Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online zpravodajství k dění v Izraeli a Pásmu Gazy končí, pokračuje zase ráno. Klidnou noc.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken bude v pátek znovu jednat v Izraeli, méně než tři týdny po své poslední návštěvě země, sdělila médiím americká diplomacie. Po setkání s izraelskými představiteli má Blinken v plánu navštívit i další části Blízkého východu, podrobnosti nejsou jasné.

Mluvčí ministerstva zahraničí plán oznámil krátce poté, co zpravodajský web Axios přišel s informací, že šéf diplomacie USA bude na konci týdne mluvit také s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. S tím jednal už 12. října, když zahajoval několikadenní cestu po Blízkém východě na pozadí nové války mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Diplomatické turné pak také v Izraeli zakončil, přičemž s Netanjahuem opět jednal několik hodin.

Bývalý americký ministr financí Jacob Lew je novým velvyslancem Spojených států v Izraeli. Jeho nástup do funkce dnes schválil americký Senát, přestože se proti nominaci postavili téměř všichni senátoři Republikánské strany. Podle administrativy prezidenta Joea Bidena obsazení postu usnadní snahy Washingtonu pomáhat Izraeli v boji s islamistickým hnutím Hamás a odrazovat od útoků další ozbrojené skupiny v regionu.

USA neměly Senátem schváleného velvyslance od července, kdy funkci opustil Tom Nides jmenovaný v roce 2021. Biden 68letého ortodoxního žida Lewa navrhl v září a projednání nominace tento měsíc nabralo na naléhavosti po bezprecedentním útoku Hamásu na izraelské území.

Lew, který má titul z Harvardovy univerzity, byl v letech 2013 až 2017 ministrem financí ve vládě tehdejšího prezidenta Baracka Obamy, tedy zástupce Demokratické strany stejně, jako je Biden. Senátoři z Republikánské strany se proti jeho vyslání do Jeruzaléma postavili s tím, že bude pro Izraelce nedůvěryhodným partnerem kvůli svému podílu na prosazování íránské jaderné dohody z roku 2015, napsal list The New York Times.

Bolivijská vláda přerušila diplomatické vztahy s Izraelem kvůli bombardování Pásma Gazy, píše Reuters s odkazem na bolivijskou diplomacii.

Americké vládě se zatím nepodařilo zajistit pro Američany cestu ven z Pásma Gazy, uvedl dnes mluvčí Bílého domu John Kirby. Americký ministr zahraničí Antony Blinken předtím řekl, že v oblasti obléhané Izraelem zůstávalo asi 400 amerických občanů a dalších zhruba 600 jejich rodinných příslušníků.

Americká diplomacie se svými občany komunikuje po telefonu, prostřednictvím e-mailů i chatovací aplikace WhatsApp a snaží se s různými partnery dojednat jejich odchod, uvedl Blinken při slyšení v Senátu. Podle listu The New York Times dodal, že Američanům brání vycestovat islamistické hnutí Hamás, které Gazu v posledních letech ovládá.

Palestinská správa přechodu Rafáh v Pásmu Gazy uvedla, že podle sdělení egyptských úřadů bude moci do Egypta ve středu na léčení odjet 81 vážně zraněných Gazanů.

USA posílají na Blízký východ dalších 300 vojáků, oznámil Pentagon. Americké jednotky v regionu byly podle mluvčího tento měsíc terčem 27 útoků.

Hamás v příštích dnech propustí některá ze zahraničních rukojmí, jež drží po útoku na Izrael ze začátku tohoto měsíce. Zástupci Hamásu to podle Abú Ubajdy, mluvčího ozbrojeného křídla tohoto radikálního palestinského hnutí, řekli zprostředkovatelům. Napsala o tom agentura Reuters. O záchraně thajských rukojmí, která Hamás drží, dnes se svým katarským protějškem jednal šéf thajské diplomacie Panprí Bájdta-Nukara. Ve středu se pak kvůli tomu vypraví do Egypta, napsala dnes agentura AFP.

„Informovali jsme zprostředkovatele, že v příštích dnech propustíme několik cizinců,“ řekl Ubajdá.

Izraelská armáda uvedla, že dnes získala kontrolu nad základnou Hamásu v západní Džabáliji na severu Pásma Gazy a že během dnešních operací zabila 50 teroristů, včetně velitele džabálijského praporu Hamásu Ibráhíma Biarího, který byl členem velení při útoku této radikální palestinské skupiny na Izrael 7. října. Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, kde Hamás vládne, dříve dnes uvedlo, že při izraelském náletu na uprchlický tábor Džabálija zahynulo 50 lidí a dalších 150 jich bylo zraněno.

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell odsoudil útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu Jordánu. Během rozhovorů s ministry zahraničí Egypta, Jordánska a Saúdské Arábie také vyzval k ochraně civilistů a k humanitárním pauzám v Pásmu Gazy, kde v odvetě za teroristický útok Hamásu operuje izraelská armáda. Uvedl to dnes Borrellův úřad.

