Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?
Izraelská letadla a tanky v noci na úterý 2. ledna zintenzivnily údery v jižní části Pásma Gazy poté, co Izrael oznámil, že plánuje stáhnout část svých vojáků. Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
- Palestinští teroristé z Hamásu zahájili v sobotu 7. října 2023 ráno mohutný útok z Pásma Gazy. Vypálili tisíce raket a zároveň do Izraele vyslali komanda, která vraždila a unášela zpět do Gazy rukojmí. Až 240 lidí teroristé unesli.
- Izraelská armáda i premiér Netanjahu uvedli, že je Izrael ve válečném stavu, a slíbili, že se bude bránit. „Občané Izraele, jsme ve válce,“ vzkázal Netanjahu. „A vyhrajeme,“ slíbil.
- Na 364 těl zabitých mladých lidí za sebou teroristé nechali poblíž kibucu Re’im na tanečním festivalu. Čtěte ZDE
- Izraelská armáda zahájila již v sobotu 7. října 2023 odvetné a tvrdé letecké údery v Pásmu Gazy. Začal hon na teroristy z Hamásu.
- I po novém roce 2. ledna 2024 dál probíhaly údery Izraele na Pásmo Gazy. Dění kolem války Izraele s Hamásem jsme sledovali na Blesk.cz online.
Snížení počtu izraelských vojáků zapojených do ofenzivy, kterou Izrael v palestinském Pásmu Gazy vede proti radikálnímu hnutí Hamás, podle USA signalizuje postupný přechod k operacím nižší intenzity na severu enklávy. Izraelská armáda mezitím oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael.
Schéma „likvidačních“ operací
Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
Snížení počtu vojáků by mělo některým záložníkům umožnit vrátit se do civilního života, podpořit válkou zasaženou izraelskou ekonomiku a uvolnit jednotky pro případ širšího konfliktu na severu země s libanonským Hizballáhem.
Západ naléhá na nižší intenzitu bojů
Washington naléhá na Izrael, aby snížil intenzitu svých vojenských operací uprostřed mezinárodních výzev k příměří kvůli narůstajícímu počtu civilních obětí.
Obyvatelé Pásma Gazy však uvedli, že izraelská letadla a tanky v noci na dnešek zesílily bombardování východních a severních oblastí Chán Júnisu na jihu tohoto palestinského území.
Mrtvých v Gaze dál přibývá
Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno.
Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.
Konflikt se Sýrií
Izraelská armáda oznámila, že v noci na úterý 2. ledna podnikla vzdušné údery v reakci na raketovou palbu zaměřenou na severní Izrael. Terčem izraelských úderů byla podle prohlášení syrská vojenská infrastruktura. Bližší podrobnosti k místu úderu armáda nesdělila.
Syrská armáda uvedla v prohlášení, že izraelský letecký útok, který dnes časně ráno přišel ze směru od Golanských výšin a byl zaměřen na pozice na předměstí Damašku, způsobil určité materiální škody. Od 7. října Izrael vystupňoval své údery na Íránem podporované milice v Sýrii a zasáhl také syrskou armádní protivzdušnou obranu a některé syrské síly.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství. Pokračovat budeme zase zítra v ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Matku a dceru, které propustilo hnutí Hamás, na základně čekají jejich rodinní příslušníci, převzal je Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) na hranicích Izraele a Gazy a jsou tedy už na izraelském území. „Nesmírně se nám ulevilo, že se po dvou týdnech agónie mohou znovu shledat se svými rodinami,“ uvedla organizace.
Explozi v nemocnici v Pásmu Gazy nezpůsobila izraelská, ale pravděpodobně chybně odpálená palestinská raketa, uvedla francouzská vojenská rozvědka.
Turecko uvedlo, že jeho ministr zahraničí Hakan Fidan tento týden jednal s představiteli palestinského hnutí Hamás o osvobození unesených lidí, podle ministra ale nejsou zatím žádné konkrétní výsledky. Turecké organizace také vyslaly humanitární pomoc do Pásma Gazy, která je však zablokovaná na egyptské straně hranice.
Fidan podle agentury Reuters kritizoval středeční návštěvu amerického prezidenta Joea Bidena v Izraeli. „Samozřejmě, že návštěvu Bidena za takových okolností a do jisté míry z pozice schvalování ničení v Gaze si historie poznamenala,“ uvedl šéf turecké diplomacie. „Mnohé to nepřekvapí, ale vytváří to dojem, který může pro Ameriku vyústit jakkoliv,“ dodal.
