Raketa Falcon 9 vynesla do vesmíru novou sondu Hera. Její kostra vznikla v Brně

• Evropská sonda Hera, která má prozkoumat vzdálenou planetku zasaženou při testu potenciální obrany Země, dnes odstartovala z kosmodromu v americkém státě Florida.
• Do vesmíru vzlétla na raketě Falcon 9 společnosti SpaceX, ke svému cíli se dostane na konci roku 2026. Kostru sondy dodala společnost se sídlem v Brně.
• Mise Evropské kosmické agentury (ESA) se zaměřuje na dvojsystém planetek Dimorphos a Didymos, na němž americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyzkoušel systém, který by teoreticky mohl posloužit k odvrácení nebezpečného tělesa mířícího k Zemi.
• V roce 2022 do Dimorphosu narazila sonda DART, načež Američané oznámili, že se jim podařilo zkrátit dobu jeho oběhu kolem Didymosu.
• Podle ESA ale vědci nemají zcela jasno v tom, proč tento experiment uspěl a co se přesně po srážce odehrálo. Evropská agentura tak k planetce vzdálené miliony kilometrů od Země vysílá sondu Hera, aby provedla „vyšetření místa srážky“.
• Raketa společnosti SpaceX se sondou odstartovala krátce před 11:00 místního času (17:00 SELČ) z Kennedyho vesmírného střediska na pobřeží Atlantického oceánu.
• Let v prvních minutách probíhal podle plánu a po necelé hodině se sonda dostala mimo zemskou orbitu. Očekává se, že Hera příští rok proletí kolem Marsu a v prosinci 2026 dorazí k planetce Dimorphos.
• Její základní konstrukce vznikla v brněnské společnosti OHB Czechspace, řekl ČTK jednatel firmy Vít Pavelec. „Struktura se skládá z centrální trubice z uhlíkových vláken, v dolní části je hliníkový prstenec pro připojení k nosné raketě,“ uvedl. Také podotkl, že sonda nese dva malé satelity, které by se měly od Hery oddělit a pozorovat planetky z větší blízkosti.

Agentura AP označuje misi za druhou část zkoušky planetární obrany, která by jednoho dne mohla zachránit Zemi před „smrtícím vesmírným balvanem“. Dvojsystém Dimorphos a Didymos nicméně žádnou hrozbu pro naší planetu nepředstavuje.

Hera ovládaná týmem v Německu se pokusí dostat na orbitu kolem dvou těles, načež je cílem zkoumat Dimorphos nejméně šest měsíců. Sonda zahrnuje desítku vědeckých zařízení a velikostí je srovnatelná s malým automobilem.

Její výzkum bude navazovat na misi Dart, kterou NASA poslala k měsíci Dimorphos v roce 2021. Sonda Dart měla za úkol narazit do povrchu měsíce Dimorphos, což se stalo v září 2022. Mise Hera má nyní za úkol zkoumat následky nárazu sondy Dart do povrchu měsíce. Vědci tak zjistí, zda je možné ovlivnit dráhu asteroidů pomocí podobného nárazu.

„Primárně bude Hera zkoumat kráter vytvořený na povrchu měsíce sondou Dart a shromažďovat další vědecké informace. Specifikem této mise je, že nese i dva cubesaty, které se po příletu k dvojsystému oddělí a mají vlastní úkoly. Všechny tři satelity, Hera i oba cubesaty, zakončí misi pokusem o přistání. Cubesaty mají přistát na měsíci Dimorphos, Hera se pokusí přistát na planetě Didymos,“ uvedl Pavelec.

První soukromý výstup do vesmíru v historii! Amerického miliardáře vyvezla Muskova raketa

Za sestavení sondy Hera měla hlavní zodpovědnost německá sesterská společnost OHB System, česká společnost vyhrála výběrové řízení na základní konstrukci satelitu.

„Jde o centrální nosnou část, na které jsou připevněné ostatní systémy a vědecké vybavení. Dostali jsme hrubý design od hlavního řešitele, my jsme návrh rozpracovávali a zpřesňovali. Struktura se skládá z centrální trubice z uhlíkových vláken, v dolní části je hliníkový prstenec pro připojení k nosné raketě. K centrální trubici je pak přichycen zbytek struktury na sendvičových panelech. Jde o dva pláty uhlíkových vláken vyplněné hliníkovou fólií, které tvoří plášť krychle,“ popsal jednatel OHB Czechspace.

Sonda Hera by měla doletět na jaře příštího roku k Marsu, jehož gravitační pole by mělo její let urychlit. V jeho blízkosti se zapnou a zkalibrují přístroje a sonda bude pozorovat jeden z měsíců Marsu, Deimos. V prosinci 2026 by pak měla dorazit na místo určení, tedy k planetce Didymos a jejímu měsíci.

Pavelec doplnil, že konstrukci sondy Hera plánuje využít další mise ESA nazvaná Ramses, která je zatím ve fázi schvalování. Účelem mise má být zkoumání asteroidu Apophys, který bude prolétat blízko Země v roce 2029.