Borrell se v pondělí a dnes spojil se šéfy diplomacií zmíněných muslimských zemí, které mohou hrát roli v dalším vývoji konfliktu mezi Izraelem a Hamásem. Hovořil s nimi mimo jiné o snaze předejít tomu, aby se boje rozšířily mimo současné hlavní ohnisko v Gaze. Podle prohlášení svého úřadu "vyjádřil velké znepokojení nad útoky izraelských osadníků na Palestince, které rázně odsoudil".

Od 7. října, kdy po krvavém teroristickém útoku radikálního hnutí Hamás na izraelské území začala válka v Gaze, roste i násilí židovských osadníků vůči palestinským obcím na Západním břehu. Již několik Palestinců po útocích izraelských civilistů zemřelo.

Egypt rozmístil tanky a obrněná vozidla poblíž hraničního přechodu Rafáh u Pásma Gazy, napsal dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Káhira se podle něj obává přílivu desetitisíců palestinských uprchlíků v důsledku izraelské války proti islamistickému hnutí Hamás, jež v Pásmu Gazy vládne a 7. října podniklo krvavý útok na Izrael.

Egypt hranici s Pásmem Gazy nechává většinu času zavřenou a vpouští na palestinské území pouze dodávky humanitární pomoci. Snímky z místa pořízené dnes zachycují několik egyptských tanků v blízkosti přechodu.

Mírová dohoda s Izraelem z roku 1979 omezuje počet egyptských vojáků, kteří mohou být nasazeni na Sinajském poloostrově, píše ToI. Izrael ale podle izraelského listu opakovaně schválil překročení tohoto limitu, aby mohla egyptská armáda v oblasti efektivně bojovat proti islámským radikálům.

Šéf politického křídla radikálního palestinského hnutí Hamás Ismaíl Haníja se dnes v katarském Dauhá setkal s íránským ministrem zahraničí Hosejnem Amírabdolláhjánem a mluvili spolu o posledním vývoji ve válce Izraele proti Hamásu, uvedla íránská média. Agentura DPA připomíná, že se od začátku nynějšího konfliktu na Blízkém východě sešli podruhé.

Šéf íránské diplomacie uvedl, že region se přiblížil k důležitému rozhodnutí. Jednoznačným vítězem je podle něho palestinský odpor a „sionistický režim zkolaboval“.

Katar v posledních 15 letech patří k největším podporovatelům Hamásu. Poskytuje mu politickou i finanční podporu, třeba při obnově infrastruktury zničené při izraelských útocích. Sám Haníja žije v Kataru.

Izraelská armáda uvedla, že v bojích na severu Pásma Gazy padli dva její vojáci. Krátce předtím informovala o tvrdých bojích s Hamásem v této oblasti.

„Izraelské obranné síly nechtějí svou operaci v Gaze označit za invazi, ale podle dvou izraelských zdrojů vstoupily od pátečního zahájení operace do pásma Gazy nejméně dvě obrněné a pěší divize, což představuje více než 20 000 izraelských vojáků,“ píše server Axiom.

Francouzská policie vyšetřuje, kdo na několik domů na jihu Paříže nakreslil Davidovy hvězdy. Symbol, kterým nacisté v období druhé světové války označovali Židy, může podle prokuratury souviset s rasově či nábožensky motivovaným trestným činem, informovala dnes agentura AFP. Podle francouzského ministra vnitra od vypuknutí bojů mezi Izraelem a Hamásem vzrostl počet antisemitských činů v zemi na více než osm stovek, policie vyslechla na 400 podezřelých.

Modré hvězdy nakreslené za pomoci šablony se objevily na domech ve 14. pařížském obvodu. Podle prokuratury hrozí za poškození majetku s rasovým či náboženským motivem až čtyři roky vězení či pokuta do 30.000 eur (735.000 korun).

Podle starostky obvodu Carine Petitové odkazují na „praktiky ze 30. let a druhé světové války, které vedly k vyhlazení milionů Židů“.

Kypr by chtěl otevřít námořní koridor pro přepravu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informuje o tom dnes agentura AP s odkazem na své zdroje. Návrh ostrovního státu má podle ní podporu několika evropských a arabských zemí. Humanitární pomoc by měla na palestinská území mířit během přestávek v bojích mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.

Námořní koridor by měl umožnit přepravu velkého množství humanitární pomoci do Pásma Gazy, které se podle mezinárodních organizací nachází ve velmi obtížné situaci po vyhlášení úplné blokády ze strany Izraele a zahájení úderů izraelské armády na začátku října. Izrael Pásmo Gazy bombarduje v odvetě za útok ze 7. října, který podnikli členové Hamásu a který v Izraeli stál život přes 1400 lidí.

Přerušení bojů však zatím Izrael odmítá. „Chceme být připraveni vyslat pomoc, až se naskytne možnost,“ uvedl jeden kyperský zástupce.

