Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?
Izraelská letadla a tanky v noci na úterý 2. ledna zintenzivnily údery v jižní části Pásma Gazy poté, co Izrael oznámil, že plánuje stáhnout část svých vojáků. Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
- Palestinští teroristé z Hamásu zahájili v sobotu 7. října 2023 ráno mohutný útok z Pásma Gazy. Vypálili tisíce raket a zároveň do Izraele vyslali komanda, která vraždila a unášela zpět do Gazy rukojmí. Až 240 lidí teroristé unesli.
- Izraelská armáda i premiér Netanjahu uvedli, že je Izrael ve válečném stavu, a slíbili, že se bude bránit. „Občané Izraele, jsme ve válce,“ vzkázal Netanjahu. „A vyhrajeme,“ slíbil.
- Na 364 těl zabitých mladých lidí za sebou teroristé nechali poblíž kibucu Re’im na tanečním festivalu. Čtěte ZDE
- Izraelská armáda zahájila již v sobotu 7. října 2023 odvetné a tvrdé letecké údery v Pásmu Gazy. Začal hon na teroristy z Hamásu.
- I po novém roce 2. ledna 2024 dál probíhaly údery Izraele na Pásmo Gazy. Dění kolem války Izraele s Hamásem jsme sledovali na Blesk.cz online.
Snížení počtu izraelských vojáků zapojených do ofenzivy, kterou Izrael v palestinském Pásmu Gazy vede proti radikálnímu hnutí Hamás, podle USA signalizuje postupný přechod k operacím nižší intenzity na severu enklávy. Izraelská armáda mezitím oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael.
Schéma „likvidačních“ operací
Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
Snížení počtu vojáků by mělo některým záložníkům umožnit vrátit se do civilního života, podpořit válkou zasaženou izraelskou ekonomiku a uvolnit jednotky pro případ širšího konfliktu na severu země s libanonským Hizballáhem.
Západ naléhá na nižší intenzitu bojů
Washington naléhá na Izrael, aby snížil intenzitu svých vojenských operací uprostřed mezinárodních výzev k příměří kvůli narůstajícímu počtu civilních obětí.
Obyvatelé Pásma Gazy však uvedli, že izraelská letadla a tanky v noci na dnešek zesílily bombardování východních a severních oblastí Chán Júnisu na jihu tohoto palestinského území.
Mrtvých v Gaze dál přibývá
Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno.
Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.
Konflikt se Sýrií
Izraelská armáda oznámila, že v noci na úterý 2. ledna podnikla vzdušné údery v reakci na raketovou palbu zaměřenou na severní Izrael. Terčem izraelských úderů byla podle prohlášení syrská vojenská infrastruktura. Bližší podrobnosti k místu úderu armáda nesdělila.
Syrská armáda uvedla v prohlášení, že izraelský letecký útok, který dnes časně ráno přišel ze směru od Golanských výšin a byl zaměřen na pozice na předměstí Damašku, způsobil určité materiální škody. Od 7. října Izrael vystupňoval své údery na Íránem podporované milice v Sýrii a zasáhl také syrskou armádní protivzdušnou obranu a některé syrské síly.
Vážení čtenáři, se zpravodajstvím o konfliktu Hamásu s Izraelem se přihlásíme opět ráno. Děkujeme za pozornost.
Rukojmí držení Hamásem nebudou propuštěni dle dohody o příměří v Gaze dříve než v pátek, řekl podle Reuters izraelský poradce pro národní bezpečnost.
Výkonný ředitel Unicef – agentury OSN pro děti – říká, že území čelí krizi „chřadnutí dětí“ - to je termín používaný k popisu život ohrožující formy podvýživy. V článku publikovaném v New York Times Catherine Russell dnes uvedla, že Unicef předpovídá, že míra podvýživy dětí se v příštích několika měsících zvýší o 30 % – a před událostmi ze 7. října bylo již více než 7 000 případů. Dodala, že se jedná o konzervativní odhady a s pokračujícím konfliktem se toto číslo může zvýšit. Pokud je dítě podvyživené, může ho na životě ohrozit i pouhé nachlazení, varuje Unicef.
Americká Sněmovna reprezentantů bude pravděpodobně v průběhu vánočních svátků hlasovat o novém balíku pomoci pro Izrael a Ukrajinu v celkové výši 106 miliard dolarů, z čehož by více než 61 miliard mělo připadnout Ukrajině. Balík se snaží prosadit demokratický prezident Joe Biden. Zatímco na podpoře Izraele se shodnou obě americké strany, vůle podporovat Ukrajinu v průběhu 21měsíční obranné války s Ruskem mezi republikány postupně ochabla.
