Papež nás urazil na cti, bouří se Turci. Vraždy Arménců přirovnal k nacistické genocidě
Papež František se dostal pod palbu tureckých kritiků. Podle Ankary se dopustil pomluvy a urážky na cti, když označil masakry Arménů v Turecku za genocidu. Turecko zvažuje další kroky.
Papež František při nedělní mši ve vatikánské bazilice použil výraz „genocida“ pro masakry Arménů, které vypukly v Turecku před 100 lety. „V minulém století naše lidská rodina překonala tři obrovské a bezpříkladné tragédie. První, která bývá považována za první genocidu 20. století, postihla arménský lid,“ uvedl František citující dokument, který podle AFP v roce 2001 podepsali tehdejší papež Jan Pavel II. a tehdejší arménský patriarcha. „Další dvě spáchal nacismus a stalinismus. I později došlo na masové vyhlazování, například v Kambodži, Rwandě, Burundi a Bosně,“ dodal.
Světové agentury varovaly – tohle poškodí diplomatické vztahy Vatikánu s Ankarou. Stalo se. Turecké ministerstvo zahraničí si předvolalo vatikánského velvyslance, aby protestovalo. Při setkání s ambasadorem vyjádřili Turci svou „hlubokou lítost a zklamání“ nad papežovými slovy. Turci velvyslanci řekli, že Františkova slova je překvapila vzhledem k tomu, že ani mezinárodní soudy používání termínu genocida dosud neuznaly, informoval agenturu Reuters nejmenovaný turecký představitel.
„Genocida je právní koncept. Vyjádření, která neodpovídají právním definicím, i kdyby tu byla snaha je vysvětlit na základě rozšířeného přesvědčení, nejsou ničím jiným než urážkou,“ uvedla turecká ambasáda ve Vatikánu.
Podle papeže je však povinností zachovat vzpomínku na nesčetné, většinou křesťanské oběti „hrůzného a šíleného vyhlazování“, protože „kde není paměti, tam zlo stále drží rány otevřené“.
Ačkoli Františkův předchůdce Jan Pavel II. použil výraz genocida v dokumentu a také samotný František ještě jako Argentinec Jorge Bergoglio jej také několikrát použil, bylo to poprvé, co tento termín zazněl z úst hlavy katolické církve takto na veřejnosti. „Bylo to velice odvážné,“ usoudil znalec vatikánských poměrů Marco Tosatti. „Ještě než se (František) stal papežem, několikrát jasně prohlásil, že šlo o genocidu. Odkazem na Jana Pavla II. posílil stanovisko církve, přičemž dal jasně najevo svůj názor,“ dodal.
„Papežovy poznámky, které jsou vzdálené historické a právní realitě, nemohou být akceptovány,“ uvedl na komunitní síti Twitter turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu. Turecko také oznámilo, že se rozhodlo stáhnout svého velvyslance ve Vatikánu do Ankary ke konzultacím, což je v diplomatické praxi gesto považované za vyjádření protestu.
„Turecký lid neuznává papežovo prohlášení, které je kontroverzní ve všech aspektech, založené na předsudcích, které překrucují historii a redukují bolest, ke které v oblasti Anatolie během první světové války došlo, jen na příslušníky jednoho náboženství,“ dodalo ministerstvo.
František přitom sloužil mši právě pro arménské věřící. A spolu s papežem se jí účastnil arménský patriarcha Nerses Bedros XIX. Tarmouni. Přítomen byl rovněž arménský prezident Sargsjan.
Arméni odhadují, že obětí masakrů v letech 1915 až 1917 na sklonku Osmanské říše se stalo 1,5 milionu jejich krajanů. Za genocidu to uznala dvacítka zemí včetně Francie, Itálie, Ruska či Slovenska. Česká republika vraždění jako genocidu formálně neuznala. Prezident Zeman nicméně podle arménských médií při loňské návštěvě Sargsjana v Praze hromadné vraždy Arménů za genocidu označil. Podle Hradu šlo o Zemanův soukromý názor, který byl vysvětlen turecké straně.
Turecko coby nástupce Osmanské říše rezolutně odmítá, že by se na Arménech dopustilo genocidy. Tehdejší dění označuje za občanskou válku, která si vyžádala na 300 000 až 500 000 arménských obětí a stejný počet mrtvých na turecké straně. Prezident Erdogan ještě jako předseda vlády vyjádřil loni soustrast potomkům zavražděných Arménů, nicméně nepřestal popírat genocidu.
A neni jedno, co bylo pred sto lety. Uplynuly cas neni exkulpaci odpovedne osoby, v tomto pripade osob, neboli tri pasu reprezentujicich tehdejsi Osmanskou risi.