Romská ghetta v Česku: Jejich počet se zdvojnásobil, žije v nich 115 tisíc lidí
Počet vyloučených lokalit se za posledních 9 let v Česku zdvojnásobil. Vyplývá to z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí. Jaké je řešení toho, aby se lidé z ghett začlenili do většinové společnosti, představila na tiskovce ministryně Michaela Marksová.
„To, co se dá dělat už dnes, je několik základních věcí: především uchopit děti už v předškolním věku... a připravit je na to, aby vstoupily do školy na startovní čáře jako děti z většinové populace,“ uvedla na tiskové konferenci ministryně Marksová. Jako další možnost uvedla větší uplatnění asistentů prevence kriminality v problematických oblastech.
Ministerstvo pod vedením Marksové si nechalo vypracovat analýzu sociálně vyloučených lokalit. Z ní vyplývá, že zatímco v roce 2006 bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, loni jich existovalo už 606. Tato ghetta jsou ve 297 městech a obcích, žije v nich až 115 000 lidí. V roce 2006 to bylo 80 000 osob. Aktuální analýzu pro ministerstvo práce vypracovala po devíti letech znovu společnost GAC.
Ghetta přibyla napříč republikou
Ghett přibylo ve všech krajích. V Karlovarském se jejich počet dokonce ztrojnásobil. Zatímco před devíti lety jich tam výzkumníci napočítali 18, loni už 61. V Plzeňském, Jihomoravském či Moravskoslezském kraji se počet chudinských míst zvedl zhruba 2,5krát. Ke zhoršení situace přispěla podle autorů ekonomická krize. Ještě výraznější roli ale prý hraje to, že v ghettech vyrůstají nové generace, které nemají šanci se z chudinského prostředí vymanit.
Podle autorů analýzy už ghetta nejsou městskou záležitostí. Lidé se stěhují do odlehlejších míst. Chudinské lokality se rozpadají na menší celky. V roce 2006 ve vyloučeném místě žilo v průměru 271 obyvatel, loni 188. Většinu obyvatel ghett tvoří Romové. Podle analýzy ale přibylo míst, kde už jsou v menšině.
V chudinských domech a čtvrtích se ocitají často nezaměstnaní, zadlužení, osoby s nízkým vzděláním, ale i senioři. Ti představují sedm procent obyvatel ghett. Výrazně vzrostlo množství lidí, kteří bydlí v ubytovnách. V nich v roce 2008 pobývalo kolem 11 000 dětí a dospělých, kteří dostávali doplatek na bydlení. Loni v prosinci v ubytovacích zařízeních bylo už 27 000 osob.
V Česku je na 700 ubytoven. Podle autorů analýzy ale ne ve všech končívají lidé v tísni. Některé slouží pracovníkům a jiné jsou pro lidi, kteří nejsou v nouzi. V ghettech je bez práce 80 až 85 procent lidí. Zhruba pětině dospělých ani pracovní místo nezaručilo to, že se dostanou ze dna. Podle odhadů má zkušenost s prací načerno zhruba třetina až polovina žen a mužů z ghett.
Tři čtvrtiny obyvatel ghett, kteří jsou v produktivním věku, mají jen základní vzdělání. V problémových lokalitách do školky dochází v průměru třetina dětí. V některých místech je to jedno z deseti dětí, jinde ale naopak všechny.
Víc než pětina školáků z vyloučených míst chodí do třídy, kde jsou převážně romské děti. Podíl proti roku 2006 podle autorů poklesl. Ve dvou třetinách zkoumaných ghett je nabídka volnočasových aktivit. Výzkum začal loni v lednu. Financoval ho Evropský sociální fond a stát. Výsledky poslouží k přípravě projektů ke zlepšení situace a k nasměrování toku evropských peněz.
Proc nepracuji pro mesto ? Muzou se konecne naucit uklizet.Ono je lepsi se ve dne valet,mnozit se a v noci krast. Ten,kdo dostava socialni davky by si je mel zaslouzit,proste je sbalit a at uklizi mesto.Prace je dost.