ONLINE: Devět mrtvých po ruském útoku na autobus. A ukrajinská delegace v Londýně má mandát k uzavření příměří

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství. Tímto se s vámi pro dnešek loučíme a přejeme dobrou noc. 

Ukrajinští vojáci o Bidenově záměně Zelenského s Putinem: Je starý, potřebujeme někoho aktivnějšího

Ukrajinští vojáci se vyjádřili k nadcházejícím americkým prezidentským volbám. Většinově se shodli na tom, že Joe Biden sice Ukrajině pomohl, ale do čela USA by si přáli někoho aktivnějšího, Donalda Trumpa odmítají. Vyjádřili se dále k Bidenově nedávnému trapasu, kdy si spletl ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským prezidentem Putinem, píše americký deník The New York Post.

Množí se zprávy o plánování atentátu na ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle ukrajinské TV Nexta Putin obklopil svůj bunkr desítkami systémů protivzdušné obrany. Na satelitních mapách je podle serveru k vidění minimálně 7 takových systémů a dalších 11 systémů raket země-vzduch. 

Litevské společnosti poskytnou Ukrajině energetickou pomoc v hodnotě více než 50 milionů eur (téměř 55 milionů dolarů), oznámilo 16. července ukrajinské ministerstvo energetiky.

V obci Kindrashchivka v Charkovském regionu probíhají evakuace po dalším ruském ostřelování. 

Většina civilistů bude mít zakázaný vstup do celkem 14 vesnic na jihu ruské Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na gubernátora oblasti Vjačeslava Gladkova. Důvodem je podle něj ukrajinské ostřelování těchto oblastí. Do osad se od příštího týdne dostanou jen dospělí muži v doprovodu vojáků nebo vládních úředníků. Přepravovat se budou moci pouze v obrněných vozidlech a na sobě budou muset mít neprůstřelné vesty a helmy, doplnil Gladkov.

„Doufám, že pochopíte, že ženy a děti na tato místa, která denně čelí ostřelování, pustit nemůžeme. Už tak jsme o spoustu civilistů přišli, další lidé jsou zranění. Naším úkolem je především zajistit dostatečnou bezpečnost,“ oznámil Gladkov na sociální síti Telegram.

Spolupráce s Ukrajinou nespočívá jen v pomoci zemi napadené Ruskem, je zaměřena na budoucnost a pro obě strany výhodná, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskové konferenci po dnešním společném jednání vlád obou zemí v Praze. Předseda vlády připomenul i spolupráci v obraně, například to, že letos projde výcvikem v Česku na 1700 ukrajinských vojáků. Celkem jich tak bude 6000.

Zástupci českých a ukrajinských zbrojovek dnes podepsali po jednání vlád smlouvy o přesunu výroby na Ukrajinu, jde o malorážovou munici firmy Sellier & Bellot nebo pušky Bren 2 České zbrojovky, uvedl Fiala.„Uvědomujeme si, že bojuje za bezpečnost Evropy a demokratické uspořádání světa, je potřeba dělat všechno pro to, aby Ukrajina zvítězila,“ uvedl Fiala.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) dnes se zástupci ukrajinské vlády jednala mimo jiné o možnostech výcviku ukrajinských vojáků v Česku i o případném připojení ČR k polské iniciativě na výcvik takzvané ukrajinské legie. Novinářům to řekla po dnešním jednání českého a ukrajinského kabinetu.

Česko podepsalo memorandum o energetické spolupráci s Ukrajinou. Jedním z bodů dohody je česká podpora vzniku vodíkového koridoru pro přepravu obnovitelného vodíku vyrobeného na Ukrajině, který by následně proudil do Evropské unie. Další cíle spolupráce mají posílit energetickou bezpečnost zemí a modernizovat jejich infrastrukturu. Dnes o tom informovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO).

„Ruské útoky masivně cílí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Její obnova je strategickým úkolem pro zachování ukrajinské obranyschopnosti proti ruské agresi. České firmy se do dodávek energetického materiálu na Ukrajinu zapojují dlouhodobě a toto memorandum by mělo vzájemnou spolupráci ještě prohloubit. Kromě toho by mělo přinést rozvoj spolupráce v oblasti energetiky, ať už jde o skladování a dodávky plynu, nebo ropy z neruských zdrojů, rozvoj jaderné energetiky nebo také o rozvoj obnovitelných zdrojů či výrobu vodíku,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Kritéria, na jejichž základě ruské úřady zařazují občany na seznam teroristů či extremistů, by podle nově předloženého návrhu zákona měla být širší, napsal list The Kyiv Independent. Návrh zákona se do Státní dumy dostal v pondělí. Americký Institut pro studium války (ISW) soudí, že Rusko se touto legislativou snaží posílit cenzuru své války na Ukrajině.

