ONLINE: Devět mrtvých po ruském útoku na autobus. A ukrajinská delegace v Londýně má mandát k uzavření příměří

Lidská práva jsou v Rusku pošlapávána čím dál víc, upozornila ve své dnes zveřejněné zprávě zvláštní zpravodajka Rady pro lidská práva OSN (UNHRC) pro Rusko Marijana Kacarovová. Například odsouzených politických vězňů je v zemi nyní 1372, stojí v dokumentu, podle něhož jsou stále ostřeji pronásledováni především kritici ruské války proti Ukrajině.

„Nyní je tu strukturální, státem podporovaný systém pošlapávání lidských práv,“ konstatovala Bulharka, kterou Rada OSN pro lidská práva do funkce zvláštní zpravodajky jmenovala loni. Systém je podle její zprávy zaměřený na potlačování občanské společnosti a politické opozice. Obránci lidských práv, novináři a kritici války jsou obžalováváni pod průhlednými záminkami a odsuzováni k dlouhým trestům vězení, upozorňuje zpráva.

Ve vazbě tito lidé údajně mučení, uvádí zpráva. Političtí vězni jsou drženi na samotkách, jiní jsou nuceně posíláni do psychiatrických klinik.

Gubernátor ruské Kurské oblasti Alexej Smirnov dnes nařídil evakuaci obyvatel vesnic, které leží v 15kilometrové zóně přiléhající k hranicím s Ukrajinou. Výzvu obyvatelům zveřejnil na telegramu. Ze strany ruských úřadů se jedná o reakci na ukrajinský vpád do této západoruské oblasti, píše agentura AFP.

Úřady evakuují Rylskyj a Chomutovskyj okres „v zájmu zajištění bezpečnosti“, uvedl Smirnov a obyvatele vyzval, aby k této situaci přistupovali s pochopením a řídili se doporučeními úřadů. Na evakuaci dohlížely bezpečnostní složky a místní samosprávy.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes výnosem navýšil tabulkový počet ruských vojáků o asi 180.000 na celkových 1,5 milionu. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách Kremlu. Je to potřetí od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022, co Moskva rozšířila řady armády, připomněl ruskojazyčný server BBC.

Předchozím výnosem z loňského prosince Putin stanovil počet příslušníků ozbrojených sil na 2,2 milionu lidí, včetně 1,3 milionu vojáků. Dnes zveřejněný dekret, který vstoupí v platnost letos 1. prosince, hovoří celkem o 2,38 milionu lidí včetně 1,5 milionu aktivních vojáků.

Kyjev požádal OSN a Mezinárodní výbor Červeného kříže MVČK, aby se zapojily do humanitárních snah v ruské Kurské oblasti, jejíž část ovládají ukrajinské jednotky. Moskva vyjádření označila za provokativní. Podle mluvčího Kremlu Rusko očekává, že ani jedna organizace ukrajinskou výzvu nevyslyší. OSN ani MVČK zatím veřejně nereagovaly.

„Od prvního dne kurské operace ukrajinské obranné síly prokazují, že plně dodržují mezinárodní humanitární právo,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.

Ukrajinská armáda podle něj ctí lidské životy. „Zajistila humanitární pomoc a bezpečný průchod civilistům,“ uvedl šéf diplomacie. Dodal, že resortu nařídil, aby oficiálně pozval OSN a MVČK k zapojení se do toho, co nazval humanitárními snahami v Kurské oblasti.

Podezřelý, kterého v neděli zadržela americká policie při vyšetřování možného pokusu o vraždu exprezidenta Donalda Trumpa, vyjadřoval na internetu podporu Ukrajině a tuto zemi po napadení Ruskem v roce 2022 navštívil.

Podle televize CNN či deníku The New York Times úřady zadržely 58letého Ryana Routha, který se živí jako podnikatel ve stavebnictví. V poslední době měl bydliště na Havaji, původem je ze Severní Karolíny.

Po předloňské ruské invazi na Ukrajinu na sociální síti X uvedl, že je ochoten do země odcestovat a také „bojovat a zemřít“ v řadách jejích obránců. List NYT s ním v roce 2023 udělal rozhovor pro článek o Američanech, kteří nabízeli podporu Ukrajincům. Routh, který neměl žádné vojenské zkušenosti, tehdy uvedl, že Ukrajinu navštívil a že se snaží pro její obranu naverbovat afghánské vojáky, kteří uprchli před radikálním islamistickým hnutím Tálibán.

Na jaře 2022 Ukrajinu navštívil a v Kyjevě mluvil s agenturou AFP a dalšími médii na manifestaci. Mluvčí ukrajinského útvaru pro zahraniční dobrovolníky dnes médiím potvrdil, že Routh jednotku několikrát kontaktoval, ovšem dodal, že Ukrajinci muže odmítli. „Nabízel nám velké počty rekrutů z různých zemí, ale bylo jasné, že jeho nabídky nejsou realistické. Ani jsme neodpovídali,“ uvedla armáda.

Na sociálních sítích mezitím Routh uváděl, že by chtěl „srovnat Kreml se zemí“ nebo vyslat raketu na sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina u Černého moře. V knížce o válce na Ukrajině, kterou si sám vydal, zase označil Trumpa za idiota a šaška.

O útocích informoval také gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. „Ranní ostřelování Belgorodu. Podle předběžných údajů bylo zraněno osm civilistů,“ uvedl na telegramu gubernátor, který dále informoval o požáru rodinného domu a více než 15 automobilů. Dělostřeleckým a dronovým útokům podle něj za uplynulý den čelilo hned několik míst regionu.

Hlavním směrem nočního ruského útoku byl podle ukrajinského letectva Kyjev. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 53 útočících strojů v Kyjevské, Vinnycké, Poltavské, Sumské, Záporožské, Kirovohradské, Mykolajivské, Dněpropetrovské a Čerkaské oblasti, napsalo velení vzdušných sil na facebooku.

Zbylé tři drony se podle něj „ztratily“ a zřejmě si nevyžádaly žádné oběti nebo škody. Server Ukrajinska pravda sdělení letectva vyložil tak, že trojice dronů zmizela z radarů.

Lidé v ruském městě Belgorod ležícím nedaleko hranic s Ukrajinou dnes ráno informovali o požárech, které vypukly v důsledku útoku ukrajinské armády, uvedl ruský telegramový kanál Baza. Zveřejnil například záběry hořících aut nebo video z okamžiku, kdy na sídlišti dopadla střela.

Ruská armáda v noci na dnešek podnikla dronový útok na Kyjev, informuje vedení vojenské správy ukrajinského hlavního města. Protivzdušná obrana zničila skoro dvě desítky bezpilotních letounů. Agentura Reuters píše, že šlo o osmý dronový útok na Kyjev od začátku září. Naopak ruské zdroje hlásí nové ukrajinské útoky na ruském území.

„Ruské útočné drony mířily na Kyjev z různých směrů a v různých uskupeních,“ informoval ráno Serhij Popko, šéf kyjevské vojenské správy. Dodal, že podle předběžných informací nevznikly žádné škody a nikomu se nic nestalo.

Česko zatím nevyužije ukrajinskou pomoc nabízenou v souvislosti se záplavami. „V současné době naše složky Integrovaného záchranného systému v úzké spolupráci s armádou situaci zvládají. Zatím nevznikla žádná potřeba zahraniční pomoci. Na všechno odpovídáme, říkáme, že se kdyžtak včas ozveme. Ale v současné době to není potřeba,“ řekl večer Rakušan.