evropy by mohl mít podle něj osudové důsledky.

Stovky lidí se dnes sešly na pražském Malostranském náměstí, aby vyjádřily podporu Ukrajině napadené Ruskem. Řečníci zdůrazňují nutnost odolné Evropy.

Česko získá z evropského rozpočtu 188 milionů eur (zhruba 4,7 miliardy korun) na zapojení českých firem do rekonstrukce Ukrajiny ve formě záruk na investiční úvěry a kombinovaných záruk s granty. V dnešní tiskové zprávě to oznámilo ministerstvo zahraničí.

Česko se podle úřadu přihlásilo o financování z nástroje EU nazývaného Nástroj pro Ukrajinu. Dnes Evropská komise a členské státy tuto žádost schválily. Konkrétně mají být podpořeny dva programy cílící na projekty v oblasti kritické infrastruktury a na modernizaci šesti vybraných ukrajinských nemocnic.

Dvě osoby utrpěly zranění při ruském ostřelování obce Kucurub v deltě Dněpru v Mykolajivské oblasti Ukrajiny. „Zraněná žena je ve velmi vážném stavu a byla převezena do nemocnice,“ uvedla ukrajinská armáda na Telegramu. 

K nočnímu útoku na ukrajinskou energetickou infrastrukturu se na síti X vyjádřil i prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj. „Terčem útoku se stala různá zařízení v několika regionech - Oděsa, Poltava, Černihiv a Ternopil. Celkem Rusové použili téměř 70 raket, jak řízených, tak balistických, a také téměř 200 útočných dronů. To vše bylo namířeno proti infrastruktuře, která zajišťuje běžný život. V současné době probíhají opravy a obnovovací práce všude tam, kde je to potřeba,“ napsal. „V Charkově zasáhla ruská raketa místo v blízkosti obytného domu. Lidé byli zraněni,“ dodal bez bližšího upřesnění. 

Při této příležitosti Zelenskyj znovu poděkoval spojencům za dodaná letadla, která pomáhala nepřátelské rakety a bezpilotní letouny sestřelovat. „Dnes jsou na ochranu ukrajinského nebe nasazeny stíhačky F-16 a letouny Mirage poskytnuté Francií. Zejména Mirage úspěšně zachytily ruské řízené střely,“ uvedl. 

Ukrajina obdržela od Británie prvních 752 milionů liber (asi 22,4 miliardy Kč), které jsou zajištěny výnosy ze zmrazených ruských aktiv. Dnes to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal na platformě X.

Ukraine has received the first funds from the UK, secured by the proceeds of frozen russian assets. That's £752m under the G7 #ERA initiative. The funds will go towards strengthening Ukraine's defence capabilities. I am grateful to @Keir_Starmer, the UK Government and our G7…

— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) March 7, 2025

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes znovu navrhnul příměří ve vzduchu a na moři. Napsaly to agentury Reuters a AFP s odvoláním na jeho vyjádření k rozsáhlým nočním vzdušným útokům, které Rusko zaměřilo na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu.

„Prvním krokem k nastolení skutečného míru musí být donucení Ruska, která je jediným zdrojem této války, aby zastavilo právě tyto útoky proti životu. To je reálně kontrolovatelné. Ticho na obloze - zákaz používání střel, dronů s dlouhým doletem a leteckých pum. A také ticho na moři - skutečná záruka běžné lodní dopravy,“ napsal na platformě Telegram Zelenskyj. Dodal, že Ukrajina je připravena „jít mírovou cestou“. „Je to Ukrajina, kdo chce mír od první vteřiny této války. Úkolem je donutit Rusko zastavit válku,“ dodal.

EU má podle listu Izvestija ambiciózní zbrojní plán, který ale přinese vyšší daně a postaví unijní lídry do složité pozice před vlastními obyvateli.

