„V čekárně ode mne uskakují.“ Jiří prodělal covid, nyní pravidelně daruje plazmu
Vláda prosí pacienty, kteří mají za sebou těžší průběh koronaviru, aby zamířili do odběrových center darovat svoji krevní plazmu. Ta totiž pomáhá při léčbě infikovaných pacientů. Pravidelně chodí darovat i Jiří (47), který Blesk Zprávám popsal průběh odběru. Pousmívá se ale nad reakcí některých lidí v čekárně. Ministerstvo k tomu doplňuje, že je to bezpečná procedura, stejně tak jako darování krve.
Za jednu z dostupných možností léčby považuje ministerstvo zdravotnictví darování krevní plazmy lidí, kteří prodělali onemocnění covid-19. Z vyjádření již bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) z konce října by měla vláda navíc rozjet komunikační kampaň, která by vhodné dárce lákala do nemocnic, kde se plazma odebírá.
Někteří ale přílišných pobídek nepotřebují. Mezi nimi je i Jiří (47), který prodělal onemocnění během jarní vlny a od července chodí darovat vzácnou tekutinu jednou za dva týdny. „Myslím, že by do toho měl jít každý, kdo tu možnost má. Je to bezbolestná pomoc společnosti,“ uvedl pro Blesk Zprávy.
„Aktuálně podporuje vedle darování krve právě i dárcovství krevní plazmy od osob, které již prodělaly onemocnění covid-19 (tzv. rekonvalescentní plazmy),“ doplňuje pro Blesk Zprávy ministerstvo. Dárcovství je možné ve většině větších nemocnic v ČR. Například v Hradci Králové, v Klatovech i v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně.
Jiří dochází na dárcovství v Praze. Svěřil se, že se ale na něj ostatní dárci kolikrát dívají s nelibostí. „Byl jsem v čekárně a jako dárce rekonvalescentní plazmy mám přednost před ostatními. Vyšla sestřička a prohlásila, že jako pokoronavirový pacient mám jít rovnou dál. Povím vám, že kdybych v tu chvíli zakašlal, tak ostatní lidi vyskočí z okna,“ dodává Jiří s úsměvem, který si i právě kvůli této zkušenosti přeje zůstat v anonymitě.
Ministerstvo: Nebezpečí nehrozí
Rezort ministra Jana Blatného (za ANO) upozorňuje, že dárcovství je bezpečné a bezbolestné. To potvrzuje i Jiří. „Jenom to trvá trošku déle. Asi hodinu,“ zmínil.
Plazma má pomáhat při léčbě nakažených. „V průběhu infekce se v těle vytvářejí specifické protilátky. Ty přetrvávají v krvi vyléčené osoby delší dobu po uzdravení. Plazma se následně podává pacientovi,“ vysvětluje pro Blesk Zprávy mluvčí rezortu.
Vláda podle slov bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) vyhradila na komplexní komunikační kampaň 50 milionu korun. Její součástí je vedle prezentace plošného testování, nošení roušek a darování krevní plazmy i kampaň k dárcovství krve.
„Riziko přenosu covid-19 transfuzí je zatím pouze teoretické a pravděpodobně minimální. Důležité také je, že dárci jsou při odběrech chráněni. V souvislosti s pandemií covid-19 byla zavedena řada bezpečnostních opatření, která mají zabránit možnosti vzájemného přenosu infekce mezi dárci a personálem,“ dodává k tomuto ministerstvo.
Lidí přišlo míň, ale využívá se i méně krve
Dárce je kromě klasických postupů, kdy se testuje, zdali není HIV pozitivní či netrpí jinou infekcí či nemocí, jako je hepatitida B a C, se nově v nemocnicích a v odběrových centrech ptají i na to, zdali nebyl dárce v posledních 4 týdnech v zahraničí nebo zdali nebyl v kontaktu s osobou pozitivní na covid-19. „Na známky infekce covid-19 se dárci nevyšetřují. Jak již bylo uvedeno, riziko přenosu infekce krví je pravděpodobně jen teoretické a dosud se neprokázalo,“ doplňuje pro Blesk Zprávy mluvčí. Koronavirus se podle dostupných informací totiž šíří kapénkami.
Informační a komunikační kampaň ministerstvo rozjíždí i proto, že za časů krize dochází k dárcovství méně lidí. „Nicméně Ministerstvo zdravotnictví nedisponuje informacemi o nedostatku transfuzních přípravků. Během jarních měsíců došlo dle informací z některých zařízení transfuzní služby k dočasnému poklesu počtu odběrů, tento pokles byl však kompenzován sníženou spotřebou krve v důsledku omezení provozu nemocnic (zejména odložení neakutních chirurgických zákroků),“ dodává jedním dechem mluvčí pro Blesk Zprávy.
Darovat krev šli hromadně i členové vězeňské služby. „Kolegyně a kolegové z věznic Ostrava, Heřmanice, Opava a Karviná přišli darovat krev. Kromě pravidelných dárců se zapojili i ti, kteří přišli darovat krev poprvé. Do projektu se zapojí okolo 400 našich příslušníků a zaměstnanců ze 33 věznic,“ popsala mluvčí Petra Kučerová.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.