Summit evropských lídrů: Přijde zvrat ve válce na Ukrajině? Starmer a Macron navrhují příměří na měsíc
Londýn hostil summit evropských zemí svolaný britským premiérem Keirem Starmerem, jehož cílem je podpořit Ukrajinu a obnovit diplomatické rozhovory po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala. Účastnil se i Zelenskyj, kterého podle deníku The Guardian při příjezdu do sídla Lancaster House na londýnské třídě The Mall vítaly davy podporovatelů Ukrajiny. Evropa naléhavě potřebuje zbrojit a členské státy musí mít fiskální prostor k nárůstu výdajů na obranu, řekla podle Reuters Ursula von der Leyenová. Fiala po schůzce státníků k Ukrajině ČT řekl, že se shodli na potřebě navýšit podporu zemi a že jednou z bezpečnostních záruk je mít silnou armádu. Zvrat přišel po konci summitu. Francouzský prezident Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří. A Zelenskyj věří, že je schopen zachránit vztah s Trumpem, který zatížila páteční roztržka v Bílém domě, rozhovory ale musí pokračovat v jiném formátu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří, které by se vztahovalo na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. Dnes večer po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.
Důvodem pro omezené příměří je podle Macrona to, že by bylo lépe kontrolovatelné. Poukázal na to, že fronta mezi Ruskem a Ukrajinou odpovídá vzdálenosti mezi Paříží a Budapeští. Na dodržení celkového klidu zbraní by tak bylo těžké dohlížet.
Částečné příměří by zároveň podle Francie a Británie otevřelo cestu k jeho dalším fázím, a to včetně rozmístění zahraničních mírových jednotek.
„V nadcházejících týdnech nebudou na ukrajinské půdě žádné evropské jednotky,“ řekl Macron. Dodal, že otázkou zůstává, jak tento čas využít k příměří a k jednáním, která mohou trvat týdny.
Macron podle francouzských médií nevěří v příměří, které by vzešlo z dohody mezi Spojenými státy a Ruskem, protože ruský prezident Vladimir Putin bude chtít Ukrajinu ponížit a dosáhnout demilitarizace této země.
Účastníci dnešního summitu evropských zemí k Ukrajině se podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) shodli na potřebě navýšit podporu Ukrajiny a že jednou z bezpečnostních záruk je do budoucna mít silnou armádu. Současně je potřeba se více starat „o naši bezpečnost a posílit prostředky, které do bezpečnosti dáváme“, řekl Fiala po schůzce v Londýně České televizi (ČT).
Rovněž ocenil, že spolupracují Francie a Velká Británie, které se podle něj ujaly „jakéhosi“ vedení. „Jsou to země, které jsou v Radě bezpečnosti, jsou to jaderné velmoci. Tak je důležité, že společně pracují s naší podporou, a myslím si, že to je dobrá zpráva,“ prohlásil český premiér.
Summit evropských zemí svolal do Londýna britský premiér Keir Starmer s cílem podpořit Ukrajinu a obnovit diplomatické rozhovory po páteční roztržce mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a americkou hlavou státu Donaldem Trumpem. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval právě Fiala. Jednání se účastnil také Zelenskyj.
Všichni v Evropě společně pracují na tom, aby našli základ pro spolupráci se Spojenými státy na skutečném míru a bezpečnostních garancích. Po dnešním summitu o Ukrajině v Londýně to podle agentury Reuters uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země přes tři roky čelí ruské invazi. Sdělil také, že evropská jednota je na extrémně vysoké úrovni, jak už dlouho nebyla, a že na vrcholné schůzce cítil silnou podporu své země.
Leyenová o zbrojení
Evropa naléhavě potřebuje přezbrojit a členské státy musí mít fiskální prostor k nárůstu výdajů na obranu, řekla podle Reuters předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po skončení londýnského summitu o Ukrajině. Podle von der Leyenové je nutné se připravit na nejhorší.
„Po dlouhé době nedostatečných investic je nyní nanejvýš důležité investice do obrany na delší dobu zvýšit,“ řekla novinářům von der Leyenová. „V geostrategickém prostředí, v němž žijeme, se musíme připravit na nejhorší a zvýšit výdaje na obranu,“ cituje předsedkyni EK deník The Guardian.
Evropa musí pracovat na tom, aby se Ukrajina stala ocelovým dikobrazem, který bude pro možné útočníky nestravitelný, řekla podle deníku. Ukrajina potřebuje „komplexní bezpečnostní záruky“, dodala.
Krátce před začátkem summitu, kterého se účastní mimo jiné představitelé Německa, Francie, Polska či EU a NATO, se britský ministerský předseda setkal se šéfkou italské vlády Giorgiou Meloniovou, která zdůraznila, že je nutné zabránit rozdělení Západu. Právě Británie s Itálií podle ní mohou pomáhat stavět mosty.
Starmer dnes BBC také řekl, že chce, aby se znovu pozornost zaměřila na příměří. Proto také už v pátek poté, co Trump v Oválné pracovně před kamerami a zraky světové veřejnosti tvrdě kritizoval Zelenského, telefonoval oběma prezidentům. Zároveň se s prezidentem Francie Emmanuelem Macronem domluvil na tom, že spolu s Ukrajinou připraví evropský návrh příměří, o němž se pak bude jednat se Spojenými státy.
Starmer také vyjádřil jasné přesvědčení, že americký Trump chce trvalý mír. Na adresu Zelenského, který se v pátek s Trumpem v Bílém domě dostal do tvrdého střetu, podotkl, že neudělal nic špatného.
Musíme jednat, řekl Keir Starmer
Několik zemí dnes naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 milionu liber (téměř 50 miliard korun).
„Vše, co dělám, je pro zachování míru,“ odpověděl na otázku novinářů, zda může vyloučit válku s Ruskem. Starmer na tiskové konferenci rovněž uvedl, že milionová dohoda Ukrajině umožní nakoupit 5000 střel protiletecké obrany. To zemi pomůže chránit kritickou infrastrukturu, na kterou Rusko soustavně už několikátým rokem útočí v rámci své invaze zahájené na konci února 2022.
Podle Starmera není pravdou, že by Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa byly nespolehlivým partnerem. Reagoval tím na páteční roztržku Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Washingtonu. Zároveň ale britský premiér dodal, že právě Evropa musí Ukrajinu finančně podporovat.
„Naše dějiny nám říkají, že konflikt, který začne v Evropě, se vyplaví na naše břehy,“ uvedl.
Demilitarizace Ukrajiny
Ruský požadavek na demilitarizaci Ukrajiny je nepřijatelný. Dnes to po summitu o Ukrajině v Londýně podle agentury Reuters prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, podle kterého je naopak po skončení války nutné zachovat na Ukrajině silnou armádu. Scholz rovněž zdůraznil, že je nezbytné Ukrajinu dále podporovat a zároveň posílit evropskou bezpečnost.
Vrcholnou schůzku, které se zúčastnil také český premiér Petr Fiala, svolal britský ministerský předseda Keir Starmer. Setkání navázalo na rozhovory v Paříži, které uspořádal francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden. Jednání se navíc konalo po páteční roztržce mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.
„Je jasné, že budeme muset Ukrajinu nadále podporovat. A všichni vědí, že USA a Německo jsou největšími podporovateli (Ukrajiny),“ řekl Scholz. S odkazem na incident v Bílém domě kancléř uvedl, že transatlantická minulost byla důležitá a že neméně důležitá je i její budoucnost.
Podle Scholze je důležité, aby se Ukrajina mohla na své zastánce spolehnout. Rovněž také platí, že Ukrajina vzdorující od února 2022 ruské invazi se bude muset nadále bránit sama, uvedl kancléř. Zdůraznil, že ruské požadavky jsou nepřijatelné, protože Ukrajina musí zůstat evropskou zemí. Dodal, že cestou k míru je to, že Rusko válku ukončí.
