ONLINE: Devět mrtvých po ruském útoku na autobus. A ukrajinská delegace v Londýně má mandát k uzavření příměří

Ve Valdštejnské zahradě v Praze dnes za účasti ruského lidskoprávního aktivisty Olega Orlova otevřeli výstavu Putinova klec – Příběhy nesvobody v současném Rusku. Vernisáže se zúčastnilo několik desítek liudí. Mezi nimi byla i předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebo předseda horní parlamentní komory Miloš Vystrčil (ODS). Výstava organizace Gulag.cz a Memorial ČR bude volně přístupná do 28. října v provozních dobách Valdštejnské zahrady.

Venkovní instalace u rybníčku ve Valdštejnské zahradě představuje deset vybraných případů politických vězňů, kteří byli v Rusku odsouzeni za nesouhlas s agresí proti Ukrajině a dalšími kroky současné ruské vlády. Vybrané příběhy jsou zpracovány do podoby ilustrací, jejichž autorkou je ruská umělkyně Lilja Matvějevová, která v současné době žije v exilu v Berlíně. Organizátoři výstavy se snaží se upozornit na osudy těch, jejichž svobodu se ruský režim snaží potlačit.

„Politické represe v Rusku získaly od začátku války proti Ukrajině demonstrativně cynický charakter. Padají tresty 25 let vězení a před soud se můžete dostat za pouhou větu na sociálních sítích. Nehledě na bezprecedentní výměnu několika nejznámějších vězňů v srpnu 2024 může být ještě hůře. Politických vězňů přibývá a šrouby se stále utahují,“ uvedl Štěpán Černoušek, předseda Gulag.cz a Memorial ČR.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal výnos o podzimních odvodech do armády. Podle výnosu má být do konce roku povoláno k povinné službě v ozbrojených silách 133.000 lidí. V souladu s Putinovým dřívějším slibem generální štáb ujistil, že tyto odvedence nepošle do války proti Ukrajině, která trvá už třetím rokem, uvedla agentura Interfax. Služba v ruských ozbrojených silách, která je stále povinná, trvá 12 měsíců.

„Od 1. října do 31. prosince 2024 povolat k vojenské službě 133.000 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 30 let, kteří nejsou v záloze a kteří nejsou osvobozeni od vojenské služby,“ uvádí se ve výnosu, zveřejněném na úředním webu.

Stejným výnosem prezident nařídil propustit z ozbrojených sil vojáky a námořníky, kteří brannou povinnost splnili. Ruský parlament loni odhlasoval zvýšení horní věkové hranice pro povolání do armády z 27 na 30 let.

I dnes pokračovaly ruské útoky na území Ukrajiny, exploze a zraněné hlásila oblast ukrajinského Záporoží.

České zbrojní firmy mají u některých bank stále problémy s vedením účtů nebo se schvalováním transakcí, například na Ukrajinu. Po dnešním jednání se zástupci zbrojního průmyslu v Praze to novinářům řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V řádu dnů až týdnů by se na toto téma měla opět sejít se zástupci bank.

Veřejnost, politiky i příslušné instituce se podle ministryně postupně daří přesvědčovat, že nejde o „špinavý byznys“. Také vztah bank k financování obranného průmyslu se podle Černochové mění, ale problémy u některých z nich nadále přetrvávají. „Snažili jsme se spoustu věcí odstranit. Něco se podařilo, další problematické věci zůstávají, což nás trápí,“ uvedla.

„Jakmile nezměníme tento způsob boje o to, abychom zajistili financování obranného průmyslu, tak si můžeme jenom nalhávat to, že budeme schopni konkurovat Rusku nebo jiným zemím, které neřeší nějaké taxonomie a omezení,“ řekla. „To si odnáším jako úkol, spousta věcí se změnila pozitivně, ale stále přetrvávají některé problémy,“ doplnila.

Rakousko vedené pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) by mohlo znamenat problém pro podporu Ukrajiny. V rozhovoru s ČTK to uvedl šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor. Zároveň by to podle něj změnilo rozložení moci v rámci Evropské rady, tedy summitů EU, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. K této frakci se nyní hlásí například maďarský premiér Viktor Orbán, jsou v ní ale i europoslanci z vládnoucí nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), či z českého hnutí ANO. Frakce je nyní třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu.

