80 let od osvobození Osvětimi: Na pietě Pavel, Zelenskyj, Karel III. a další státníci. Rusové chyběli

V koncentračním táboře Osvětim-Březinka zahynulo mezi lety 1940 a 1945 podle odhadů víc než milion lidí. Většina z nich byli Židé, ale také Romové, sovětští váleční zajatci a další. V osvětimském táboře bylo vězněno i 50 000 československých občanů, z nichž přežilo asi 6000.

Letos na kulaté výročí přijeli monarchové, prezidenti i premiéři, ovšem organizátoři chtějí klást důraz na přeživší. „Vzpomínám si, že před 20 lety bylo na takovém obřadu 1500 lidí. Před deseti lety jich bylo 300. Letos očekáváme 55, možná 60 osob. Jsou velmi staří,“ řekl pro BBC vedoucí muzea Osvětim-Březinka Piotr Cywinski.

Po deváté začal první ceremoniál, památce popravených u tzv. Zdi smrti se přišel poklonit i prezident Duda. Tady, v bloku 11, popravovali nacisté kulkou do zátylku. „Esesáci zde zastřelili několik tisíc lidí – většinou polských politických vězňů a především členů tajných organizací,“ píše se na webu osvětimského památníku. „Popravovali zde také Poláky přivezené zvenčí s rozsudky smrti, včetně rukojmích zadržených v odvetě za operace polského hnutí odporu. Jsou známy případy, kdy byli zastřeleni vězni z jiných skupin – Židé a sovětští váleční zajatci.“ Původní zeď už nestojí, byla rozebrána v roce 1944, ještě v době existence tábora. Ale jako památka se postavila nová.

„Dnes delegace z celého světa přijíždějí, aby se zúčastnily vzpomínek. My Poláci, na jejichž půdě okupované nacistickým Německem Němci vytvořili tento průmysl smrti, tento exterminační tábor – my Poláci jsme dnes strážci této paměti,“ prohlásil Duda.

Prezident mj. připomněl kapitána Witolda Pileckého, který se nechal do Osvětimi dobrovolně zavřít, aby organizoval vězně k odboji a vynášel do světa informace o koncentráku, o němž se moc nevědělo. „V jistém řekněme bolestivém smyslu pokračujeme v tom jeho mimořádném úkolu,“ označil Duda Poláky za Pileckého dědice.

„Zločin holokaustu se nesmí nikdy opakovat, ale vzpomínka na něj se bohužel postupně vytrácí. A zlo, které se snaží zničit životy celých národů, existuje ve světě i dnes,“ vyjádřil se k mezinárodnímu dni ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Památku obětí uctil s rabíny a diplomaty už v předvečer v památníku masakru v Babím Jaru u Kyjeva. Dnes vyrazil do Osvětimi.

„Nikdy nezapomínejme na miliony obětí šoa,“ napsal na Facebook Emmanuel Macron a použil hebrejské označení pro holokaust. „Bojujme neúnavně proti antisemitismu a nenávisti ve jménu všech, kteří zahynuli. Buďme pamětí jejich památky.“

„Plán, jehož promyšlená krutost činí z šoa tragédii, která nemá v dějinách obdoby. Plán, který provedl Hitlerův režim a na němž se v Itálii podílel i fašistický režim, a to nechvalně známými rasovými zákony a účastí na shromažďování a deportacích,“ připomněla na vládním webu italská premiérka Giorgia Meloniová. „Antisemitismus nebyl poražen zbořením bran Osvětimi. Je to metla, která přežila šoa, nabyla různých podob a šíří se novými nástroji a kanály. Boj proti antisemitismu ve všech jeho starobylých i moderních podobách je prioritou této vlády.“

Do Polska dorazil i britský král Karel III. Před účastí na ceremoniálu navštívil Centrum židovské komunity v Krakově, jež tam před pár lety otevíral. Nyní se zde setkal s přeživšími. „Z popela holokaustu se tu znovu zrodila židovská komunita,“ pronesl dnes. „S tím, jak se počet přeživších holokaustu s postupem času bohužel zmenšuje, leží odpovědnost za připomínání na našich bedrech“.