Válka bude po vypršení dočasného příměří a výměně rukojmí pokračovat, dokud Izrael nedosáhne svých cílů, řekl dnes podle agentury AP izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Vyjádřím se jasně. Válka pokračuje. Válka pokračuje. Budeme v ní pokračovat, dokud nedosáhneme svých cílů,“ uvedl Netanjahu, který vystoupil po boku svých kolegů, členů válečného kabinetu, ministra bez portfeje Bennyho Gance a ministra obrany Joava Galanta. Odhodlání Izraele nepolevit ve válečném úsilí izraelský premiér tlumočil i Bidenovi, se kterým hovořil krátce před začátkem tiskové konference.
Premiér Benjamin Netanjahu, uvedl, že humanitárním pracovníkům z Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) bude povoleno navštívit zbývající rukojmí v Gaze. „Očekávám, že Červený kříž udělá svou práci a že je všechny navštíví a přinese jim léky, které potřebují,“ řekl podle BBC.
Netanjahu uvedl, že Izrael bude pokračovat v boji proti Hamásu na severu a na jihu, což bylo možné pouze „díky hrdinství a odvaze našich dětí“. Podle BBC dodal: „Toto vítězství má velmi vysokou cenu,“ a uznal, že někteří členové Izraelských obranných sil (IDF) během války zemřou. Také uvedl, že mu rodiny vojáků zabitých v boji řekli, aby Izrael v boji pokračoval.
Izraelský nejvyšší soud dnes odmítl stížnost skupiny Almagor proti dohodě izraelské vlády s palestinským hnutím Hamás o čtyřdenním příměří v bojích, propuštění asi 50 rukojmí z Pásma Gazy a 150 Palestinců z izraelských věznic. Soud jednomyslně rozhodl, že vláda má pravomoc takové dohody uzavírat a soud do toho nemůže zasahovat, informoval server The Times of Israel (ToI).
Sdružení Almagor argumentovalo ve stížnosti tím, že dohodou o propuštění jen části z asi 240 rukojmí je porušeno právo na rovnost. Po soudu žádalo pozastavení dohody s tím, že vláda musí dokázat, že propuštěním palestinských vězňů nebudou ohroženy životy Izraelců.
Podzemní tunely hnutí Hamás pod nemocnicí Šífa na videu od Izraelských ozbrojených sil.
Zhruba 200 lidí se dnes v 17:30 sešlo na pražském Václavském náměstí na demonstraci na podporu Palestinců. Řečníci přečetli prohlášení kritizující nedávné vyjádření ministerstva vnitra o možné trestnosti hesla From the River to the Sea Palestine will be free (Od řeky k moři Palestina bude svobodná), kvůli čemuž také podali žalobu na pražský magistrát. Dále apelovali na česká média, aby o situaci v Gaze informovala objektivně, což se podle nich neděje.
Podobné shromáždění uspořádala iniciativa Ne naším jménem! v centru Prahy posedmé. Demonstrující si opět přinesli palestinské vlajky, transparenty a řada z nich měla šátky přezdívané „Palestina“. Po zhruba hodině a půl proslovů se shromáždění za skandování propalestinských hesel vydalo na pochod centrem Prahy. Spoluorganizátor akce Zdeněk Jehlička uvedl, že další demonstrace se bude konat příští středu opět v 17:30, a to v Praze a v dalších českých městech.
Zbraně, které izraelská armáda našla podle svého mluvčího v tunelech pod nemocnicí Šífa v Gaze.
Německý kancléř Olaf Scholz a italská premiérka Giorgia Meloniová dnes v Berlíně společně podpořili Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi a postavili se také za Izrael a jeho právo bránit se proti útokům radikálního palestinského hnutí Hamás. Meloniová se s částí svého kabinetu v Berlíně zúčastnila německo-italských vládních konzultací, jejichž tématem byla i migrační krize.
Meloniová s Scholzem hovořila i o izraelském vojenském zásahu v Pásmu Gazy, která dosud byla pod kontrolou Hamásu. „Izrael má právo a povinnost bránit své občany," řekla italská premiérka. S tím souhlasil i Scholz, podle kterého je však nutné dodržovat humanitární právo.
Scholz uvítal dohodu o čtyřdenní přestávce v bojích výměnou za propuštění zhruba 50 rukojmích držených v Gaze. „Dohoda o propuštění části rukojmích je dobrou zprávou. Nyní je třeba zajistit prosazení dohody, což diplomaticky podpoříme," dodal.
Izraelská armáda zveřejnila další fotografie tunelů pod nemocnicí Šífa, které podle ní využívali teroristé z hnutí Hamás.
Izraelský nejvyšší soud již zamítl petici podanou Almagorskou asociací obětí teroru s požadavkem o zablokování dohody mezi Izraelem a Hamásem o předání rukojmích. Asociace využila práva obětí zločinů protestovat proti propuštění těch, kteří je spáchali. V tomto případě však nešlo o rozhodnutí justice, nýbrž diplomacie. Proto soud petici spěšně zamítl.