„V současné době lze nárůst preferencí krajně pravicových stran považovat již za dlouhodobější trend, který můžeme spatřovat napříč Evropou a volně datovat k prezidentské kampani v USA v roce 2016, která vynesla do Bílého domu Donalda Trumpa. Hlavní příčinou je nespokojenost s politickou reprezentací země, respektive s tradičními politickými stranami, v postkomunistických zemích často doprovázené jakousi deziluzí z přechodu k demokracii,“ uvedl Faktor. Jde podle něj rovněž o reakci na několik po sobě jdoucích krizí, které Evropu v posledních deseti letech potkaly, ať již jde o krizi finanční, migrační, covidovou a nyní krizi spojenou s ruskou válkou na Ukrajině.

„Pokud bychom ovšem spekulovali nad tím, jak by fungovalo Rakousko vedené stranou FPÖ v rámci EU, byl by to zajisté velký oříšek nejen pro podporu Ukrajiny, ale změnilo by to i rozložení moci v rámci Evropské rady, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. Tato skupina by pak z dlouhodobého hlediska mohla mít silný vliv i na budoucnost zelené, migrační či rozšiřovací politiky,“ myslí si Faktor.

Budapešť dnes znovu pohrozila odesláním migrantů do Bruselu, pokud Evropská unie bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci. Maďarský premiér Viktor Orbán v projevu na úvod podzimního zasedání maďarského parlamentu rovněž předpověděl brzký konec éry svobodného cestování po Evropě, a to proto, že jiné země nenásledovaly příkladu Maďarska, odhodlaného nepustit migranty do země.

„Pokud Brusel bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci (...), dopravíme na bruselské hlavní náměstí migranty, kteří bouchají na maďarské dveře,“ prohlásil podle agentury MTI Orbán.

Maďarský ministerský předseda je přesvědčen, že stejně jako v případě migrace bude mít Maďarsko pravdu i ohledně války Ruska proti Ukrajině. „Válka nemá řešení na bojišti, kde jsou jen oběti, lidské utrpení a ničení. Potřebujeme příměří, jednání a mír,“ zdůraznil.

Rusko chce během nové fáze podzimních odvodů rekrutovat 133 000 lidí. Rusko to plánuje v období od října do ledna, stane se tak kvůli dekretu, který dnes podepsal ruský prezident Vladimir Putin.

Vojenský soud v Moskvě poslal na doživotí do vězení Alexandra Permjakova, kterého uznal vinným z pokusu o atentát na prokremelského spisovatele a propagandistu Zachara Prilepina. Permjakov je podle některých ruských médií držitelem ruského i ukrajinského pasu, ruská agentura TASS o něm píše jako o ukrajinském občanovi. Prilepin loni v květnu přežil explozi automobilu u Nižního Novgorodu, ze které vyvázl se zraněními. Jeho řidič zahynul. Ruské bezpečnostní složky zanedlouho zadržely Permjakova, kterého úřady obvinily mimo jiné ze spáchání teroristického útoku, nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi nebo výroby výbušných zařízení.

Vyšetřovatelé zároveň uvedli, že se Permjakov přiznal a řekl, že jednal na pokyn ukrajinské tajné služby SBU. Ta mu podle ruských vyšetřovatelů nabídla za atentát peníze v hodnotě zhruba 145 000 rublů (v dnešním přepočtu asi 35 000 korun). Permjakov poté přijel do Ruska, spisovatele sledoval, sestavil improvizovaná výbušná zařízení a nastražil je na Prilepina, napsal TASS.

Kreml dnes odsoudil zabití vůdce militantního šíitského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha, které podle něj vede k výrazné destabilizaci situace na Blízkém východě. Novinářům to řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, podle něhož nyní existuje vysoké riziko vypuknutí většího konfliktu v regionu.

„Ruská strana takové akce odsuzuje. Domníváme se, že vedly k výrazné destabilizaci situace v regionu,“ řekl podle ruského serveru RBK Peskov na dotaz, jak Moskva vnímá situaci poté, co Izrael v pátek zabil Nasralláha při jednom z náletů na Libanon.

„Nevybíravé bombardování obytných oblastí v Libanonu vede k obrovskému počtu obětí a nevyhnutelně povede k humanitární katastrofě. Stejné, jakou vidíme v Pásmu Gazy,“ doplnil mluvčí Kremlu. Rusko samotné vede už třetím rokem válku proti sousední Ukrajině.

Americký penzista Stephen James Hubbard, který v Rusku čelí obvinění ze žoldnéřství a účasti v bojích na straně Ukrajiny, dnes u moskevského soudu doznal vinu. Informovala o tom ruská agentura RIA Novosti. Dvaasedmdesátiletému muži hrozí sedm až patnáct let vězení, uvedla agentura Reuters

„Ano, souhlasím s obviněním,“ řekl v soudní síni Hubbard. Ruská obžaloba tvrdí, že na začátku současné války podepsal smlouvu s ukrajinskou jednotkou územní obrany ve městě Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě země, přičemž prošel výcvikem, dostal zbraně a měl mít plat 1000 dolarů měsíčně (přes 22 000 korun).

