Vědci „oživili“ umělou DNA. Změnili jsme život, žasnou

Operace je klíčovým úspěchem, který ukazuje, že v laboratoři lze na objednávku vytvářet zcela umělé proteiny. Ty mohou sloužit zejména k léčbě určitých nemocí, ale v konečném důsledku i tvorbě celých umělých organismů.

Že něco podobného je možné, naznačila již dřívější práce chemického biologa Floyda Romesberga z výzkumného institutu Scripps. DNA „přírodních“ organismů tvoří čtyři nukleové báze – adenin (A), guanin (G), cytosin (C) a thymin (T). Romesberg zjistil, že je možné přidat i další. Demonstroval to tak, že vytvořil kmen bakterie E.coli, jejíž DNA obsahovala nové nukleové báze X a Y.

Proč je tolik hurikánů? Možná kvůli málo zamořenému vzduchu, říkají vědci

V nynějším výzkumu se tým Romesberga opět věnoval této poloumělé bakterii E.coli. Zkoumali, zda bakterie dokáže s tou nepřirozenou DNA žít a brát si od ní instrukce k tvorbě nových proteinů. Výsledek? Pozitivní. „Tohle je poprvé v historii, kdy buňka použila k tvorbě proteinů něco jiného než nukleové báze A, G, C nebo T,“ uvádí Romesberg ve studii.

Ačkoli jsou reálné změny v bakterii malé, jedná se o velký milník. „Ještě nikdy se nic podobného nepodařilo. Dokázali jsme změnit život,“ vysvětloval vědec. O podobnou věc se pokoušel posledních 20 let.

Umělí lidé se (zatím) konat nebudou

Tvorba zcela umělého organismu nicméně není Romesbergovým cílem, byť aktuální výzkum by mohl být použit i k podobnému účelu. Biolog chce rozšiřovat klasickou DNA o umělé prvky proto, aby mohl léčit nemoci, na které v současné době není léčba.

I za tímto cílem vytvořil firmu Synthorx, která se specializuje právě na léčbu pomocí proteinů. „Spousta proteinů, které chceme používat k léčbě, se rychle vytratí v ledvinách,“ uvádí Romesberg. Nové umělé proteiny problém řeší tak, že je možné je připevnit k tukovým molekulám, díky čemuž vydrží v organismu déle.

Tetování může způsobit rakovinu uzlin. „Může za to oxid titaničitý,“ tvrdí vědci

Biolog si uvědomuje, jaké otázky tvorba poloumělého života vyvolává a že se objevují obavy, že organismus unikne z laboratoře a rozšíří se v reálném světě. Podle něj jsou ale nastaveny podmínky, které únik dělají vysoce nepravděpodobným.

Navíc by se ani podobný organismus venku nedokázal rozmnožovat. V přírodní DNA se totiž páry nukleových bází poutají pomocí atomů vodíku. Romesbergovy báze X a Y se ale poutají pomocí zcela odlišného procesu, což jim zamezuje se spoutat z klasickými A, G, C a T. Věc je také podpořena speciálními chemikáliemi, bez kterých by poloumělý organismus v přírodě zemřel. V tuto chvíli se tak jedná o čistě laboratorní záležitosti.

„Nebojte, Jurský park se zatím nekoná,“ uklidňoval obavy biolog.

Vědci již vytvořili i umělou dělohu. Přežilo v ní mládě jehněte: