Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?
Izraelská letadla a tanky v noci na úterý 2. ledna zintenzivnily údery v jižní části Pásma Gazy poté, co Izrael oznámil, že plánuje stáhnout část svých vojáků. Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
- Palestinští teroristé z Hamásu zahájili v sobotu 7. října 2023 ráno mohutný útok z Pásma Gazy. Vypálili tisíce raket a zároveň do Izraele vyslali komanda, která vraždila a unášela zpět do Gazy rukojmí. Až 240 lidí teroristé unesli.
- Izraelská armáda i premiér Netanjahu uvedli, že je Izrael ve válečném stavu, a slíbili, že se bude bránit. „Občané Izraele, jsme ve válce,“ vzkázal Netanjahu. „A vyhrajeme,“ slíbil.
- Na 364 těl zabitých mladých lidí za sebou teroristé nechali poblíž kibucu Re’im na tanečním festivalu. Čtěte ZDE
- Izraelská armáda zahájila již v sobotu 7. října 2023 odvetné a tvrdé letecké údery v Pásmu Gazy. Začal hon na teroristy z Hamásu.
- I po novém roce 2. ledna 2024 dál probíhaly údery Izraele na Pásmo Gazy. Dění kolem války Izraele s Hamásem jsme sledovali na Blesk.cz online.
Snížení počtu izraelských vojáků zapojených do ofenzivy, kterou Izrael v palestinském Pásmu Gazy vede proti radikálnímu hnutí Hamás, podle USA signalizuje postupný přechod k operacím nižší intenzity na severu enklávy. Izraelská armáda mezitím oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael.
Schéma „likvidačních“ operací
Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
Snížení počtu vojáků by mělo některým záložníkům umožnit vrátit se do civilního života, podpořit válkou zasaženou izraelskou ekonomiku a uvolnit jednotky pro případ širšího konfliktu na severu země s libanonským Hizballáhem.
Západ naléhá na nižší intenzitu bojů
Washington naléhá na Izrael, aby snížil intenzitu svých vojenských operací uprostřed mezinárodních výzev k příměří kvůli narůstajícímu počtu civilních obětí.
Obyvatelé Pásma Gazy však uvedli, že izraelská letadla a tanky v noci na dnešek zesílily bombardování východních a severních oblastí Chán Júnisu na jihu tohoto palestinského území.
Mrtvých v Gaze dál přibývá
Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno.
Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.
Konflikt se Sýrií
Izraelská armáda oznámila, že v noci na úterý 2. ledna podnikla vzdušné údery v reakci na raketovou palbu zaměřenou na severní Izrael. Terčem izraelských úderů byla podle prohlášení syrská vojenská infrastruktura. Bližší podrobnosti k místu úderu armáda nesdělila.
Syrská armáda uvedla v prohlášení, že izraelský letecký útok, který dnes časně ráno přišel ze směru od Golanských výšin a byl zaměřen na pozice na předměstí Damašku, způsobil určité materiální škody. Od 7. října Izrael vystupňoval své údery na Íránem podporované milice v Sýrii a zasáhl také syrskou armádní protivzdušnou obranu a některé syrské síly.
Vážení čtenáři, pro dnešek zpravodajství kolem Izraele ukončujeme. Pokračovat bude zase zítra od rána, přejeme klidnou noc.
I když raketový útok teroristů zachytí izraelská obrana, není úplně vyhráno. V Tel Avivu dopadl zbytek střely na chodník, metr od kolemjdoucích.
Palestinští záchranáři nemají dostatečné vybavení. Troskami zřícených budov se někdy hrabou jen rukama, tvrdí Palestinská civilní obrana a zveřejňuje fotografie takových zásahů.
Analytička Fakulty sociálních věd Irena Kalhousová shrnuje několik stop, že izraelské bezpečnostní složky dlouho dopředu měly jasné stopy chystaného útoku Hamásu.
„Přes všechna tato varování převládl názor, že Hamás dává přednost ekonomickým benefitům a neplánuje nic, co by vedlo k masové eskalaci násilí,“ tweetuje. „Oficiální vyšetřování Izrael teprve čeká, ale už teď je poměrně jasné, že po válce budou v Izraeli padat hlavy a nebude jich málo...“
Válka mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás vede k polarizaci společnosti, a výrazně tak zvyšuje riziko teroristického útoku v Evropské unii během svátků. Po dnešní schůzce ministrů vnitra členských zemí EU v Bruselu to uvedla eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Její obavy vycházejí z informací členských zemí, ale i nárůstu antisemitismu a činů hnaných nenávistí vůči muslimům, uvedla agentura AFP.
Johanssonová neuvedla žádné konkrétní informace, které ji vedly k těmto obavám. Zmínila sobotní útok v Paříži, při němž radikální islamista zavraždil německého turistu. EU poskytne na dodatečné zajištění bezpečnosti 30 milionů eur (730 milionů Kč), uvedla eurokomisařka podle BBC News.
Izraelská razie v palestinském Dženínu, na Západním břehu Jordánu. Vojáci zastavovali sanitky.
Spojené státy uplatní vízová omezení proti extremistickým izraelským osadníkům, kteří se podíleli na násilí proti Palestincům na Západním břehu Jordánu nebo kteří civilistům jinak bránili v přístupu k základním potřebám a službám, oznámil šéf americké diplomacie Antony Blinken.
Jde o vzácný případ amerického diplomatického postihu vůči Izraeli, komentuje oznámení agentura AP. USA zatím nezveřejnily jmenný seznam sankcionovaných osob, podle zaměstnanců ministerstva tak však učiní ještě tento týden. Podle AP má jít o desítky osob.
„V rozhovorech s izraelskou vládou jsme zdůraznili, že musí dělat víc, aby postihla extremistické osadníky, kteří páchali násilné útoky proti Palestincům na Západním břehu... za stabilitu v oblasti nese odpovědnost jak Izrael, tak palestinská samospráva,“ uvedl v prohlášení Blinken.
Izraelské vojenské operace v Pásmu Gazy si od 7. října už vyžádaly nejméně 16 248 obětí na životech, uvedla tisková služba vládnoucího hnutí Hamás.
Odborníci z pražského Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) navzdory konfliktu v Izraeli zorganizovali s touto zemí na konci listopadu párovou transplantaci darovaných ledvin. Český pacient dostal ledvinu od izraelského dárce, český orgán putoval do Izraele. Podobná výměna byla od roku 2019 čtvrtá, informoval dnes IKEM v tiskové zprávě.
„Je to světově unikátní projekt, kdy ledviny měníme mezi dvěma zeměmi, které spolu nesousedí a formálně nijak nesouvisí. Toto je celkem čtvrtá párová výměna s Izraelem. A současně pátá ledvina, protože při jedné výměně jsme vyměnili rovnou dvě najednou,“ uvedl přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM Jiří Froněk.
Na každého zabitého bojovníka radikálního hnutí Hamás připadají v Pásmu Gazy přibližně dva mrtví civilisté. Uvedli to vysoce postavení představitelé izraelské armády, podle kterých ozbrojené síly používají vyspělý mapovací software ve snaze omezit počet civilních ztrát. Informoval o tom dnes server The Times of Israel.
Na žádost o komentář ke zprávám médií, že za téměř dva měsíce vojenské operace, kterou izraelská armáda vede v Pásmu Gazy v odvetě za vražedné útoky Hamásu ze 7. října, už bylo zabito na 5 000 příslušníků tohoto militantního palestinského hnutí, jeden z těchto představitelů novinářům řekl: „Ta čísla víceméně sedí.“
Izraelská armáda je v srdci Chán Júnisu, největšího města na jihu Pásma Gazy, řekl šéf velitelství Jih izraelské armády Jaron Finkelman. Vojáci podle něho svádějí nejtěžší boje od začátku pozemní ofenzivy v Pásmu před více než měsícem.