Ruský nezávislý server Meduza doplnil, že navrhovaná legislativa zvyšuje počet článků, podle nichž lze člověka v Rusku považovat za teroristu nebo extremistu, z 26 na 34.

Česká republika chce nabídnout mladým Ukrajincům žijícím v Česku bezpečné a rozvíjející prostředí pro vzdělávání, které jim umožní plnohodnotně fungovat v zemi, ale také návrat po skončení ruské agrese do jejich vlasti. Podpora identity mladých Ukrajinců je proto zásadní, ujistil na dnešním jednání ukrajinského kolegu český ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Resort se podle ministerstva podílí také na reformách školství na Ukrajině. O schůzce doprovázející česko-ukrajinské mezivládní konzultace informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni, uvedly Ozbrojené síly Ukrajiny.

„Ruský premiér Mišustin přijel do Grozného v Čečensku. Silnice byly zcela uzavřeny a v jeho doprovodu je nekonečné množství aut (některé kanály jich napočítaly 56),“ tweetuje Anton Heraščenko. „Demonstrace imperiální moci.“

Na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot. Na dnešní tiskové konferenci v Praze po druhých mezivládních konzultacích to oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Smlouvu o dodávce zboží a služeb dnes podepsala firma s ukrajinským státním podnikem Ukroboronservice.

Jedním z hlavních odvětví kooperace je podle Šmyhala právě obranný průmysl, tématem diskuse byly také dodávky nových druhů zbraní Ruskem napadené zemi. Šmyhal hovořil i o spolupráci ve výrobě pušek se zbrojovkou Colt CZ Group, která letos v kvěnu dokončila akvizici výrobce munice Sellier & Bellot. 

Česká vláda ujistila podle premiéra Petra Fialy ukrajinské ministry, že s českou pomocí a podporou mohou nadále počítat. Po jednání podepsali ministři pět memorand.

Policie stíhá sedm lidí v souvislosti s tím, že v únoru namalovali ukrajinskou vlajku v areálu ruských domů v pražské Bubenči. Za poškození věci jim hrozí až tři roky vězení. Způsobená škoda se pohybuje okolo 50.000 korun a pomalovaná oblast je památkovou zónou.

„Mohu potvrdit, že ve věci bylo zahájeno trestní stíhání. V tomto případě se jedná o trestný čin, jelikož způsobená škoda byla odborným vyjádřením vyčíslena na bezmála 50.000 korun. Sedm osob je podezřelých ze spáchání trestného činu poškození cizí věci ve třetím odstavci, jelikož se tohoto skutku dopustily na věci, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu,“ vysvětlil mluvčí pražských policistů Richard Hrdina.

Vlajku namalovali aktivisté ze skupiny Kaputin, kteří se chtějí k trestnímu stíhání vyjádřit na čtvrteční tiskové konferenci. Tu svolali přímo před bytový komplex ruské ambasády ve Swaigerově ulici.

Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská varovala, že po rusko-ukrajinské válce by se Západ mohl spokojit s vymaněním Ukrajiny z ruského vlivu a přenechat Bělorusko ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který je nejbližším spojencem vůdce autoritářského režimu v Minsku Alexandra Lukašenka. Cichanouská to uvedla v rozhovoru poskytnutém polskému listu Rzeczpospolita.

„Udělejme vše, abychom to nepřipustili,“ apelovala Cichanouská. „Čas utíká a Lukašenko krok za krokem prodává Rusku naši nezávislost,“ prohlásila. „Tuto válku prohraje ten, kdo se vzdá jako první,“ řekla. Režim má násilí a zbraně, ale nemá motivaci, jakou má opozice, dodala.

„Mohu jednoznačně prohlásit, že (Trump) krátce po svém volebním vítězství nebude čekat na inauguraci a bude připraven okamžitě jednat jako zprostředkovatel míru. Má na to podrobné a dobře podložené plány,“ tvrdí maďarský premiér Viktor Orbán. Trump se v minulosti stavěl k další pomoci bránící se zemi skepticky a republikáni po řadu měsíců schválení nové podpory blokovali.  