Za dlouhé roky strávené ve vrcholné nizozemské politice se Mark Rutte zdokonalil v umění nalézat kompromis mezi několika nejednotnými koaličními partnery. Jako nový generální tajemník NATO bude muset přenést tyto zkušenosti na mezinárodní scénu. To vše uprostřed války na Ukrajině, obav z dalšího postupu Moskvy a v období politické nejistoty ve Washingtonu. Bývalý nizozemský premiér se ujímá funkce šéfa Severoatlantické aliance v úterý 1. října. Nahradí Jense Stoltenberga z Norska, který post zastával dlouhých deset let.

Moskva dosáhne splnění všech svých stanovených cílů, uvedl dnes ruský prezident Vladimir Putin při příležitosti druhého výročí mezinárodně neuznané ruské anexe čtyř ukrajinských regionů, které jeho invazní vojska zčásti okupují. Šéf Kremlu podle serveru The Moscow Times také znovu ospravedlňoval ruské válečné tažení na Ukrajině, které ruské úřady nazývají speciální vojenskou operací.

Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu 24. února 2022, v září téhož roku se Moskva rozhodla připojit k Ruské federaci ukrajinskou Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Kroku předcházelo proruskými úřady narychlo zorganizované hlasování na okupovaných územích, které Moskva vydávala za referendum o připojení k Rusku, nicméně Kyjev a většina zemí světa jeho výsledky odmítají uznat.

„Pravda je na naší straně. Všech stanovených cílů bude dosaženo,“ tvrdil dnes Putin na videu, které Kreml zveřejnil u příležitosti takzvaného Dne sjednocení, jenž připomíná anexi čtyř ukrajinských regionů, jejichž části invazní vojska okupují a boje na nich pokračují.

Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.

V parlamentních volbách v Rakousku uspěla strana, která se netají vazbami na extremistické spolky i Rusko a která chce zásadně reformovat sociální systém a postoj k migraci i cizincům, napsal slovenský list Sme k vítězství Svobodných (FPÖ), které po nedělních odhadech potvrdily i oficiální výsledky hlasování. Podle Denníku N v Rakousku poprvé od druhé světové války vyhrála krajní pravice, a to v době, kdy podobné strany vítězí také v jiných evropských zemích.

„Bezpečnost i ekonomická stagnace, ale i rakouská identita a odpor k migraci přinesly v nedělních parlamentních volbách vítězství krajně pravicové Svobodná strana Rakouska,“ píše Sme. List dodává, že oproti předchozím volbám se nedařilo vládním lidovcům (ÖVP) ani Zeleným a zklamání rovněž neskrývali sociální demokraté (SPÖ).

Podle Denníku N v kampani FPÖ zdůrazňovala témata ohledně obav z přistěhovalectví, hospodářského poklesu a vyzvala rovněž k ukončení sankcí vůči Rusku. Ty západní země uvalily na Moskvu kvůli ruské vojenské agresi vůči Ukrajině.

Rusko v noci na dnešek v několika vlnách zaútočilo drony na Kyjev. Na telegramu to napsal šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko, podle kterého si nálety nevyžádaly díky práci protivzdušné obrany žádné oběti ani škody.

„Letecký poplach v hlavním městě trval více než pět hodin. Všechny ruské útočné drony, které ohrožovaly Kyjev, obrana zneškodnila,“ uvedl Popko. Přesný počet bezpilotních letounů a další informace podle něj zveřejní v pravidelném ranním hlášení ukrajinské letectvo.

Ukrajinská média či agentura Reuters citovaly svědky, kteří podle nich nad ukrajinskou metropolí v průběhu noci slyšeli četné exploze. Zahlédli také objekty zasažené za letu.

Dobré ráno, polský prezident Andrzej Duda čelí kritice části domácího tisku a politiků vládních stran za svou účast na sobotních oslavách narozenin bývalého českého prezidenta Miloše Zemana. Podle serveru deníku Gazeta Wyborcza se Duda vydal na oslavu politika známého svými sympatiemi k Rusku, kterého přijeli pozdravit političtí vůdci, doma často kritizovaní za své autoritářské sklony. Podle zastánců polského prezidenta byla naopak jeho účast na sobotní oslavě důkazem šíře jeho politických kontaktů.

Na to, že Zeman prokazoval přinejmenším do začátku nynější ruské agrese proti Ukrajině vřelý vztah k Rusku, poukázalo více polských médií.