Postoje ke konfliktu Izraele a palestinského radikálního hnutí Hamás se projevují na chování a regulaci technologických společností. Google a Intel odřekly účast na listopadové konferenci Web Summit, protože její šéf kritizoval západní podporu Izraele. Skupina amerických republikánských senátů se zajímá o to, jak obsah o konfliktu moderují společnosti Meta Platforms, Google, TikTok a X.
„Válečné zločiny jsou válečné zločiny, i když je spáchají spojenci,“ řekl o izraelské reakci na útoky Hamásu šéf konference Web Summit Paddy Cosgrave. Později se omluvil za načasování a způsob, jak se k věci postavil.
Biden a špičky EU se postavili za Izrael a slíbili další podporu Ukrajině, průlom ve vleklých obchodních sporech summit ve Washingtonu nepřinesl.
„Jsem přešťastný, že dvojice se brzy vrátí ke své rodině, která se ohromně strachovala. Na návratu amerických občanů vzatých jako rukojmí Hamásem jsme pracovali nepřetržitě. Děkuji vládám Kataru a Izraele za jejich spolupráci,“ stojí v prohlášení Bílého domu.
Biden podle Reuters potvrdil, že Hamás z Pásma Gazy propustil dvě Američanky, za podíl na jednáních poděkoval katarské diplomacii a Izraeli.
Izrael i hnutí Hamás při současných bojích porušují mezinárodní právo, uvedla Amnesty International. Vyzvala k zastavení útoků na civilisty.
Hnutí Hamás z Pásma Gazy propustilo dvě americká rukojmí - matku s dcerou, které drželo od krvavého útoku na Izrael 7. října. Propuštěnými jsou podle serveru Times of Israel (ToI) Judith Raananová a její 18letá dcera Natalie původem z Evanstonu nedaleko Chicaga v Illinois. Do Izraele přijely oslavit 85. narozeniny svého příbuzného a židovský svátek Simchat Tóra. Hamás je zajal v kibucu Nahal Oz asi kilometr a půl od hranice Pásma Gazy.
Vlády USA a Evropy vyvíjejí tlak na Izrael, aby odložil svou pozemní invazi do Gazy, aby byl získán čas na tajná jednání probíhající přes Katar s cílem dostat nazpět rukojmí zadržené Hamásem, uvádí Bloomberg s odkazem na zdroje.
„Za těmito zdmi máme dva miliony lidí, kteří nesmírně trpí,“ řekl generální tajemník OSN António Guterres na tiskové konferenci o egyptské straně hraničního přechodu Rafáh. „Pro tolik lidí v Gaze potřebujeme, aby se pohnuli, aby se co nejrychleji přesunuli na druhou stranu této zdi.“
Podle OSN v současnosti na hraničním přechodu Rafáh čeká 219 kamionů.
Izraelské útoky na Pásmo Gazy hraničí s genocidou a nepřinesou bezpečnost, uvedl turecký prezident a vyzval Izrael k zastavení úderů na Gazu.
Hnutí Hamás v reakci na katarská vyjednávání propustilo dvě americká rukojmí, matku s dcerou, která drželo v Pásmu Gazy, píše Reuters.
Britský premiér Rishi Sunak dnes při setkání s vůdcem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem zdůraznil, že je potřeba, aby byl povolen příjezd humanitární pomoci do Pásma Gazy. Informovala o tom agentura Reuters, podle které se předseda britské vlády v Káhiře setkal i s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím. Všichni tři se shodli, že je nutné, aby Izrael i radikální palestinské hnutí Hamás přijaly opatření na ochranu civilistů.
„Premiér vyjádřil hlubokou soustrast nad ztrátami na životech civilistů v Pásmu Gazy. Vedoucí představitelé se shodli na tom, že je potřeba, aby všechny strany přijaly opatření na ochranu civilistů,“ uvedl Sunakův úřad v prohlášení po jednání britského premiéra s Abbásem.
Sunak se v Egyptě setkal s Abbásem i Sísím. Shodli se, že Izrael i Hamás musí přijmout opatření na ochranu civilistů, píše agentura Reuters.