Jeho syn William a snacha, princezna z Walesu Catherine, zatím zašli na připomínkovou akci v Londýně. Budoucí královna se tam vřele objímala s Yvonne Bernsteinovou, která jako dítě holokaustu dramaticky unikla.

Připomínka ve velkém stanu

Hlavní akce začala v 16 hodin před neslavně proslulou historickou branou bývalého tábora Březinka (Birkenau). Přeživší, oficiální delegace a další účastníci se shromáždili ve velkém stanu, který částečně zakryje původní stavbu areálu. Očekává se účast přibližně 3000 lidí. Pietní akce se koná pod záštitou polského prezidenta Andrzeje Dudy.

Na VIP pozicích seděli mj. králové Španělska Filip, Nizozemska Vilém, Belgie Filip, Spojeného království Karel III. a Dánska Frederik X., většinou s manželkami; hned za nimi ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, francouzský Emmanuel Macron, německý Frank-Walter Steinmeier, italský Sergio Mattarella a další. Tam byla naopak Brigitte Macronová coby první dáma spíše výjimkou, moc prezidentů doprovod nemělo.

Před akcí se diskutovalo o možné účasti kontroverzního izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jehož by Polsko muselo zatknout kvůli zatykači Mezinárodního trestního tribunálu. Izrael však reprezentoval ministr školství Jo'av Kiš.

Pódiu vévodil prázdný vagon. „Symbol utrpení všech obětí osvětimského koncentračního tábora a exterminačního centra, obzvláště je to odkaz na tragické transporty maďarských Židů roku 1944 na vrcholu operací tohoto úděsného místa,“ uvedl moderátor akce Maciej Zakrocki.

80. výročí osvobození Osvětimi: Přeživší holokaustu Marian Turski (27. 1. 2025). | ČTK / Ožana Jaroslav

„V současném světě, dnes a nyní sledujeme obrovský nárůst antisemitismu. Právě antisemitismus vedl k holokaustu,“ varoval první řečník ceremoniálu - Marian Turski (98) původně z Lodžského ghetta, který přežil lágr v Osvětimi i dva pochody smrti, na rozdíl od svého otce a bratra. Upozornil i na popírání holokaustu, jakož i podobnou současnou záležitost - když se palestinské teroristické hnutí Hamás pokouší popírat svůj masakr v Izraeli 7. října 2023. „Nebojme se oponovat konspiračním teoriím tvrdícím, že veškeré zlo tohoto světa pochází od spiknutí nějakých neurčitých sociálních skupin. Židé se často zmiňují jako jedna z nich,“ dodal Turski, který se celý život zasazoval za připomínání židovské historie a utrpení.

Po projevech několika přeživších holokaustu (politici místo nedostali) se VIP hosté včetně královských a prezidentských párů, premiérů a dalších nejen státních představitelů poklonili památce obětí a po jednom či po párech položili svíčky. Speciálního potlesku se tam dostalo prezidentovi Zelenskému. Před půl sedmou ceremonie skončila.

Přežila Osvětim, hrůzy připomínala mladým na TikToku: V Británii zemřela Lily Ebertová

Osvětimský tábor osvobodili sovětští vojáci. Organizace spojených národů vyhlásila 27. leden v roce 2005 Dnem památky obětí holokaustu – nejen asi šesti milionů Židů, ale též statisíců Romů, tisíců homosexuálů a dalších četných obětí systematického vyvražďování. 

Rusové letos pozvání nedostali. Vladimir Putin místo toho vyrazil do Petrohradu připomenout si jiné výročí připadající na tento den - konec obklíčení Leningradu roku 1944. Položil květiny k památníku a předal veteránům výroční medaile 80 let vítězství ve Velké vlastenecké válce v letech 1941–1945.