Do Chán Júnisu v uplynulých týdnech přešly statisíce civilistů ze severu Pásma Gazy, kam izraelská armáda soustředila svoji aktivitu v předchozích fázích pozemní operace. Izrael si vytyčil jako cíl likvidaci militantního hnutí Hamás, které toto palestinské území ovládá, a jeho vojenské infrastruktury využívané k útokům proti izraelskému území. Podle webu The Times of Israel má izraelské vedení za to, že v Chán Júnisu, baště Hamásu, se může skrývat vedení této militantní organizace, kterou mnoho západních zemí označuje za teroristickou. Tvrdé boje se dnes odehrávaly v tomto městě i na severu Pásma Gazy.
Libanonská armáda podle agentur uvedla, že při izraelském ostřelování jihu Libanonu jeden voják zemřel a další tři utrpěli zranění. Podle agentury AFP jde o první oběť z řad libanonské armády během nynějšího konfliktu.
Několik lidí v Izraeli dnes utrpělo zranění po zásahu střepinami z raket odpálených bojovníky radikálního hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy. Informoval o tom server The Times of Israel. Rakety vystřelené Hamásem zasáhly Aškelon ležící na jihu Izraele nedaleko hranic s Pásmem Gazy. Záchranáři uvedli, že úlomky zranily dvě ženy poté, co jedna z raket dopadla přímo na obytný dům. Další tři lidé, mezi nimi dvě děti, měli akutní psychické potíže.
V evangelickém luteránském kostele v palestinském Betlémě odhalili novou vánoční uměleckou instalaci. Ta zobrazuje Ježíška narozeného v troskách a odkazuje na destrukci Gazy.
Podle sdělení palestinského ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy zemřelo kvůli izraelskému bombardování a pozemní operaci asi 15 900 lidí, převážně žen a dětí. Dalších 260 Palestinců bylo za stejnou dobu podle dnešního sdělení palestinského ministerstva zdravotnictví zabito na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Zástupkyně izraelského ministerstva zdravotnictví dnes řekla zdravotnímu výboru parlamentu, že ozbrojenci z palestinského hnutí Hamás rukojmím před předáním pracovníkům Červeného kříže a přejezdem do Izraele dali prášky na uklidnění. Cílem bylo, aby propouštění působili klidně a šťastně, navzdory fyzickému a psychickém traumatu, kterému byli v Pásmu Gazy vystaveni za více než 50 dní zajetí. Informuje o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI).
Podle Hagar Mizrahiové z ministerstva zdravotnictví byl rukojmím podán preparát, který se užívá k léčbě epileptických syndromů, úzkosti, panické poruchy a některých forem schizofrenie.
Britský ministr obrany Grant Shapps uvedl, že zvažuje vyslání vojenské podpůrné lodi RFA Lyme Bay, která by poskytovala lékařskou a humanitární pomoc na Blízkém východě.
Íránský prezident Ebráhím Raísí navštíví 7. prosince Moskvu, kde bude jednat se svým protějškem Vladimirem Putinem. Oznámil to dnes Kreml podle tiskových agentur. Program jednání se ještě dokončuje, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Na pořadu jednání bude i palestinská otázka a poslední vývoj ve válce mezi Izraelem a Hamásem.
Putin uvedl, že v Gaze nastala "humanitární katastrofa" a že je "šokující sledovat, jak jsou děti operovány bez anestezie". Vina za krizi podle něj padá na Spojené státy a jejich neúspěšnou diplomacii. Situace v Pásmu Gazy je "přímým následkem pokusů USA získat monopol na funkci prostředníka, který by urovnal palestinsko-izraelský konflikt", tvrdí.
