Pátá vlna covidu se láme i v Německu, jenže... Jaká padla omezení a proč nikdo neslaví?

Mohl by to být okamžik radosti, hlubokého nadechnutí a naděje po téměř dvou letech pandemie v Německu: Již několik dní klesá sedmidenní incidence v celé zemi, tj. počet nakažených na 100 tisíc obyvatel za týden. Některá protikoronavirová opatření mají padnout, jak upozorňuje Deutsche Welle. Ve velkých městech, jako je Berlín a Hamburk, je tento trend patrný již od začátku února. Vývoj německé infekční křivky se tak láme podobně jako v jiných zemích v západní Evropě – například ve Francii, Španělsku nebo Portugalsku.

Mezinárodně uznávaný počítačový epidemiolog a výzkumník komplexity Dirk Brockmann z berlínské Humboldtovy univerzity vidí v pandemických modelech svého týmu počátek narovnávání křivky páté vlny. „Situace se bude stabilizovat až do konce března,“ říká v rozhovoru pro Deutsche Welle. Podle Brockmanna jsou lidé v Německu na dobré cestě k brzkému překonání vlny omikronu.

Protipandemická opatření, která byla po Vánocích v Německu opět zpřísněna, zřejmě zabrala. Hlavní starostí bylo zajistit, aby vlna onemocnění způsobená variantou omikron nezpůsobila selhání částí kritické infrastruktury. To se podařilo. Práce z domova se opět stala na krátkou dobu povinnou v mnoha státních a veřejných institucích. V restauracích, barech a téměř všude ve veřejném životě byl omezen přístup pro neočkované a byly stanoveny podmínky ke snížení infekcí. Zřejmě s úspěchem.

A přesto se mnoha odborníkům nechce slavit. Koronavirus SARS-CoV-2 totiž dokázal v posledních téměř dvou pandemických letech často překvapit. I nejznámější německý virolog Christian Drosten z berlínské univerzitní nemocnice Charité je v rozhovorech jen opatrně optimistický, že virus letos ztratí svou sílu a zařadí se mezi patogeny, jako jsou spalničky, chřipka, pravé neštovice nebo – také – virus HIV. Ačkoli proti posledně jmenovanému onemocnění neexistuje vakcína, možnosti léčby pokročily do té míry, že nakažené osoby mohou pomocí léků snížit svou virovou zátěž tak, že již neinfikují ostatní.

Časté přeočkování u covidu nepřipadá v úvahu, tvrdí expert. Čtvrtou dávku rozporuje i Prymula

Zvláštní problém koronaviru v Německu

V souvislosti se SARS-CoV-2 mají v Německu problém, který v západních zemích EU v této podobě neřeší: Jde o nižší proočkovanost běžné populace a starší generace, které hrozí těžký průběh onemocnění.

Bez vysoké a udržitelné imunizace velké části populace však může vždy docházet k silnému přenosu viru mezi mnoha lidmi. Zejména v chladných podzimních a zimních měsících, kdy se lidé scházejí více v uzavřených prostorách. SARS-CoV-2 se totiž zvláště dobře přenáší v interiéru prostřednictvím aerosolů. Proto právě v těchto měsících v Německu vždy prudce vzrostl počet infekcí. Vědci se obávají, že se virus příští podzim vrátí a bude opět postihovat hlavně starší lidi – těch je totiž imunizovaných příliš málo.

Téměř dva roky se většina německé společnosti snažila chránit ty, kteří jsou obzvláště ohroženi: Lidé si zvykli nosit roušky a došlo k uzávěrám. Když očkovací kampaň v Německu začátkem roku 2021 nabrala na rychlosti, očkovali se nejprve starší lidé a postupně se přidávaly mladší věkové skupiny. Společnost přijala, že pátou vlnou koronaviru se kvůli variantě omikron nakazí zejména školáci, píše Deutsche Welle.

