Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Vážení čtenáři, budeme nadále sledovat vyjednávání mezi Izraelem a Palestinou, zatím přejeme dobrou noc.

Ministr zahraničí Palestinské samosprávy (PA) uvedl, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem by mohla přinést osvobození až 300 palestinských vězňů. „Slyšeli jsme, že 50 izraelských zadržených (může být) vyměněno za 300 Palestinců uvězněných v izraelských věznicích, všechny ženy a děti,“ řekl Rijád al-Málikí v pořadu The Context na BBC News.

Hamás uvedl, že zadržuje asi 210 z přibližně 240 rukojmích unesených z Izraele během krvavého útoku 7. října. Další radikální skupina Palestinský Islámský džihád (PIJ), která se na útoku podílela, údajně zadržuje zbytek rukojmích. Její ozbrojené křídlo, Brigády Al-Kuds, dnes podle agentury Reuters oznámilo, že jedna z rukojmích zemřela. „Již dříve jsme vyjádřili ochotu ji z humanitárních důvodů propustit, ale nepřítel otálel, což vedlo k její smrti,“ uvedli radikálové na komunikační platformě Telegram.

Izraelské ozbrojené síly uveřejnily fotografie tunelů pod nemocnicí Šífa, které  zbudoval Hamás.

Katarští představitelé dnes brzy ráno doručili Izraeli návrh na dohodu s Hamasem, řeklo CNN ministerstvo zahraničí. Katar sehrál v tomto konfliktu roli prostředníka mezi válčícími stranami a již dříve se podílel na zajištění propuštění čtyř rukojmích.

Na půdě Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku se dnes večer konala konference o dění v Pásmu Gazy, bojích mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem i možné mírové budoucnosti oblasti. Předsedkyně EP Roberta Metsolaová vyzývala k aktivismu a zastavení Hamásu, apelovala ale také na nezbytnost ochrany životů na obou stranách a zachování civilní infrastruktury. Historik a bývalý izraelský velvyslanec ve Francii Élie Barnavi ve svém příspěvku uvedl, že nejhorší humanitární krize přinášejí nejodvážnější řešení a kvůli dění v Pásmu Gazy je po letech palestinská otázka opět středem pozornosti.

Izraelské ozbrojené síly uveřejnily na síti X záběry z mešity, kterou hnutí Hamás používalo jako skladiště zbraní. Izraelská armáda zde našla desítky  minometů, střel s hlavicí, termobarických zbraní, RPG a tunelové šachty.

Premiér Netanjahu v úvodním proslovu řekl, že Izrael válku po příměří nezastaví. „Jsme ve válce a budeme v ní pokračovat, dokud nedosáhneme všech svých cílů. Zničíme Hamás, osvobodíme všechny naše unesené a pohřešované a zajistíme, že v Gaze nebude žádná strana, která by představovala hrozbu pro Izrael,“ řekl. Americký prezident Biden podle Netanjahua pomohl dohodu vylepšit tak, aby počítala s propuštěním většího počtu rukojmích.

Člen válečného kabinetu a ministr bez portfeje Benny Ganc v úvodu zasedání vlády řekl, že obsah dohody je „těžký a bolestný z lidského hlediska, ale je to správná dohoda“.

Izraelská vláda začala jednat o dohodě o propuštění rukojmích, podle premiéra Benjamina Netanjahua válka po příměří neskončí, píše Haarec.

Šéf agentury OSN řekl, že od útoku Hamásu na Izrael bylo v Gaze zabito 108 zaměstnanců OSN. „Podle našich informací byla většina zabita se svými rodinnými příslušníky včetně jejich dětí,“ řekl Philippe Lazzarini - šéf UNRWA.

Při izraelském útoku na obytný dům ve městě Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy dnes zemřelo 10 lidí a dalších 22 bylo zraněno, informoval Reuters s odvoláním na zprávu, kterou na telegramu zveřejnila tisková agentura Šiháb, tedy zpravodajský kanál blízký Hamásu. Zranění byli údajně převezeni do místní nemocnice Násir.

