ONLINE: Devět mrtvých po ruském útoku na autobus. A ukrajinská delegace v Londýně má mandát k uzavření příměří

Prezident Volodomyr Zelenskyj hovořil s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Hovořili mimo jiné o situaci na bojišti a o postupu ukrajinských sil v operaci Kursk. Zelenskyj uvedl, že poděkoval svému protějšku za neochvějnou pomoc jeho země, která přibližuje Evropu k trvalému míru. „Dohodli jsme se také na úzké spolupráci s klíčovými spojenci na dosažení míru a rozvoji účinných bezpečnostních záruk. Jako jednu takovou záruku jsme diskutovali o francouzské iniciativě rozmístit vojenské kontingenty na Ukrajině,“ dodal Zelenskyj na sociální síti X. 

Deset členských zemí EU, včetně České republiky, vyzvalo Evropskou unii, aby zavedla úplný zákaz dovozu plynu a rovněž zkapalněného plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dokument, který má k dispozici. V rámci sedmadvacítky se nyní debatuje o již šestnáctém balíčku sankcí proti Rusku kvůli jeho útočné válce proti Ukrajině a právě zákaz dovozu ruského LNG by podle informací ČTK mohl být jeho součástí.

V Donětském regionu po komunikacích projíždějí ukrajinští vojáci a snaží se likvidovat nebezpečnou munici. 

Lídři Evropské unie, Británie a generální tajemník NATO Mark Rutte budou na mimořádném setkání jednat o evropské obraně, uvedl předseda Evropské rady António Costa v tiskové zprávě. Schůze se uskuteční 3. února, dva týdny po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta 20. ledna.

„Domnívám se, že hodnotíme hrozby, kterým Evropa čelí, podobně,“ napsal Costa ve zvacím dopise vysokým představitelům. Zmiňuje v něm především ruskou agresi vůči Ukrajině a situaci na Blízkém východě.

Slovenský premiér Robert Fico pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání o tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu, který Kyjev po vypršení platnosti příslušné dohody s ruskou stranou zastavil na začátku letošního roku. Fico to napsal v otevřeném dopise Zelenskému. Ukrajinský prezident pak na síti X vyzval Fica, aby v pátek přijel do Kyjeva. Dříve Fico Zelenského opakovaně kritizoval za neprodloužení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Východnímu sousedovi pohrozil odvetnými opatřeními včetně zastavení pomoci Ukrajině a vetem při hlasování v EU v případě, že se situace nevyřeší.

Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl dnes při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Šéf NATO se dnes v Bruselu poprvé setkal s europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).

„Myslím si, že posílení spolupráce mezi Evropskou unií a NATO je v těchto nebezpečných časech nezbytné,“ uvedl Rutte a zmínil zejména destabilizační kampaň, kterou podle něj proti Evropě vede Rusko. „Sabotáže, kybernetické útoky, instrumentalizace migrace. Naše země jsou cílem nepřátelských kroků a nestojí za nimi jen Rusko, na své straně má i Čínu, Severní Koreu a Írán,“ dodal šéf NATO.

ExPro:Tranzit ruské ropy přes Ukrajinu loni klesl, tok do ČR se snížil o třetinu

Tranzit ruské ropy přes Ukrajinu do Evropy jižní větví ropovodu Družba vloni klesl o 16 procent na zhruba 11,36 milionu tun. Dostal se tak na nejnižší úroveň nejméně od roku 2014 a pravděpodobně byl nejnižší od roku 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. Dodávky ropovodem Družba do České republiky klesly o více než třetinu. Uvedla to dnes poradenská společnost ExPro, která se zabývá ukrajinským energetickým sektorem.

Nové americké sankce na ruský energetický sektor podle analytiků zvýší ceny ropy a možná i zemního plynu na trhu. To se nejspíš dotkne i České republiky. Naopak přerušení dodávek energetických surovin do tuzemska podle odborníků nehrozí. Vyplývá to z komentářů analytiků a ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které oslovila ČTK.

Vláda končícího amerického prezidenta Joea Bidena v závěru minulého týdne uvalila další sankce na ruský energetický sektor, který podle Washingtonu poskytuje Moskvě největší zdroj financování agrese proti Ukrajině. Postihy se vztahují na velké ruské ropné společnosti, stejně jako na takzvanou stínovou flotilu tankerů přepravujících ruskou ropu.

Slovenský premiér Robert Fico pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání o tranzitu zemního plynu přes Ukrajinu, který Kyjev po vypršení platnosti příslušné dohody s ruskou stranou zastavil na začátku letošního roku. Fico to napsal v otevřeném dopise Zelenskému, který dnes ČTK poskytl úřad slovenské vlády. Dříve Fico Zelenského opakovaně kritizoval za neprodloužení přepravy ruského plynu přes Ukrajinu. Východnímu sousedovi pohrozil odvetnými opatřeními včetně zastavení pomoci Ukrajině a vetem při hlasování v EU v případě, že se situace nevyřeší.

