Kaddáfí seslal na vlastní lid tanky, plánuje genocidu?

Kaddáfí se očividně jen tak nevzdá. Jeho jednotky nasadily více než patnáct tanků a další těžkou techniku proti povstalecké obraně města Závíja. Vzbouřenci útok prý odrazili, avšak Kaddáfího jednotky město obklíčily. Zdejší boje si podle místního lékaře vyžádaly nejméně 30 životů. Konflikt na východě země v pátek nepřežilo téměř čtyřicet osob.

"Teď tu s těmi tanky, obrněnými vozy a dělostřelectvem vidíme bitvy a zabíjení, jaké neviděl ani Irák. Považuji to za naprostou genocidu," řekl ráno televizi Al-Arabíja jeden svědek ze Závíje. "Kam se podívám, vše je tady zničené. Rozstřílené domy, spálená auta. Nedokážu to spočítat," řekl jiný zdroj.

"Kaddáfí do Závíje nikdy nevstoupí. Podaří se mu to jedině v případě, že my všichni zemřeme," řekl jeden z odhodlaných povstalců. Jenže Kaddáfí je těžký nepřítel, kterému nezáleží na životech vlastních lidí. Chce si udržet místo vládce a je schopen všeho.

Počet mrtvých každým dnem stoupá

V pátek opozice ovládla ropný terminál Rás Lanúf, vzdálený 600 kilometrů východně od Tripolisu, a postupuje dál na západ. Podle informací už opoziční jednotky dobyly místo Bin Džavád, vzdálené asi 60 kilometrů západně od Rás Lanúfu. Páteční boje o tento terminál a také útok na muniční sklad si dle zdravotníků z Benghází vyžádal 37 mrtvých a desítky raněných.

Večer byl pak napaden muniční sklad v Benghází. Svědci nevědí, zda šlo o nálet, protože nikdo neviděl letadla. Nevylučují možnost nehody ani sabotáže Kaddáfího agentů. V objektu, který zatím nebyl plně prohledán, bylo v době exploze asi čtyřicet lidí.

Kaddáfí stále odmítá odstoupit a opozice zase v žádném případě nechce vyjednávat, dokud bude Kaddáfí u moci v Tripolisu. Povstání v Libyi trvá od poloviny února a vyžádalo si podle neověřitelných zdrojů přes tisíc mrtvých a stovky raněných.

Kaddáfí má stále k dispozici příjmy z ropy

Do libyjské centrální banky proudí podle britského listu Financial Times navzdory mezinárodním sankcím miliony dolarů z obchodování s ropou. Peníze tak má stále k dispozici Kaddáfí a může jimi platit vrahům, kteří si říkají vojáci a zabíjí pro něj spoluobčany.

Ropné terminály a rafinerie na východě země ale padly v minulých dnech do rukou opozice. Rada bezpečnosti OSN 27. února schválila přísné protilibyjské sankce, jejichž součástí je zmrazení Kaddáfího kont. Evropská unie k tomu v pondělí připojila zbrojní embargo, zákaz cest do zemí EU a zmrazení finančních prostředků Kaddáfího a pětadvaceti jeho blízkých.

Zahraničí zakročí

Amerika se rozhodla proti Kaddáfímu rázně zakročit. Dvě bojová plavidla Spojených států s 4000 muži, mezi nimiž je 1300 příslušníků americké námořní pěchoty, v pátek zakotvila u americké základny na Krétě. Podle mluvčího americké námořní základny v zátoce Souda dorazily americké obojživelné bojové lodě Kearsarge a Ponce. Na plavidlech je asi 4000 mužů. Před třemi dny na Krétu dorazilo dalších 400 členů americké námořní pěchoty.

Připojí se i Velká Británie, i když spíše gentlemansky. Do pohotovosti uvedla 200 vojáků, kteří budou nasazeni k případné humanitární a evakuační operaci. Londýn chce také vyslat pracovní skupinu diplomatů, která naváže kontakt s vůdci libyjské opozice. Podle vládního zdroje zamíří odborníci, mezi nimiž budou i pracovníci ministerstva zahraničí, do Benghází, jež je centrem opozice, a seznámí se s hlavními požadavky sil bojujících proti režimu Muammara Kaddáfího. Británie poskytne na základě zjištění této skupiny logistickou pomoc, v žádném případě prý nepůjde o zbraně.