Izrael do 7. října umožňoval omezenému počtu Palestinců vstup do země za prací. „Izrael se nebude podílet na řešení, pokud jde o poskytnutí práce (Gazanům). Přestřihli jsme pupeční šňůru,“ řekl listu The Financial Times (FT) nejmenovaný izraelský představitel. Dodal, že přechody z Pásma Gazy do Izraele, které fungovaly před válkou, nebudou znovu otevřeny, a dodal: „S tím je konec.“
Vláda amerického prezidenta Joea Bidena dnes požádala Kongres o uvolnění více než 100 miliard dolarů (přes 2,3 bilionu Kč) na naléhavé problémy včetně vyzbrojování Ukrajiny a Izraele. Žádost zahrnuje 61,4 miliardy dolarů na pokračování vojenské a ekonomické podpory Kyjeva, 10,6 miliardy na zbraně pro Izrael a devět miliard na humanitární pomoc v Izraeli, Pásmu Gazy i na Ukrajině.
Izraelský ministr zemědělství Avi Dichter naznačil, jakým směrem se vyvíjí uvažování vlády, pokud jde o odstřižení se od Pásma Gazy po válce. Ve čtvrtek prohlásil, že Izrael po skončení konfliktu prosadí v tomto palestinském území nárazníkové pásmo, které zabrání jeho obyvatelům přiblížit se k hranicím.
Rodiny rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy dnes před Telavivským muzeem umění v centru města prostřely stůl se 203 volnými židlemi, píše web stanice BBC. Jde o připomínku prázdných židlí v izraelských domácnostech, kde rodiny usedají k večeři v předvečer svátku šabat. Stejnou pietní instalaci připravila židovská komunita v Římě.
V Jordánsku, Egyptě či Iráku dnes opět protestovaly desítky tisíc lidí proti izraelskému bombardování Pásma Gazy, informovala agentura AFP.
Libanonský národní dopravce oznámil, že omezuje více než polovinu svých letů, protože napětí na hranici s Izraelem přimělo další západní země k varováním před cestami do země.
V pátek Mohammad El-Hout, předseda představenstva společnosti Middle East Airlines (MEA), uvedl, že od příštího týdne bude v provozu pouze osm z 22 letadel společnosti a zbytek flotily bude přesunut na jiná letiště.
Americký prezident Joe Biden požádá Kongres o 60 miliard dolarů pro Ukrajinu a 14 miliard dolarů pro Izrael, řekl agentuře Reuters zdroj obeznámený s jeho plánem. Žádost bude rovněž zahrnovat 10 miliard dolarů na humanitární pomoc, 14 miliard dolarů na zabezpečení hranic a 7 miliard dolarů pro indo-pacifický region, uvedl zdroj.
Britská vláda uvedla, že účastníci propalestinských pochodů, které se mají konat o víkendu po celém Spojeném království, mají právo protestovat, ale měli by mít na paměti „strach a úzkost, které pociťuje mnoho rodin v této zemi“.
Komentář mluvčího Rishiho Sunaka je jemným posunem v tónu vlády oproti minulému týdnu, kdy ministr zahraničí James Cleverly uvedl, že po útoku Hamásu na Izrael ze 7. října by byla na místě „pauza“.
Omezený počet novinářů v Pásmu Gazy se snaží informovat o válce Hamásu s Izraelem a zároveň čelí stejným problémům jako palestinské obyvatelstvo v této izolované oblasti - přemýšlí, kde bydlet, kde sehnat jídlo a vodu a jak se udržet v bezpečí. Vývoj po úterním výbuchu, který usmrtil stovky lidí v nemocnici v Gaze, je posledním příkladem toho, jak tato realita brání světu udělat si úplný a objektivní obrázek o tom, co se děje s palestinským obyvatelstvem v Gaze. Napsala to dnes agentura AP.
Od 7. října, kdy radikální palestinské hnutí Hamás uskutečnilo svůj brutální vpád do jižního Izraele, nemohou do Pásma Gazy vstupovat novináři zvenčí. Jediný vstupní bod pro novináře, izraelský přechod Erez, byl při útoku Hamásu napaden a zůstává uzavřený. V Gaze zůstala trvale přítomna a ponechala si své redakce jen hrstka zpravodajských organizací, jako je AP, Reuters, AFP, Al-Džazíra a BBC. Ostatním pomáhá síť externistů.
Genocida prováděná Izraelem v Palestině s pomocí USA by neměla zůstat bez patřičné mezinárodní odezvy.