V dopise adresovaném „europrezidentovi“ Charlesi Michelovi a poskytnutém všem zemím bloku také Orbán (jehož Maďarsko aktuálně předsedá Radě EU) bez podrobností tvrdí, že rusko-ukrajinský konflikt se v blízké budoucnosti radikálně vyostří.

Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal na zahradě Strakovy akademie ukrajinského premiéra Denyse Šmyhala a ministry jeho vlády. Delegace budou jednat o podpoře Ukrajiny, energetice, obraně a exportu i české účasti na obnově země po skončení konfliktu s Ruskem. Na doprovodných bilaterálních schůzkách proberou příslušní resortní ministři například zlepšení dopravního spojení obou zemí, spolupráci ve zdravotnictví či policejní spolupráci.

Na uspořádání dnešního jednání se premiéři dohodli při návštěvě Šmyhala v květnu v Praze. „Bezpečnostní opatření jsou adekvátní situaci,“ sdělil ČTK poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Česko patří mezi podporovatele země, která přes dva roky čelí ruské vojenské invazi.

Při ruském ostřelování města Vovčansk zahynula jedna žena a dva muži utrpěli zranění, dalšího zraněného si vyžádalo bombardování Kupjanska, uvedla agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na prokuraturu Charkovské oblasti nacházející se na severovýchodě Ukrajiny.

Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel podal ústavní stížnost proti rozsudku, podle kterého se dopustil šíření poplašné zprávy. Tvrdil, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a vstoupit do války. Dostal za to peněžitý trest 10.000 korun. Podání stížnosti je patrné z justičních databází. Ústavní soud zatím o stížnosti nerozhodl, uvedla jeho mluvčí Kamila Abbasi. Soudcem zpravodajem se podle rozvrhu práce stal jeden z nových členů soudu Tomáš Langášek.

Vrabel své stíhání už dříve označil za politické, spatřoval v něm snahu umlčet opozici. Státní zastupitelství tvrzení o politickém stíhání odmítlo.

Obvodní soud pro Prahu 1 Vrabelovi původně uložil čtyři měsíce vězení s podmínečným odkladem na rok a půl. Městský soud v Praze souhlasil s obvodním soudem v tom, že Vrabelovy výroky mohly vyvolat v části společnosti obavy a znepokojení. Trest ale zmírnil.

Ruská protivzdušná obrana v noci zničila nad čtyřmi regiony země 13 ukrajinských dronů; devět nad Rostovskou oblastí a po jednom nad Belgorodskou, Kurskou a Voroněžskou oblastí a u západního pobřeží anektovaného Krymu. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo obrany.  

Gubernátor Rostovské oblasti Vasilij Golubev na sociální síti ujistil, že noční nálety si nevyžádaly oběti a zraněné. Dron v noci na dnešek způsobil požár v továrně na elektronická zařízení v Koreněvu nedaleko hranic s Ukrajinou, dříve uvedl gubernátor ruské Kurské oblasti Alexej Smirnov. Úřady Belgorodské a Voroněžské oblasti se k nočním útokům dosud nevyjádřily, poznamenal list Kommersant na webu.

Ukrajina se potýká s nedostatkem lidské síly, obrovskou přesilou a nerovnoměrnou mezinárodní pomocí. Doufá ale, že strategickou výhodu proti Rusku najde v opuštěných skladech nebo ve sklepích továren. Ve stovkách tajných dílen vznikl ekosystém laboratoří, které využívají inovace k vytvoření armády robotů. Ti mají zabíjet ruské vojáky a chránit zraněné Ukrajince na frontě i mimo ni, píše agentura AP.

Obranné startupy po celé Ukrajině - podle odhadů z odvětví je jich až 250 - vyvíjejí stroje na zabíjení na tajných místech, která běžně vypadají třeba jako autoservis.

Zaměstnanci startupu, který vede podnikatel Andrij Denysenko, dokážou v kůlně sestavit bezpilotní pozemní vozítko nazvané Odyssey za čtyři dny. Jeho význam spočívá v ceně - 35.000 dolarů nebo zhruba deset procent toho, kolik stojí obdobný model z dovozu.