Fico by uvítal jednání se Zelenským v co nejbližší době, schůzka by se podle něj mohla uskutečnit na Slovensku, blízko hranic s Ukrajinou, která se již téměř tři roky brání ruské vojenské invazi.

Německý kancléř Olaf Scholz dnes odmítl návrh nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby země Severoatlantické aliance vydávaly na obranu pět procent svého hrubého domácího produktu (HDP). Učinil tak na mítinku v Bielefeldu, kterým zahájil své předvolební turné po Německu. Berlín loni poprvé dosáhl ve vojenských výdajích dvouprocentního cíle HDP.

„Pět procent by bylo přes 200 miliard eur ročně, ve spolkovém rozpočtu není ani 500 miliard,“ řekl Scholz, který vede do voleb sociální demokracii (SPD). „To by pak šlo jen s masivním zvyšováním daní nebo s masivními úsporami u mnoha věcí, které jsou pro nás důležité,“ dodal.

Bývalý český voják Filip Siman, který se po ruské invazi přidal k ukrajinským dobrovolníkům, si odpyká osm let vězení za to, že při válečných operacích raboval. Původní uložený trest mu dnes o rok zvýšil odvolací pražský vrchní soud. Muže na základě odvolání státního zástupce uznal vinným nejen z plenění, ale také ze služby v cizích ozbrojených silách. To, že český občan slouží ve spřátelené armádě cizího státu, podle soudu neznamená, že nelze vyvozovat jeho trestní odpovědnost za tento přečin.

Siman odcestoval na Ukrajinu v březnu 2022, prodělal tam základní výcvik a nechal se vyzbrojit. Se skupinou dobrovolníků, které velel, se následně přesunul do měst Irpiň a Buča. Tam měl za úkol hlídkovat v zákopech a provádět takzvané začišťovací operace. Podle rozsudku se při plnění rozkazů i ve svém volnu zmocnil věcí jak padlých vojáků, tak i civilních obyvatel – například prstenu, dalších šperků, investičních slitků zlata i stříbra či hotovosti. V dubnu 2022 Simana zadržela ukrajinská armáda, následně odcestoval zpátky do vlasti.

Slovenská parlamentní delegace znovu navštíví Rusko, prohlásil místopředseda Národní rady SR Andrej Danko po jednání v Moskvě s předsedou Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslavem Volodinem. Ten pozval slovenské zákonodárce na květnové oslavy sovětského vítězství ve druhé světové válce a jiné akce. Další místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar podle agentury TASS označil návštěvu slovenských vládních poslanců v ruské metropoli za signál, že je nezbytné Moskvě naslouchat.

„Říkáme opozici, že pokud mají tak dobré vztahy ve Spojených státech tak jako my v Ruské federaci, tak ať klidně navštěvují Spojené státy americké, Afriku i jakékoliv jiné státy. Na našich vztazích (s Ruskem) je možné stavět,“ vzkázal Danko domácím kritikům cest do Ruska, které již téměř tři roky vede válku proti sousední Ukrajině.

Bavorský zemský kriminální úřad (LKA) zahájil vyšetřování opakovaných nelegálních přeletů dronů nad vojenskými objekty. S žádostí o pomoc se dnes obrátil na veřejnost a uvedl, že v souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině nevylučuje špionáž.

Evropská unie poskytne Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 148 milionů eur (3,7 miliardy Kč). Informovala o tom dnes Evropská komise. Eurokomisařka pro krizové řízení Hadja Lahbibová dnes rovněž dorazí do Kyjeva, kde bude jednat s ukrajinskými vůdci včetně prezidenta Volodymyra Zelenského. Celkem 140 milionů z nové pomoci je určeno na humanitární projekty přímo na Ukrajině, osm milionů pak bude směřovat na podporu ukrajinských uprchlíků v Moldavsku.

„Ruská útočná válka nadále ničí Ukrajinu a naléhavou pomoc v zemi potřebuje přibližně 12,7 milionu lidí,“ uvedla Evropská komise ve svém prohlášení. Důležité podle ní je, aby se pomoc dostala k nejzranitelnějšímu obyvatelstvu Ukrajiny. „Nové finanční prostředky ve výši 148 milionů eur budou nadále podporovat životně důležitou humanitární pomoc na Ukrajině i v Moldavsku a navýší celkovou hodnotu humanitární pomoci dosud přidělené Evropskou komisí na více než 1,1 miliardy eur,“ dodala unijní exekutiva.