V restauraci rychlého občerstvení McDonald's v britském Birminghamu neznámý muž vysypal na podlahu desítky živých myší v barvách palestinské vlajky. Video na sociálních sítích ukazuje muže s pokrývkou hlavy v palestinských barvách, jak nese krabici s hlodavci, z nichž někteří jsou ve stylu palestinské vlajky obarveni na zeleno, červeno a černo. Poté, co před zraky zděšených zákazníků krabici vyklopí na zem, zakřičí nadávku vůči Izraeli.

Británie zaznamenává nárůst případů antisemitismu od doby, kdy Izrael zahájil bombardování Pásma Gazy a následně pozemní ofenzivu v reakci na útok radikálního palestinského hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, při němž zahynulo na 1400 lidí. Stejně jako jinde ve světě se i v Británii objevují zprávy o napadeních, slovních urážkách a poškozování majetku.

Při izraelském bombardování bylo zabito nejméně 50 Palestinců v uprchlickém táboře Džabálija, tvrdí ministerstvo zdravotnictví v Gaze řízené Hamásem.

„Izrael souhlasí s tím, že do Gazy bude denně vpuštěno 100 kamionů s humanitární pomocí,“ píše TImes of Israel s odvoláním na izraelského úředníka.

„V pátek večer, když vypadl internet i telefonické spojení a izraelské bombardování bylo ještě silnější a intenzivnější, pomysleli jsme si, že přišla naše poslední hodinka. Dlouho jsme se modlili,“ řekl třiasedmdesátiletý Salah Awad El Sousi. Palestinský doktor farmacie v důchodu se s rodinou přesunul na jih k hranici s Egyptem poté, co jeho dům v Gaze vybombardovali. Přemisťoval se bez osobních věcí, které zůstaly v troskách, ale v domnění, že budou s rodinou evakuováni do Madridu. Dosud se to nikomu nepodařilo, bez ohledu na jeho druhou, španělskou národnost, napsal El País.

Izraelská armáda dnes uvedla, že v posledních několika hodinách sváděla „kruté boje“ s islamisty z hnutí Hamás „hluboko v Pásmu Gazy“, informoval server The Times of Israel (ToI). Při bojích podle Izraele zahynuly desítky ozbrojenců Hamásu a armáda zabavila „mnoho náloží a zbraní“. Informace o případných obětech bojů ve svých řadách izraelská armáda nezveřejnila. Pravdivost prohlášení ani jedné ze stran válečného konfliktu nelze bezprostředně ověřit.

Armádní zpravodaj ToI Emanuel Fabian na síti X sdílel video izraelské armády, na kterém se vojáci v Pásmu Gazy pohybují zastavěnou oblastí, další fotografie sdílel mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Ten v pondělí řekl, že nebude zveřejňovat přesnou polohu Izraelců v Pásmu Gazy. Ze záběrů na sociálních sítích nicméně vyplynulo, že izraelská technika s největší pravděpodobností v pondělí pronikla přinejmenším tři kilometry za izraelskou hranici na okraj města Gazy.

Jemenská povstalecká skupina Hútíové vypálila několik raket a dronů směrem na Izrael. Jde o třetí útok zaměřený na tuto zemi, uvedl mluvčí skupiny a varoval, že „přijdou další“.

Izrael podle šéfa britské labouristické opozice Keira Starmera nesmí blokovat dodávky základních potřeb, jako je voda, léky a palivo, do Pásma Gazy. Starmer dnes v Londýně přednesl projev, kterým reagoval na rozkol v Labouristické straně, která je podle současných průzkumů favoritem nadcházejících britských voleb. Nejen muslimští členové strany po Starmerovi chtějí, aby v rozporu s vládní zahraniční politikou vyzval k příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás, a silně jej kritizují za jeho výroky ohledně izraelské blokády Pásma Gazy, kterou Starmer obhajoval. Podle něj však šlo o nedorozumění.

Krutosti, které Hamás 7. října spáchal v Izraeli, byly podle Starmera „největším útokem na Židy od holokaustu“ a Izrael má právo se bránit. Na druhé straně podle šéfa britské opozice v Pásmu Gazy trpí palestinští civilisté, kteří se znovu ocitli v „křížové palbě“. „Můj přístup k této krizi od samého začátku vycházel z potřeby reagovat na obě tyto tragédie,“ poznamenal Starmer.

Izraelci posílili své pozice na hranici s Libanonem, na místo dorazily rovněž zdravotnické jednotky.

Zástupce Světové zdravotnické organizace (WHO) dnes varoval, že palestinské Pásmo Gazy, které čelí od 7. října masivnímu izraelskému bombardování a téměř totální blokádě, je na pokraji zdravotnické katastrofy. Zástupce WHO své varování zdůvodnil mimo jiné tím, že kvůli bombardování je nyní velké množství lidí v Pásmu Gazy na malém území, kde je nevyhovující sanitární infrastruktura. Tato oblast je rozlohou menší než Praha a žije tam na 2,3 milionu lidí. Z toho asi milion se po vypuknutí války přesunul na jih oblasti.