Kancléř se také zmínil o nadcházejícím mimořádném summitu Evropské unie, který se v Bruselu uskuteční ve čtvrtek. Jeho tématem bude to, co Evropané mohou udělat pro posílení vlastní bezpečnosti.
Podpora z Kanady
Kanada bude dál pokračovat v podpoře Ukrajiny, uvedl po jednání v Londýně kanadský premiér Justin Trudeau. Ukrajina podle něj nebrání jen svá vlastní území, ale hájí samotné principy a hodnoty, které jsou základem demokracií. Budeme hrát i nadále významnou roli, dodal premiér na tiskové konferenci.
Pro Kanadu je podle Trudeaua „důležité, aby byla se spojenci“, když se diskutuje o obraně Ukrajiny. „Všichni musíme hrát důležitou roli,“ dodal podle televizní stanice Sky News.
Na dotaz, jakou roli bude hrát Kanada v takzvané koalici zodpovědných, kterou zmínil i český premiér Petr Fiala, odpověděl, že „Kanada byla od samého začátku jedním z největších stoupenců Ukrajiny.“ „Již více než deset let cvičíme příslušníky ukrajinské armády,“ dodal.
Co řekl Fiala před odjezdem
- Nikdo nemá radost z toho, jak skončilo jednání mezi Trumpem a Zelenským, řekl Fiala. Doufá, že bude možné jejich vztahy dostat do přijatelné roviny.
- Fiala nechce, aby politika západních demokracií odpovídala vizím Ruska. Mezinárodní řád, kde se vyplácí agresivní silová politika, je nepřijatelný, řekl.
- Cílem musí být spravedlivý mír, vede k němu jen vojenská podpora Ukrajiny.
- Dnešní setkání v Londýně je podle Fialy setkání zemí, které si uvědomují vážnost situace a chtějí něco udělat, aby Evropa byla dlouhodobě bezpečnější.
- USA jsou stále spojenec a hrají důležitou roli, komentoval FIala roztržku Trumpa a Zelenského. Evropu to ale musí probudit k převzetí odpovědnosti.
„Všichni jsme viděli, co se v těch posledních týdnech a hlavně dnech v mezinárodním prostředí stalo. Viděli jsme také záběry ze setkání prezidenta Zelenského s prezidentem Trumpem. A samozřejmě nikdo nemáme radost z toho, jak se ta situace vyvinula, jak toto setkání dopadlo. Je jasné, že mezinárodní prostředí je ve velmi komplikované situaci,“ uvedl na začátek brífinku před odletem do Londýna Petr Fiala (ODS).
„Prezident Zelenskyj a Ukrajina má samozřejmě naši podporu. A myslím, že nikdo nemůže po těch událostech posledních dnů a týdnů pochybovat o tom, že úkolem Evropy je vzít vlastní obranu do svých rukou, převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a hlavně dělat v tom také konkrétní kroky,“ zopakovat premiér.
Premiér hovořil o tom, jak by měl vypadat spravedlivý mír. „Cílem nás všech je nepochybně spravedlivý mír. Mír, který vydrží. Mír, který nebude obcházen. Mír, který nebude zpochybňován, a k tomuto míru musíme směřovat a k tomuto míru vede jenom několik cest, nebo vlastně jedna cesta. Pro ten dlouhodobý mír jsou ze strany Evropy v té nové situaci zásadní dvě věci. Zaprvé, musíme ještě víc vojensky pomáhat Ukrajině a musíme i do budoucna učinit Ukrajinu vojensky silnější, protože jedině to bude garancí dlouhodobého a pevného míru, který si v mezinárodních vztazích můžete zajistit jedině dostatečnou silou,“ řekl Fiala.