Ve Lvově na západě Ukrajiny dnes začal soud s obžalovaným z vraždy ukrajinské političky a jazykovědkyně Iryny Farionové, známé radikálním prosazováním ukrajinštiny v zemi, ve které část obyvatel hovoří rusky. V soudní síni je jak obžalovaný Vjačeslav Zinčenko, tak dcera Farionové Sofija. Ta podle svého právního zástupce požaduje od obžalovaného 15 milionů hřiven (asi 8,7 milionu Kč) jako odškodnění za morální újmu, napsala agentura Interfax-Ukrajina.

Konkrétní přípravy na případnou schůzku mezi šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem nezačaly, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentur. Kontakty mezi prezidenty obou zemí by podle něho byly potřebné a užitečné.

Peskov řekl, že různé země nabízejí, že by takovou schůzku mohly uspořádat, „ale zatím je předčasné o tom mluvit, zatím se nic nepřipravuje“. V uplynulých dnech zorganizování takového summitu nabízelo Švýcarsko a Srbsko, píše agentura Interfax.

Soud na Sibiři poslal na devět let do trestanecké kolonie s přísným režimem muže, který finančně podporoval ukrajinskou armádu. Podle rozsudku, o kterém dnes informují ruská média s odvoláním na tajnou službu FSB, se dopustil vlastizrady.

FSB, která vyšetřuje také závažné trestné činy, Sergeje Lošakova žijícího ve městě Surgut označila za „odpůrce vnitřní i zahraniční politiky Ruské federace“. Podle ní si s neznámým člověkem psal prostřednictvím telegramu a posílal peníze ukrajinské armádě. O jakou částku šlo, není jasné.

Po odpykání devíti let v trestanecké kolonii Lošakova čeká ještě jeden rok omezené svobody, rozhodl soud v Chanty-Mansijsku.

Počet kybernetických incidentů v Česku byl loni znovu rekordní. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) jich eviduje 268. Meziročně je to o šest víc. Dlouhodobý trend tak zůstává vzestupný. ČTK to řekl ředitel úřadu Lukáš Kintr.

„Nejčastějším typem útoku je ten, který cílí na dostupnost, primárně jde o DDoS útoky. Za většinu z těchto útoků jsou zodpovědné ruskojazyčné hacktivistické skupiny, jejichž DDoS kampaně představují nejviditelnější trend v období po ruské invazi na Ukrajinu,“ uvedl Kintr. Při DDoS útoku počítače ovládané hackery zahltí napadený server velkým počtem dotazů a tím ho vyřadí z provozu. Právě tento způsob patří k jednomu z nejčastěji používaných typů útoků v kybernetické válce paralelní s konfliktem na Ukrajině, kterou napadla ruská armáda v únoru 2022.

Ruská protivzdušná obrana za loňský rok sestřelila 7345 ukrajinských bezpilotních letounů. Uvedla to dnes agentura TASS, a to na základě pravidelných svodek ministerstva obrany. Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že o nesestřelených dronech se ruská agentura nezmiňuje. Rusko i Ukrajina na sebe s nasazením těchto bojových prostředků útočily i v noci na dnešek. Podle Moskvy se devět ukrajinských dronů snažilo útočit na součást infrastruktury plynovodu TurkStream. Podle ukrajinského letectva jich Rusko vyslalo 110, z nich 78 sestřelila protivzdušná obrana.

Ukrajinské letectvo uvedlo, že 31 bezpilotních letounů se ztratilo, což znamená, že ukrajinská armáda použila nástroje elektronického boje, aby je přesměrovala. Úřady po noční vlně útoků hlásí škody ze Sumské oblasti, kde byla poškozena budova dětského léčebného centra. V Záporožské oblasti jsou podle šéfa tamní vojenské správy Ivana Fedorova dva zranění, jeden z nich je ve středně těžkém stavu. Rusové útočili na civilní infrastrukturu, tvrdí Fedorov. Tvrzení stran konfliktu nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Podívejte se aktuální odhad ruských ztrát. Čísla nelze v bojových podmínkách nezávisle ověřit. 

These are the indicative estimates of Russia’s combat losses as of Jan. 13, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/UBolOTcoMp

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) January 13, 2025

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Počet zabitých a raněných severokorejských vojáků nasazených do boje proti Ukrajině pravděpodobně přesáhl 3000. Uvedl to dnes podle agentury Reuters jihokorejský zákonodárce s odkazem na informace, které mu sdělila jihokorejská tajná služba NIS. Podle agentury AFP poslanec I Son-kwon novinářům také řekl, že severokorejští vojáci jsou patrně nabádáni, aby raději spáchali sebevraždu, než aby padli do zajetí.

„Poznámky nalezené u mrtvých vojáků naznačují, že severokorejské úřady na ně vyvíjely nátlak, aby spáchali sebevraždu,“ řekl I. Sebevraždu údajně mají spáchat například například tím, že se před hrozícím zajetím vyhodí do vzduchu.