Dnes večer v Izraeli zasedal úzký válečný kabinet, nyní jedná širší bezpečnostní kabinet a po něm by měla zasedat také vláda. Podle ToI dohodu o rukojmích podpoří většina 38členného kabinetu, navzdory nesouhlasu krajně pravicových stran Náboženský sionismus a Židovská síla (Ocma Jehudit).

Podle listu Haarec bude propuštěno 30 dětí, osm matek a 12 dalších žen. V Pásmu Gazy je podle Haarecu zadržováno více než 30 rukojmích mladších 18 let a nejméně 13 matek, které byly uneseny spolu s dětmi. Dohoda podle ToI také počítá s dovozem paliva a zboží do Pásma Gazy. Izrael naopak obyvatelům izolované oblasti neumožní vrátit se na sever pásma, kde armáda pokračuje v ofenzivě.

Lékaři bez hranic (MSF) tvrdí, že dva z jejích lékařů a třetí, který není spojen s charitativní organizací, byli zabiti při úderu na nemocnici al-Awda - jedno z posledních funkčních zdravotnických zařízení v severním pásmu Gazy. Prohlášení Lékařů bez hranic uvedlo, že nemocnice, která se v současnosti stará o 200 pacientů, byla zasažena ve třetím a čtvrtém patře. Informaci přinesl britský portál BBC.

Kromě zabití lékařů byl vážně zraněn další zdravotnický personál, včetně těch, kteří jsou přidruženi k Lékařům bez hranic. Lékaři bez hranic uvedli, že pravidelně sdíleli informace o aktivitách a umístění al-Awda válčícím stranám. „Vidět zabité doktory vedle nemocničních lůžek je víc než tragické, a to teď musí přestat,“ stojí v prohlášení. Organizace znovu vyzvala okamžitému příměří a ochraně zdravotnických zařízení a personálu.

Jihoafrický prezident Ramaphosa v úvodu dnešní virtuální schůzky bloku BRICS odsoudil radikální palestinské hnutí Hamás za útok na izraelské civilisty, který stál u zrodu současného konfliktu, mezinárodní právo však podle něj porušují obě strany. „Kolektivní trestání palestinských civilistů skrze nezákonné použití síly ze strany Izraele je válečným zločinem. Záměrné odpírání léků, paliva, potravin a vody obyvatelům Gazy se rovná genocidě,“ řekl Ramaphosa.

„Hamás svými útoky na civilisty a únosy rukojmích rovněž porušil mezinárodní právo a musí se za tyto činy zodpovídat,“ dodal jihoafrický prezident.

Jednou z dalších obětí konfliktu mezi Izraelem a Palestinou je i pracovnice Světové zdravotnické organizace (WHO), uvedl dnes na sociální sítí X šéf této agentury OSN Tedros Adhanom Ghebreyesus. O život přišlo také její půlroční dítě, manžel, dva bratři a prý též několik dalších příbuzných, kteří se všichni schovávali ve stejném domě. Šéf WHO nezveřejnil, kde přesně se tak stalo a kdo nese odpovědnost za smrt těchto lidí. Tedros připomněl, že za nynějších bojů zemřelo v Pásmu Gazy také 108 pracovníků úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).

Počet obětí izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy podle vlády Hamásu překonal 14 000 a dalších více než 33 000 Palestinců bylo zraněno. Informuje o tom zpravodajský web televize Al-Džazíra.

K dnešnímu dni podle úřadů Hamásu počet smrtelných obětí války v Pásmu Gazy stoupl na 14 128, z nichž 5600 tvoří děti a 3550 ženy. Údaje o obětech vzhledem k pokračujícím bojům není možné nezávisle ověřit. Zdravotnický systém v Pásmu Gazy zároveň kolabuje a aktuální informace o počtu obětí jsou tak zveřejňovány v delších intervalech.

Nejmenovaný americký představitel, na kterého se odvolává agentura Reuters, řekl, že se Izrael chystá schválit dohodu, která počítá s propuštěním 50 lidí unesených Hamásem výměnou za osvobození 150 palestinských vězňů a čtyř až pětidenním příměřím.

Základní obrysy dohody jsou podle zdroje jasné, ale nic není definitivní, dokud nebude schválena. „Jsme velmi, velmi velmi blízko,“ řekl později dnešní den Biden novinářům o možném propuštění až desítek rukojmích.