„A zadruhé,“ pokračoval premiér. „A to je velmi důležité. My se jako Evropa musíme víc soustředit - než třeba na dekarbonizaci - na posílení naší ekonomiky, naší konkurenceschopnosti a především aktuálně na posílení naší obrany a naší bezpečnosti. A to znamená dělat konkrétní kroky a to znamená například navýšit výdaje do obrany alespoň na 3 procenta HDP.“
Fiala dále uvedl, že Česká republika plní závazek a výdaje na obranu činí 2 procenta HDP. Dodal, že během několika málo let „jsme připraveni“ navýšit výdaje na obranu na již zmíněné 3 procenta HDP. „Naše historické zkušenosti nám říkají, že pokud nezvýšíme naše úsilí, pokud necháme agresora, aby si diktoval podmínky, tak to nikdy neskončí dobře,“ okomentoval.
Promluvil i o Orbánovi
Novináři byl následně dotázán, co si myslí o situaci, která nastala před pár dny v Bílém domě, kdy došlo k hádce mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským. „Já pořád doufám, že se vztahy mezi Ukrajinou a Spojenými státy, mezi prezidentem Zelenským a prezidentem Trumpem, dají ještě dostat do nějaké přijatelné roviny,“ odpověděl premiér. „Mělo nás to všechny - i ty, co ještě pochybovali - probudit.“
Uvedl, že dnešní setkání mezi Velkou Británií a Evropskou unií, to je „to posilování Evropy, co potřebujeme“. Sdělil, že prezident Petr Pavel souhlasí s kroky vlády v mezinárodní politice.
Kromě toho byl dotázán také na vzkaz maďarského premiéra Viktora Orbána Evropské unii, kde vyzval k jednání s Ruskem. „Ano, zaznamenal jsem dopis maďarského premiéra Orbána, který vlastně zpochybňuje možnost dosáhnout nějakého společného stanoviska, společných závěrů na mimořádném jednání, které máme ve čtvrtek. Musíme si s tím nějak poradit a musíme se bavit o tom, jak budeme postupovat, protože je tu naprostá většina států, které chtějí ke společným závěrům dospět,“ řekl Fiala a dodal, že síla je v jednotě.
„Pokud to nepůjde (zachovat jednotu), tak je situace tak vážná, že si myslím, že není na co čekat a musí se domlouvat na nějaké bázi ty státy, které si důležitost silné a bezpečné Evropy uvědomují a chtějí pro to něco dělat,“ dodal premiér.
Premiér odmítl, aby politika západních demokracií odpovídala vizím Ruska, jak o tom mluvil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Pro mě je naprosto nepřijatelné, abychom fixovali mezinárodní řád, kde by se vyplácela agresivní politika vedená silou,“ prohlásil premiér a dodal, že to, co ruská politika nabízí, je ohrožením i pro Česko a tomu je třeba čelit. „Je třeba dělat vše pro to, aby se taková politika nevyplácela,“ uvedl. Kdo pochybuje o úmyslech a mocenských ambicích Ruska, měl by si projít vyjádření tamních špiček za nejméně posledních deset let, dodal.
Evropští státníci usilují o to, aby se ve válce na Ukrajině podařilo dosáhnout stabilního příměří, které odradí Rusko od další agrese. Někteří Evropané jsou znepokojeni dosavadním přístupem Trumpa, který zatím nechce Kyjevu poskytnout bezpečnostní záruky, a dokonce tvrdil, že Ukrajina konflikt zahájila.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme ve středu ráno, dobrou noc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes také podle agentury AFP řekl, že Kyjev nejedná s Washingtonem o další americké pomoci jeho zemi. „Zatím jsme neměli příležitost dohodnout se s USA na nové pomoci nebo projednat podrobnosti,“ řekl Zelenskyj novinářům.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že se v nejbližší době setká s několika světovými státníky včetně českého prezidenta Petra Pavla. Vyjádřil se tak podle agentury Ukrinform na tiskové konferenci v Kyjevě, žádné podrobnosti o setkání s českou hlavou státu ale nenabídl.
👍 👍 👍 👍