Obchodní dům Máj: Už je mu 40 let! Našli jsme prodavačku, která v něm pracuje od otevření

Blesk našel ženu, která tam pracuje od začátku. Jana Peprná (67) se drží místní tradice. V Máji se přestávalo pracovat jen kvůli vážné nemoci nebo smrti.

Vyučená prodavačka pracovala nejdříve v prvním obchodním domě v Československu – v Bílé labuti. Když dostala nabídku přejít do nového »baráku«, jak se o Máji mluvilo, neváhala. „Věděla jsem, že ho staví Švédové a že to bude něco. Stala jsem se zástupkyní vedoucí v oddělení drogerie, poté jsem pracovala v hračkách a domácích potřebách,“ říká Jana Peprná, která teď hlavně doplňuje a kontroluje zboží.

Jak se vám líbila stavba, když jste ji poprvé uviděla? „Zvenku moc. Vnitřkem jsem ale byla dost překvapená. Podhledy byly odhalené, takže šla vidět vzduchotechnika. To mi u nového baráku připadalo zvláštní.“

Jak tehdy vypadal sortiment? „Byl široký, od nejmenšího hřebíčku až po jízdní kola. Zboží denní potřeby bývalo v přízemí, kam chodilo tolik zákazníků, že o Vánocích se tudy nedalo ani projít.“

A co když se někomu v těch tlačenicích udělalo špatně? „Zajímavostí bylo, že zaměstnanci, aby byli spokojení, měli v baráku doktora. A když se někomu ze zákazníků udělalo nevolno, tak se zavolalo do 5. patra a lékař přiběhl. My jsme tu navíc měli i vlastní pedikérku, kadeřnici…“

Kdo tehdy chodil do Máje nakupovat a jak se klientela proměňovala? „Vzhledem k umístění na Národní třídě, kde je spousta kanceláří, sem chodili jak zaměstnanci z okolních firem, tak lidé, kteří tu bydleli. Vím, že se sem pořádaly i autobusové zájezdy. Vesnička nebo město vypravily autobus a šlo se nakupovat. Sem prostě chodili a chodí všichni – muži i ženy všech věkových kategorií.“

Symbol MDŽ: Za totality se u nás karafiáty pěstovaly, dnes se dováží!

Navštěvovaly Máj i známé osobnosti? „Hodně, protože řada jich bydlela blízko nebo hrála v okolních divadlech. Pamatuju si, že zákazník, který si ke mně chodil speciálně pro persil, byl tenorista z Národního divadla Ivo Žídek. Pak si pamatuju Karla Zicha. Za mou kolegyní chodila třeba Ljuba Hermanová a nosila jí zavařované houbičky nebo okurky. Pak sem chodila Kamila Moučková či Jana Švandová.“

Dnes pracuje v Máji 350 lidí. Bylo vás tehdy méně? „Já bych řekla, že nás bylo více. Každé oddělení mělo dvě vedoucí i své skladní. A protože dřív existoval jen pultový prodej, tak každý pult musela obsadit prodavačka. Teď, když je prodej otevřený, tak je tu jen nezbytný počet zaměstnanců.“

Byli jste tehdy s kolegy a kolegyněmi jako jedna velká rodina? „To se spolehněte, to byla velká rodina. Když někdo z Máje odešel, tak buď proto, že zemřel, nebo kvůli vážné nemoci. Odtud se normálně neodcházelo. To byla událost, když někdo skončil. Scházeli jsme se i mimo práci. Kolektiv byl perfektní, opravdu jsme to tu měli rádi.“

Jste jediná, která tu pracuje už od otevření? „Jsme tu tři. Jedna kolegyně pracuje v pokladně v oddělení potravin a jedna v pokladně ve vyšším patře.“

Jak dlouho tu ještě plánujete zůstat? „Už jsem v důchodu, tak nevím, jak dlouho to ještě zvládnu. Pokud bude zájem o mě a o mé zkušenosti… Nevím.“

A jak jste si zvykala na moderní technologie – scannery zboží, elektronické pokladny, počítače? „To je dobrá otázka. To víte, že jsem se s tím musela naučit, když jsem tu chtěla pracovat. Nebylo to jednoduché, ale v té době mi ještě nebylo tolik. Zvládla jsem to a dnes je používám bez problému.“

Legendární bufet Koruna se vrací: Dal světu ruské vejce, ale věděli jste, jak to bylo doopravdy?

Od Máje po My

Obchodní dům na Národní třídě během 40 let několikrát změnil název. Až do roku 1992 se jmenoval Máj, další čtyři roky Kmart a od roku 1996 Tesco. Po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2009 se přejmenoval na My, což anglicky znamená »můj« a vyslovuje se »máj«. Společnost Tesco ho vlastní i nadále.

Řada zákazníků ráda vzpomíná na vyhlášenou jídelnu ve 4. patře, kde se prodávaly hotovky, a na vedle stojící cukrárnu s dorty, chlebíčky a zmrzlinovými poháry. „Velice úspěšný byl karamelový pohár. My na něj vždy chodili. A ještě dnes, když přijdou nakupovat starší lidé, tak se ptají, jestli tu je pořád restaurace,“ vypráví Jana Peprná. Už není. Je tu bytový textil.

Recept na karamelový pohár

Nejoblíbenější byl v »májové« cukrárně karamelový pohár. | Foto: K. Kopáč, P. Novotný

Do poháru dejte tři kopečky vanilkové zmrzliny, přelijte domácím karamelem, posypte drcenými vlašskými ořechy a ozdobte šlehačkou.

Jak na domácí smetanový karamel? 250 gramů cukru krupice dejte do rendlíku s nepřilnavým dnem a pomalu rozpouštějte. Nechte mírně zhnědnout a poté do něj postupně vmíchejte 250 ml smetany ke šlehání. I po vychladnutí zůstává tekutý.

Obchodní dům v číslech

• - V zaměstnanecké jídelně je ve všední den vydáno 150 obědů, o víkendech cca 90.
• - Zhruba 50 nákladních aut sem dopraví zboží ve všední den.
• - Celková prodejní plocha je 12 500 m². Pro srovnání – je to rozloha dvou fotbalových hřišť.
• - V podzemní části se nachází největší supermarket v centru Prahy nabízející přes 25 000 položek.
• - 350 zaměstnanců se nyní stará o zajištění chodu obchodního domu.
• - Pokud bychom všechny police z oddělení potravin naskládali za sebou, jejich délka by činila 2,65 km, což je vzdálenost od obchodního domu na Vítězné náměstí (neboli Kulaťák) v Praze 6.
• - K prezentaci zboží slouží 9 výloh a 40 figurín.
• - Obchodní dům je otevřen 97 hodin týdně. Od pondělí do soboty 7–21, v neděli od 8 do 21 hodin.
• - Nabízí se zde 500 značek pod jednou střechou.
• - Největším oddělením jsou potraviny v prvním podzemním podlaží – mají rozlohu 1770 m². Naopak nejmenší prodejní plochu má čtvrté patro – domácí a kuchyňské potřeby zaujímají 1230 m².
• - V oddělení oděvů je nabízeno zboží 120 značek.
• - Každé eskalátory se za den otočí přibližně 930x. Jedno „kolečko“ zvládnou za 54 vteřin.
• - V roce 2006 byla stavba prohlášena kulturní památkou.
• - OD má 10 nadzemních pater a tři podzemní.
• - Lidé a zboží jsou dopravovány 13 výtahy.

Výzva Blesku: Máte fotografie ze svých návštěv obchodního domu, pracovali jste tam, prožili jste tady něco zvláštního? Pište na tip@blesk.cz