Víte, co říká předpověď počasí?
Sněhový jazyk ani závěj zdaleka nejsou letošní zimu jen výsadou horských oblastí. Už jsme si na ně zvykli i ve městech. Ale víte, jaký je v nich rozdíl? Co to znamená, když se v předpovědi počasí objeví výstraha před sněhovými jazyky…
Rozhodně jde o nebezpečné meteorologické jevy, proto se zejména kvůli jazykům vydávají výstrahy. „Sněhové jazyky vznikají, když do sněžení nebo již ležícího sněhu začne foukat čerstvý vítr o rychlosti 14 až 28 km/h,“ vysvětluje meteoroložka Dagmar Honsová z Meteopressu a dodává: „Naopak závěj se tvoří v momentě, kdy sněhu je více než 10 cm a fouká ostřejší vítr o rychlosti vyšší než 28 km/h.“
Ve střední Evropě jsou tyto úkazy velmi časté. Dokonce u nás, když nasněží alespoň pět centimetrů, tak z 95 procent se právě utvoří nebezpečné sněhové jazyky. Tedy pruh sněhu navátý kolmo na silnici, například v mezerách mezi stromy. Jazyky jsou tak zrádné především pro automobily v tom, že auto najíždí střídavě na čistou vozovku a na sněhový pás, kde může navíc ještě foukat boční vítr. A tak se to stále dokola opakuje třeba i na několika kilometrech…
Řidiči by měli být obzvlášť opatrní v úsecích, kde silnici lemují pole a volná prostranství. I když se silničáři snaží, vítr prohrnuté úseky často rychle znovu zafoukává sněhem. U silnic chybějí dříve běžné dřevěné větrolamy – zásněžky, které pomáhaly sníh udržet na polích.
„Letos jsme na jazyky vydali dvakrát více výstrah než loni,“ upřesňuje Honsová. A kde se nejvíce tvoří? Na Vysočině a v horských oblastech. „Na Vysočině je to dáno zvlněním krajiny. Vítr, který přichází od jihozápadu, zde vždycky zesílí a v podstatě jsou tu srovnatelné podmínky jako na horách,“ dodává meteoroložka. Dobrá zpráva nakonec: Sněhové jazyky ani závěje by nás už od pondělka tolik trápit neměly, zato ale meteorologové varují před mrznoucí mlhou...
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.