Ve srovnání se západní Evropou má proočkovanost v Německu stále mezery, zejména u lidí nad 60 let. Vyplývá to z údajů Evropského zdravotnického úřadu ECDC, podle kterých je v Německu plně očkováno 89,6 procenta lidí nad 60 let (bez přeočkování), ve Španělsku je to v této věkové skupině 98,4 procenta a v Portugalsku dokonce 100 procent. V Česku bylo plně naočkováno jen 85,8 procent osob starších 60 let.

Za dobrá čísla v Portugalsku a Španělsku zjevně může úspěch protikoronavirové komunikace. Místním lidem napsaly přímo zdravotní úřady a pozvaly je na očkování. To v Německu dodnes neexistuje. A ty, kteří se dosud nenechali očkovat, je zřejmě stále obtížnější přesvědčit, aby přece jen vakcinaci podstoupili, vyplývá ze statistik Národního zdravotnického úřadu, Institutu Roberta Kocha. 

Střety mezi očkovanými a neočkovanými v Německu přitvrdily, upozorňuje Deutsche Welle. „Důvěra neočkovaných je dlouhodobě tak nízká, že máme podezření, že by nebylo možné ji obnovit, i kdyby očkování nakonec nebylo povinné,“ říká psycholožka Cornelia Betschová v rozhovoru pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Vědkyně a její tým od léta 2020 každých pár týdnů zveřejňují takzvanou Cosmo studii, která vykresluje náladu Němců během koronavirové pandemie. Každá studie obsahuje doporučená opatření pro politiky. Betschová v ní v polovině ledna volala po lepší komunikaci. „Vyvracení dezinformací by také měla být přikládána větší váha,“ opakuje se ve studii.

Generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO) upozornil na výsledky studie, která se celosvětově zabývala motivy neočkovaných lidí. Roli hrají dva důležité faktory: „Jedním je náboženství, druhým strach,“ řekl Tedros Adhanom Ghebreyesus při otevírání zařízení WHO v Jižní Africe, které má usnadnit přenos znalostí o nových vakcínách, jak upozorňuje Deutsche Welle.

Nechuť k očkování je živena dezinformacemi na sociálních sítích. „Akutní fázi pandemie můžeme ukončit letos, pokud budeme dostatečně očkovat,“ řekl Ghebreyesus. K tomu musí být k dispozici dostatek vakcín pro nejchudší na světě – a nakonec musí s očkováním souhlasit také dostatek lidí.

Falešné covid pasy jako žádané zboží: Popíračům a antivaxerům je podstrkuje i Instagram

Otázka komunikace

V Německu nyní roste naděje, že by šlo mezeru v očkování odstranit zavedením povinné vakcinace. V Německém spolkovém sněmu jsou s tímto cílem hned tři návrhy zákonů. Strany vládní koalice SPD, Svaz90/Zelení a FDP se dohodly, že by tento krok neměla učinit vláda, jak tomu bylo u mnoha opatření v minulých dvou letech, ale měl by přijít z podnětu parlamentu. Je evidentní naděje, že se tak vyřeší stále narůstající pnutí mezi očkovanými a neočkovanými.

Jeden ze tří návrhů představuje sociální demokratka Heike Behrensová spolu s dalšími poslanci. Zvláštní důraz klade na pandemickou komunikaci. „Budeme vás informovat,“ nazvala skupina svůj návrh zákona.

Na otázku, zda její návrh byl také přiznáním, že komunikace politiky v Německu mohla být v posledních dvou pandemických letech lepší – zejména s ohledem na velkou proočkovanost v západní Evropě, Behrensová odpovídá: „Myslím, že se všichni v těchto dvou letech učíme a z nových zjištění musíme vyvodit závěry.“ Politika v Německu se ve třetím roce pandemie učí. To, že tu covid-19 zůstane – jako spalničky, neštovice chřipka nebo HIV – nahlas říká málokdo, uzavírá Deutsche Welle.