Puštěná zlatá rybka, splněné přání? Naopak, přerostlé invazivní ryby páchají škody
V akváriu nebo soukromém jezírku vypadají zlaté rybky docela nevinně. Jakmile si ale majitel usmyslí, že už se mu nehodí, začíná problém. Často totiž rybky vypustí někam do přírody, aby jim neublížil. Ubližuje ovšem přírodě, píše Washington Post.
Začátkem července představitelé Burnsville v americkém státě Minnesota předvedli, jaké má vypouštění zlatých rybek následky. Z místního Kellerova jezera vylovili několik obřích exemplářů.
„Prosím, nevypouštějte své zlaté rybky do tůní a jezer! Rostou rychleji, než byste čekali, a přispívají ke zhoršení kvality vody, neboť víří usazeniny ze dna a vytahují rostliny,“ varovala radnice na Twitteru a přidala fotky přerostlých zlatých ryb.
Burnsville se sousedním městem Apple Valley začaly monitorovat populaci nepůvodních ryb, když si místní stěžovali na možnou invazi. Najaly k tomu firmu Carp Solutions specializující se právě na vodní škodnou. I její experti byli překvapení, jaké „macky“ objevili.
„Ve zverimexu vidíte drobné zlaté rybky. Když pak z jezera vytáhnete zlatou rybkou velkou jako fotbalový míč, nechce se vám věřit, že jde o totéž zvíře,“ řekl Washington Postu Caleb Ashling, specialista na přírodní zdroje burnsvilleské radnice.
Zlatá rybka, totiž karas zlatý (carassius auratus), pochází z východní Asie, líbivé odstíny vyšlechtili Číňané už v předminulém tisíciletí. V domácím akváriu si udrží drobný vzrůst, kolem tří až pěti centimetrů. Když ale dostane prostor, dokáže narůst do několika desítek centimetrů a dvou kilogramů. Například v květnu ve státě Virginia chytil Jeremy Fortner kousek o délce 40 cm a váze 1,6 kg, čímž si vysloužil státní rekord.
Zlatá rybka se dožívá klidně pětadvaceti let, zvládá i těžší podmínky. Když jezero zamrzne, přežije i pět měsíců bez kyslíku. Stejně jako karas obecný dovede trávit sacharidy bez kyslíku, aniž vzniká kyselina mléčná – místo toho žábrami vypouští jako zplodinu alkohol, jak informoval magazín New Scientist.
„Díky tomu jsou hodně, hodně houževnatí, což jim umožňuje dominovat určitým ekosystémům,“ uvedl pro Washington Post Przemek Bajer, majitel zmíněné firmy Carp Solutions, který o invazivních vodních druzích přednáší na Minnesotské univerzitě. „Když si vezmete, kolik se těchto ryb v celých USA prodá, a nějaký zlomek se pak vypustí, je to pořádné číslo. Vypadá to, že se šíří čím dál víc.“
Karas zlatý je tak typickým příkladem invazivního druhu. Když se dostane do nového prostředí, dokáže se rychle rozmnožovat a překonat konkurenci původních druhů. K tomu ještě nové prostředí ničí. Takto „osvobozené“ zlaté rybky jsou problémem v lokalitách napříč Spojenými státy, v Kanadě, Austrálii i Evropě.
Invazivní druh
„Pár zlatých rybek se může jevit jako neškodné obohacení místní vodní plochy – ale není to tak,“ varovalo ministerstvo přírodních zdrojů státu Minnesota. „Dokážou se propracovat z městských retenčních nádrží do jezer a potoků po proudu. Tím, že se rychle rozmnožují, přežívají tvrdé zimy a víří dno jako jejich blízký příbuzný, kapr obecný, mají velký dopad.“
Před pár lety kdosi vypustil zlaté rybky do jezírka v centrálním parku Eaganu, dalšího města v Minnesotě. Brzy se jejich populace vymkla kontrole, zabahnily vodu a škodily rostlinám. Tři roky se radnice snažila problém vyřešit, ale bylo to nad její síly.
„Snažili jsme se je vylovit sítěmi, chytili jsme jich tisíce, ale všechny jsme dostat nedokázali,“ popsala Jessie Koehleová, městská specialistka na vodní zdroje. „Nakonec jsme museli použít rotenon, zahubit veškeré ryby a začít nanovo.“ Po aplikaci piscicidu (pesticidu na ryby) je konečně voda jezírka čistá a rostlinám se zase daří, ale řešení nebylo zrovna ekologicky přívětivé.
V minnesotském okrese Carver County na jaře 2019 při rutinní inspekci vodstva specialisté napočítali tisíce zlatých rybek. „Nejpravděpodobnější příčinou jejich přítomnosti bude, že se tam někdo nelegálně několik let zbavoval domácích zvířátek,“ uvedl na svém webu okresní úřad.
Úřady proto spustili rozsáhlý projekt, jak karasy odstranit. „Projekt má za cíl odstranit dostatečné množství zlatých ryb, aby jejich populace neškodila jezerní ekologii a biodiverzitě.“
Sítě i štiky
Napřed bylo nutné vůbec pochopit, jak se ve svém nepřirozeném prostředí chovají: „Ač jsou podobné kapru obecnému, nebyly zlaté ryby dostatečně prostudovány, abychom porozuměli jejich pohybu a chování. Takové informace jsou potřeba, abychom je mohli co nejlépe odstranit a obnovit kaskádu jezer.“
Do nevodů proto na různých místech nachytali tisíce zlatých ryb, pět set z nich očipovali a vypustili zpátky. Loni v říjnu na jediné lokalitě za jediný den nalovili do sítě 30 až 50 tisíc karasů zlatých; pořád jde jen o zlomek počtu, který bude nutné ze soustavy jezer odlovit. S tím pomáhají i štiky obecné, které specialisté do vod nasadili.
Kdo si neví rady s nadbytečnými rybkami ze zahradních jezírek nebo akvárií, může se poradit ve zverimexu či u zvěrolékaře. Vždy se dá najít řešení, jak jim zajistit důstojný další život, ale neohrožovat přírodu.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.