Fotky i unikátní výstava bitvy o Berlín: Do narozenin Lenina Sověti vyhrát nestihli
Přesně před 70 lety byla zahájena sovětská akce, která vedla k sebevraždě Adolfa Hitlera, pádu Berlína i celé nacistické říše zla. Krvavé boje v ulicích německého hlavního města připomínají dobové fotky, ale i unikátní výstava v Petrohradu.
Svět si připomene 70 let od konce druhé světové, v jejím závěru se odehrávala mj. krvavá bitva o Berlín. V Petrohradu na její památku vzniklo 3D panorama bojů. Zahrnuje originální předměty z té doby – uniformy, zbraně, těžkou techniku, ale i předměty osobní potřeby.
Vypráví příběh skupiny kolem Semjona Sorokina, tedy skupiny, která se podílela na vztyčení rudého sovětského praporu na budově berlínského Říšského sněmu. Konečný útok na německé hlavní město přitom zahájila Rudá armáda 16. dubna 1945. Akce se zúčastnilo 2,5 milionu mužů, přes 6000 tanků, podobný počet letadel a desetitisíce kusů dělostřelecké techniky.
Podle plánu měl být Berlín dobyt do 22. dubna, tedy výročí Leninova narození. Boje ale byly těžší než sovětské velení očekávalo, rudá vlajka nad Reichstagem nakonec zavlála 30. dubna 1945. Ve stejný den spáchal Adolf Hitler sebevraždu, poslední odpor zlomili sovětští vojáci 2. května. Během operace přesáhly sovětské ztráty 300.000 mrtvých, raněných a nezvěstných. Do operace zasáhli dva významní sovětští maršálové - Žukov a Koněv.
Georgij Konstantinovič ŽUKOV (1896–1974)
Sovětský maršál, který údajně neprohrál ani jednu bitvu. Spíše než taktika však toho byla příčinou početní převaha sovětské armády a Žukovova nesmírná tvrdost. Jako náčelník generálního štábu velel sovětské armádě v bitvě o Moskvu, za cenu více než milionu ruských vojáků zvítězil i u Stalingradu a Rudou armádu dovedl vítězně až do Berlína. Po Stalinově smrti byl krátce ministrem obrany (1955-1957).
Ivan Stěpanovič KONĚV (1897–1973)
Maršál Koněv bojoval například v bitvě u Moskvy a od května 1944 velel sovětským vojskům, která osvobodila jižní Polsko a účastnila se závěrečného útoku na Berlín. Poté také osvobodila severní, střední a východní Čechy a jako první se dostala v květnu 1945 do Prahy. Jeho socha v nadživotní velikosti stojí v šestém pražském obvodě v Bubenči. Koněv ale také v padesátých letech řídil potlačení maďarského povstání sovětskou armádou. Účastnil se řešení druhé berlínské krize, kdy byl Berlín rozdělen zdí na západní a východní. Podíl měl i na vpádu vojsk členských států varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.
Jó,dějyny sou tady vot toho,abi je f pravou chvýly dycki ňákej učenej ko*kot přepsal do žádaný fazóny.