Rusko bude možná muset odpovědět na zbrojní plány Evropské unie. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého výsledek čtvrtečního mimořádného summitu EU znamená militarizaci evropského bloku. Evropská unie se staví do role protivníka Ruska, takže diskuse o její militarizaci mohou v Moskvě vyvolat znepokojení, citovala Peskova agentura TASS.

Uvažovat o zapojení vojáků do situace na Ukrajině je předčasné. Největší garancí je posílení ukrajinské armády. Jen to může zajistit mír, míní premiér Petr Fiala (ODS).

Slovenský premiér Robert Fico označil zmínku o tranzitu zemního plynu v závěrech čtvrtečního summitu Evropské unie za úspěch. Podle něj slovenská ministryně hospodářství v Bruselu už dnes jedná v Bruselu o možné přepravě ázerbájdžánského plynu přes Ukrajinu na Slovensko. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky ministerský předseda ničeho nedosáhl a popřel své dřívější výroky.

Rusko podniklo další rozsáhlý vzdušný útok na ukrajinskou energetickou a plynárenskou infrastrukturu, uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko.

Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od Spojených států rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií.

Evropa na zahraničně politický odklon Spojených států a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD. Podle ní stále není jasné, zda jsou USA pro Evropu nadále partnerem, proto chce EU využít stávající čas, aby se připravila na nejhorší. Aby ale EU mohla podpořit Ukrajinu, musí být sama silná.

„Abychom byli přesní, 26 z 27 států si to přeje, Maďarsko, jako bylo často i dříve, má jiný názor. A ostatní šéfové států a vlád u summitového stolu očividně neměli zájem dlouze s Viktorem Orbánem vyjednávat o kompromisním a slabším textu,“ uvedla ARD k tomu, že EU jednomyslnou shodu ohledně podpory Ukrajiny nenašla. Unijní lídři proto v této věci přijali nezávazné prohlášení, které ale s výjimkou Maďarska podpořily všechny členské státy.

Také televize France 24 spojuje plánované masivní zbrojení Evropské unie s obavami z toho, že USA ustupují od svých závazků být ručitelem bezpečnosti Evropy. „Unijní vůdci, otřesení vyhlídkou na stažení Spojených států, se na čtvrtečním krizovém summitu dohodli na posílení bezpečnosti bloku,“ uvedla televize.

EU si bez podpory USA nemůže dovolit financovat vojenské úsilí Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters maďarskému státnímu rozhlasu řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň vyzval k podpoře mírové iniciativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reuters poznamenal, že Orbán je Trumpovým stoupencem, odmítá zbrojně podporovat Ukrajinu a zároveň rozvíjí vztahy s Moskvou.

„Pokud nyní USA končí (s pomocí Ukrajině)... proč by dalších 26 členských zemí mělo šanci zastavit tuto válku?“ položil si Orbán otázku. Maďarský premiér jako jediný představitel unijního státu na čtvrtečním mimořádném summitu EU odmítl schválit Ukrajině další podporu na obranu před Ruskem. Všech zbývajících 26 unijních států proto přijalo jen nezávazné prohlášení o pomoci Ukrajině.

Ruské síly vyslaly proti Ukrajině rovněž bezpilotní letouny. Ještě ve čtvrtek pozdě večer se terčem ruských dronů opět stala Oděsa na jihu Ukrajiny. Na předměstí přístavního města vzplály rodinné domy, drony také poškodily energetickou infrastrukturu, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper. Později varoval před blížícími se ruskými střelami s plochou dráhou letu.

Rusko během noci na dnešek vypustilo proti Ukrajině z plavidel v Černém moři střely s plochou dráhou letu, varovalo na sociální síti Telegram ukrajinské letectvo a vybídlo obyvatele ohrožených regionů k rychlému vyhledání úkrytů.

Rusko také zaútočilo na východ země balistickými raketami a vzlétly ruské strategické bombardéry, které proti ukrajinským městům vypouštějí řízené střely. Letecký poplach vyhlásily úřady v Kyjevě a dalších regionech, uvedla ukrajinská média.