Škodí nám novoroční předsevzetí? Expertka: Mozek se drastických změn lekne
Řada lidí si k 1. lednu dává novoroční předsevzetí. Nejde přitom jen o symbolicky zvolené datum, je také v souladu s našimi biorytmy, jak uvedla pro Blesk Zprávy psycholožka Alžběta Protivanská. „Rok je pro naše vnitřní hodiny nejzazší hranicí, na které jsme schopni přirozeně vnímat časový úsek v jeho celku,“ vysvětlila expertka. Nejčastěji si dávají lidé za cíl přestat kouřit a pít, více se hýbat anebo si najít pravou lásku. Jenže drastická náhlá změna nemusí být úplně žádoucí.
Silvestr, jehož název odkazuje na smrt papeže Silvestra I. v roce 335 n. l., je pro mnoho lidí šancí na nový start. Naše vnitřní hodiny nám říkají, že se blíží přerod, a mysl na to adekvátně reaguje. Spousta z nás si tak po půlnoci řekne a dost, právě hubnu, nekouřím nebo třeba nejím vepřové.
Právě zbavování se závislostí a zdravější životní styl patří mezi nejčastější cíle v začátku nového roku. „Nejčastěji touží lidé zhubnout, začít pravidelně sportovat, lépe jíst a konečně začít s některým ze seberozvojových kroků, které je zaujaly,“ vysvětlila Protivanská a dodala, že se jedná například o jógu, meditaci nebo pravidelný odpočinek.
Novoroční předsevzetí přitom není novinkou moderní doby, jako první s ním podle historiků začali už staří Babyloňáné před čtyřmi tisíci lety. Jejich sliby ale nesměřovaly na ně samotné, spíše na jejich okolí.
„Jedná se o nejzazší hranici, na které jsme schopni přirozeně vnímat časový úsek v jeho celku. Rok bývá například pro lidi snažící se o abstinenci drog nebo alkoholu důležitým psychologickým milníkem,“ řekla Blesk Zprávám psycholožka.
Odbornice: Pochybení je normální
Úspěšné předsevzetí přitom podle Protivanské neexistuje, možná je jen úspěšná změna myšlení. V mozku máme totiž „malého kritika“, kterého se stále snažíme uspokojovat. „Může nám říkat, že na to nemáme, že děláme málo nebo že zbytečně usínáme na vavřínech. Pak si místo běhu dáme radši čokoládu,“ uvedla Protivanská.
Pochybení v jinak perfektním plánu prý dříve či později dožene každého. Každý den v posilovně se mnohdy změní na přemlouvání k jedné návštěvě za týden, z jedné krizové cigarety se stane opět krabička a tak dále. Člověk tak paradoxně ztratí ještě více energie a jeho psychika utrpí tím, že předsevzetí nezvládl.
Tři kroky k úspěchu
Jak tedy na to, abychom své cíle splnili? „Rozhodnutí o tom, zda něco opravdu chceme, můžeme udělat jen ve chvíli, kdy jsme důkladně seznámeni s procesem, který k tomu vede. Využijte fakt, že mozek nerozlišuje mezi představou a realitou. Na opakované myšlenky o cvičení, úspěšné dietě nebo šetření peněz reaguje úplně stejně, jako kdyby se to opravdu dělo,“ zmínila odbornice.
Dobré jsou i stimuly, které jsou vidět na první pohled. „Dejte si běžecké boty tak, abyste o ně zakopávali. Zdravé jídlo v lednici vytáhněte nahoru a do co nejlepší viditelnosti. Vyhodí vás to do jiného prostředí a donutí ke snaze,“ poradila Protivanská
Posledním doporučením je jít na změny v našem chování a zvycích pomalu, prudká změna navyklých způsobů nám tak akorát může uškodit. „Mozek se vyděsí a spíš budete mít nepříjemnou emoční zkušenost. Přehnané nároky na sebe sama nás přivedou do negací, pokud tyto nároky zmizí, podstatně se nám uleví,“ uzavřela své rady psycholožka.