Palestinské islamistické hnutí Hamás bude v rámci rýsující se dohody o osvobození rukojmích výměnou za klid zbraní zajatce propouštět postupně, přibližně po 12 či 13 denně, řekl dnes odpoledne listu The Times of Israel (ToI) nejmenovaný izraelský vládní zdroj. Doplnil, že v rámci dohody Izrael nepropustí žádné palestinské vězně, kteří byli odsouzeni za vraždu. 

Hamás uvedl, že zadržuje asi 210 z přibližně 240 rukojmích unesených z Izraele během krvavého útoku 7. října. Další radikální skupina Palestinský Islámský džihád (PIJ) údajně zadržuje zbytek rukojmích.

Prezident Biden prohlásil, že osvobození rukojmích zajatých palestinskými ozbrojenci je nyní velmi blízko, podle zdroje Reuters jich bude 50.

Izraelský vládní zdroj řekl médiím, že rukojmí zajatí palestinskými ozbrojenci budou propouštěni postupně podle dohody, která se nyní rýsuje.

Hamás možná brzy propustí ze zajetí více než 50 rukojmích, a to 40 dětí a 13 žen. Informovala o tom izraelská média. Na oplátku musí Izrael souhlasit s pětidenním příměřím a propuštěním více než 100 palestinských vězňů z izraelských věznic.

Přezkum rozvojové pomoci Palestincům neodhalil, že by některé finance směřovaly hnutí Hamás. Palestincům tak bude nadále proudit jak humanitární, tak rozvojová pomoc „Přezkum ukázal, že kontroly komise a zavedená ochranná opatření - která byla v minulých letech výrazně posílena - fungují dobře a dosud nebyly nalezeny žádné důkazy o tom, že by peníze byly přesměrovány na jiné účely,“ uvedla dnes Evropská komise. 

Podle šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové je EU největším mezinárodním dárcem pomoci Palestincům. „Po hrozivých událostech ze 7. října bylo nutné pečlivě prozkoumat naši finanční pomoc. Tento přezkum potvrdil, že zavedená ochranná opatření jsou účinná,“ dodala von der Leyenová s tím, že dál pokračují práce na tom, jak by měla vypadat budoucí pomoc Palestincům vzhledem k neustále se vyvíjející situaci.

Člen izraelského válečného kabinetu a ministr bez portfeje Benny Ganc dnes prohlásil, že navrácení rukojmích je morální povinností a že to pomůže Izraeli vyhrát válku. „Usilujeme o jejich co nejrychlejší návrat a současně s tím budeme pokračovat v boji,“ řekl.

Náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák dnes přímo nekomentoval návrh dalších podmínek pro získání pomoci, se kterým přišel eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi. Uvedl ale, že jednoznačnou podmínkou je právě jistota, že humanitární pomoc nebude zneužívána. „Má to trošku ironický podkres v tom, že my se tady domlouváme na tom, za jakých podmínek budeme posílat do Gazy zdravotnickou pomoc, nebo benzín a naftu, aby mohly běžet generátory, ale přitom stále zapomínáme, že Hamás sedí na těchto zásobách přímo v Gaze,“ uvedl Jiří Kozák. Podle něj by měla být využita nejen pomoc, kterou tam chceme dovézt, ale i to, co už v Gaze je a „co teroristé nechtějí uvolnit“.

Přezkum rozvojové pomoci Palestincům neodhalil, že by některé finance směřovaly radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, oznámila Evropská komise. Eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi nicméně rovněž přišel s návrhem na další podmínky pro získání pomoci, mezi kterými je například zákaz plateb Palestincům, kteří dávají najevo podporu Hamásu nebo vyjadřují antisemitské názory.

Velkému množství eurokomisařů se ale tyto dodatečné podmínky nelíbily. „Jak může EU odůvodnit uvalení dalších překážek, když přezkum nezjistil žádné pochybení?“ citoval server Politico nejmenovaného úředníka. Jiný pracovník aparátu komise zase varoval, že jakákoliv rozvojová pomoc by za navrhovaných podmínek byla téměř nemožná.