„Gaza je pro děti nejnebezpečnějším místem na světě," uvedla výkoná ředitelka UNICEF Catherine Russellová na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Podle dostupných zpráv již v Gaze zemřelo více než 5 300 dětí. To znamená, že průměrně zemře každý den 115 dětí. Navíc má OSN zprávy o tom, že je stále pohřešováno dalších 1 200, přičemž je pravděpodobné, že zůstaly v sutinách poničených domů. Ty, které válku přežijí, pak odžijí zbytek svých životů ovlivněné traumatickými prožitky. Z tohoto důvodu označila Russellová domluvený klid zbraní za „zdaleka nedostatčený".
Britský ministr zahraničí David Cameron se dnes v Londýně setkal se svými protějšky z arabských a islámských zemí, aby probrali klid zbraní. Schůzky se zúčastnili ministři Saudské Arábie, Jordánska, Egypta, Palestinské autonomie, Turecka, Indonésie a Nigérie. Dorazil také velvyslanec Kataru a generální tajemník Ligy arabských států. Cameron uvedl, že je účelem setkání „budování pokojné budoucnosti s bezpečím pro Izrael a také mírem a stabilitou pro palestinský lid.“ Též opět odsoudil vzestup osadnického násilí proti Palestincům na Západním břehu.
Izraelská armáda na telegramu tvrdí, že dnes jejich pilot zneškodnil raketu mířící na Ejlat na jihu země. Toto město již bylo během konfliktu terčem ostřelování z Gazy i od jemenských Hútíů.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelil při snaze odsouhlasit dohodu o výměně rukojmích s Hamásem odporu tří ministrů ze strany Otzma Yehudit (Židovská síla) vedené ministrem pro národní bezpečnost Itamarem Ben-Gvirem. Ten nazval dohodu nemorální a palestinské ženy a děti, které budou navráceny Hamásu nazval „ženskými a nezletilými teroristy". Klíčovým byl tedy pro Netanjahua zisk podpory druhé krajně pravicové strany ve své koalici Tkumy (Znovuzrození). Tu se mu přesvědčit podařilo.
Šéf Mosadu David Barnea dorazil do Dauhá, aby se sešel s katarským premiérem Mohammedem bin Abdulrahmanem Al Thanim, aby dojednali finální detaily dohody o výměně rukojmích. Uvádí to zpravodajský web Axios, podle kterého chce Izrael dořešit, jak bude dohoda prakticky implementována. Také upozorňuje, že „se toho může ještě hodně pokazit.“
Fotografie z pohřbu šesti Palestinců zabitých před týdnem při útoku Izraele na Túlkarim na Západním břehu.
Na hraničním přejezdu v Rafah čeká na vpuštění do Gazy 300 vozů s humanitární pomocí. Přejezd by se měl otevřít v momentě, kdy vstoupí v platnost dohoda o výměně rukojmích, tedy zítra v deset ráno místního času.
Do konce měsíce by mělo dojít ještě k jedné výměně rukojmích Hamásu za Izraelem vězněné Palestince. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na výpověď anonymního palestinského úředníka. Ten tvrdí následující:
„Druhá dávka bude hned následovat tu první. Budou potřebovat čtyři nebo pět dní, aby to zorganizovali. 50 Izraelců se vymění za 150 Palestinců.“
Vyměněni budou starší lidé, ženy a děti a podmínky výměny by měly zůstat stejné.
Al-Džazíra vydala prohlášení, ve kterém odsuzuje „příšerné cílené útoky“ Izraele na žurnalisty. Od 7. října je podle něj Izrael zodpovědný za smrt 60 žurnalistů a fotografů. V závěru prohlášení žádá o mezinárodní zásah.
„Mediální síť Al-Džazíra žádá mezinárodní organizace bojující za svobodu tisku a lidská práva, aby podnikly potřebné kroky k zajištění ochrany žurnalistů, která by jim umožnila provozovat svou profesi, a také je nabádá, aby odsoudily systematické zabíjení žurnalistů izraelskými silami.
Žurnalisté v Gaze obětují nesmírně mnoho, aby odhalili skutečnou cenu izraelského útoku. Al-Džazíra stojí pevně za svou žádostí o spravedlnost,odpovědnost a strážení základních práv žurnalistů v zónách konfliktu.“
Agentura Reuters přináší zprávy, že se švýcarská vláda rozhodla zařadit Hamás na seznam zakázaných organizací. Údajně uznala, že jde o nejvhodnější odpověď na dění na Středním východě.
K izraelskému nejvyššímu soudu dorazila petice požadující zablokování dohody mezi Izraelem a Hamásem. Autorem petice je Almagorská asociace obětí terorismu. Ta tvrdí, že dohoda porušuje usnesení o výměně vězňů z roku 2012, ve kterém je stanoveno, kolik může být za jednoho Izraelce vydáno vězňů jiné národnosti. Očekává se, že se nejvyšší soud peticí zabývat nebude, protože mu diplomatická rozhodnutí nenáleží.
Genocida prováděná Izraelem v Palestině s pomocí USA by neměla zůstat bez patřičné mezinárodní odezvy.