Polární zvířata vyhynou!
Zvířatům v Arktidě hrozí smrt! Důvod? Země se otepluje, mizí sníh a led. Polární zvířata přestává bílá kožešina chránit, ale naopak je ohrožuje.
Planeta se otepluje, zvířatům v Arktidě hrozí smrt. Na severu mizí sníh a led, polární lišky, vlky, medvědy přestane světlá kožešina chránit. Naopak! Bude je zrazovat, na tmavé zemi a mezi zelení budou snadno vidět, nedokáží si už ulovit potravu, sami se stanou kořistí. Medvěda polárního na konci století už podle odhadu v přírodě nenajdeme. Někteří vědci vidí situaci ještě dramatičtěji. Z Hudsonova zálivu podle nich nezbude po ledním medvědu ani stopa už za dvacet let! Bílá barva - přirozená ochrana severských zvířat bude ve změněném prostředí nebezpečná. Planeta se otepluje, Arktida dokonce dvakrát rychleji než zbytek světa. Sníh a led mizí, temná barva půdy, skalisek a temná zeleň se za severním polárním kruhem roztahuje na čím dál větší území, zimy se krátí. Savci a ptáci, kteří mění barvu srsti nebo peří podle ročního období, se stávají snadným terčem. "Nebudou mít dost času na adaptaci ve světě, kde zimy už nebudou bílé," tvrdí Samantha Smithová ze Světového fondu na ochranu přírody. Je zle! Jde to tak rychle, že katastrofa může zasáhnout i mimo severní polární kruh. Například bělokur je pták, který se vyskytuje ve Skotsku. Hnědé opeření přebarvuje v zimě na bílé. Jestli skotské zimy budou skoupé na sníh, nepřežije. Nikdo neví, jestli včas pochopí nutnost přesunout se dál na sever, například na Island. Lední medvědi mají srst světlou celoročně. Tím hůř. Budou v tajícím sněhu na Aljašce příliš viditelní a tím zranitelní. Polární králíci v Rusku se mnohem častěji stanou obětí orlů a dalších dravců, stejně na tom budou arktické lišky, králíci, rybáci, hranostajové nebo lumíci.
Proč se Země otepluje? Podle vědců se planeta ohřívá mimo jiné i proto, že ji zahalují emise oxidu uhličitého ze spalování méně kvalitního uhlí. Tento oxid zachycuje sluneční teplo jako okna skleníku. Rychlejší oteplování na severní polokouli vědci přičítají i temnější barvě tamní země a mořské vody, která podle nich pohlcuje víc tepla než světlejší odstíny. Na severu je stále tepleji a objevuje se nová vegetace, která dřív rostla jižněji. Totéž platí i o mořských živočiších. U norského souostroví Svalbard, pouhých 1300 kilometrů od severního pólu, se objevila slávka, měkkýš, který doposud žil na jihu, například u břehů Francie.
Kdo kreslí mrazivé obrazy? Prach, vlhko a zima! Tajemný les pradávných přesliček, palmové listy, záhadné vodní sasanky, drobné krystalky - takové obrazy dokáže vykreslit mráz na skla oken. Vytvoří obrazce jako zkušený a nadaný umělec. Čím se nechává inspirovat? Někdy jsou obrazce na skle velké, jindy jako jemně zakroucené drobné kapradiny. To přece není samo sebou! Za jakého počasí vůbec námraza vznikne? Když je venku pořádná zima a chlad uvnitř místnosti. "Skla oken musí být jako led, musí mít teplotu nižší než 0° Celsia," vysvětlil meteorolog Jan Pavelka. Pak mráz bere svůj neviditelný štětec a maluje. Kouzelné obrazy se tvoří na vnitřní straně oken, protože v místnosti je větší vlhkost než venku. Čím se ale inspiruje "malíř Mráz"? Co vede jeho ruku? Směr, kterým se krystalky na skle rozbíhají a tvoří konečný obrazec, jim určily nepatrné škrábance na skle, nerovnosti, dokonce i usazený prach. Na suchém okně mráz vytvoří jemné vzory krajkových záclon, listy drobných kapradin. "Velké listy kapradin vznikají v případě, že okno bylo mokré," dodal Pavelka. Jestliže jsme hadrem setřeli orosené sklo a zůstaly na něm mokré šmouhy, budeme se za chvíli dívat ven přes hustý porost kapraďových nebo palmových listů. Jen teplo, slunce a moře bude chybět.