Katarský emír Tamim bin Hamad Sání dnes kritizoval mezinárodní společenství, že dopouští zabíjení nevinných civilistů v Pásmu Gazy, a Izrael kvůli tomu obvinil z genocidy. Katarský emír to prohlásil v Dauhá na úvod summitu Rady pro spolupráci arabských států Perského zálivu (GCC), jehož se účastní i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ten vyčetl izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi, že ohrožuje bezpečnost celého regionu kvůli svým politickým ambicím. Další humanitární organizace dnes označily situaci civilistů v Pásmu Gazy za kritickou, podle mluvčího UNICEF nejsou oblasti, kam Izrael posílá civilisty, bezpečné.
"Izraelské okupační jednotky porušily všechny politické, etické i humanitární principy. .Je ostudou mezinárodního společenství, že dopouští pokračování těchto ohavných zločinů," řekl podle katarské televize Al-Džazíra emír na úvod summitu GCC. Izrael kritizoval za "systematické zabíjení nevinných neozbrojených civilistů". "Toto je genocida prováděná Izraelem," uvedl také bin Hamad Sání.
Další izraelský ministr dal najevo své pochyby ohledně pokračování premiéra Benjamina Netanjahua v čele vlády po konci nynější války s palestinským hnutím Hamás. Ministr hospodářství Nir Barkat, který je členem Netanjahuovy strany Likud, podle rozhlasu Kan uvedl, že po válce premiéra nepodpoří a že Likud potřebuje změnu. Informoval o tom dnes server The Times of Israel (ToI). Před měsícem hovořil o nutnosti parlamentních voleb do tří měsíců od konce války ministr práce Joav Ben Cur z ultraortodoxní strany Šas.
"Netanjahua už znovu nepodpořím. Po válce se musíme obrátit k lidem a získat opět jejich důvěru. Likud potřebuje změnu," řekl minulý týden Barkat svým příznivcům ve městě Kirjat Gat. Podle rozhlasu Kan Barkatovo vyjádření znamená, že se bude ucházet o vedení strany Likud i v případě, že Netanjahu z funkce neodstoupí. Netanjahu stranu vede už od prosince 2005.
Izrael očekává v nové fázi své války proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás v Pásmu Gazy těžké boje, ale je otevřen konstruktivní zpětné vazbě ohledně toho, jak zabránit ohrožení civilistů. Uvedl to dnes podle agentury Reuters mluvčí izraelské vlády.
„Nyní pokračujeme ve druhé fázi. Druhou etapou, která bude vojensky obtížná,“ řekl mluvčí Ejlon Levy na dnešním briefingu. „Konstruktivní zpětná vazba“ ohledně ochrany civilistů podle něj neodporuje izraelskému záměru zničit Hamás.
Francie zmrazila majetek vůdce Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvára, informovala dnes agentura Reuters s odkazem na nařízení zveřejněné v úředním věstníku země. Jedná se o posledního z řady vůdců tohoto palestinského radikálního hnutí, který byl přidán na její národní sankční seznam v souvislosti s útokem na jižní Izrael ze 7. října.
Francie již 13. listopadu uvalila sankce na Muhammada Dífa, současného šéfa vojenského křídla Hamásu, a jeho zástupce Marvána Ísu. Země ve spolupráci s partnery pracuje na uvalení sankcí na jednotlivce z Hamásu a jeho finanční síť na úrovni Evropské unie, uvedli diplomaté.
Britské ministerstvo obrany zahájí pozorovací lety nad východním Středomořím, včetně operací ve vzdušném prostoru nad Izraelem a Pásmem Gazy. Podle agentury Reuters dnes tuto informaci potvrdila britská vláda, podle které letouny nebudou vyzbrojeny, nebudou plnit bojovou úlohu a jejich úkolem bude výhradně vyhledávání rukojmích.
Informace týkající se zajatců budou předávány pouze příslušným orgánům odpovědným za záchranu rukojmích, dodala vláda.
Podívejte se na nové snímky z kempu, kam se uchýlili Palestinci před údery izraelské armády. Někteří z nich čekají ve frontě na vodu.
Genocida prováděná Izraelem v Palestině s pomocí USA by neměla zůstat bez patřičné mezinárodní odezvy.