Izrael zesílil údery na jihu Pásma Gazy. Chystá několikaměsíční „likvidační“ operace?
Izraelská letadla a tanky v noci na úterý 2. ledna zintenzivnily údery v jižní části Pásma Gazy poté, co Izrael oznámil, že plánuje stáhnout část svých vojáků. Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
- Palestinští teroristé z Hamásu zahájili v sobotu 7. října 2023 ráno mohutný útok z Pásma Gazy. Vypálili tisíce raket a zároveň do Izraele vyslali komanda, která vraždila a unášela zpět do Gazy rukojmí. Až 240 lidí teroristé unesli.
- Izraelská armáda i premiér Netanjahu uvedli, že je Izrael ve válečném stavu, a slíbili, že se bude bránit. „Občané Izraele, jsme ve válce,“ vzkázal Netanjahu. „A vyhrajeme,“ slíbil.
- Na 364 těl zabitých mladých lidí za sebou teroristé nechali poblíž kibucu Re’im na tanečním festivalu. Čtěte ZDE
- Izraelská armáda zahájila již v sobotu 7. října 2023 odvetné a tvrdé letecké údery v Pásmu Gazy. Začal hon na teroristy z Hamásu.
- I po novém roce 2. ledna 2024 dál probíhaly údery Izraele na Pásmo Gazy. Dění kolem války Izraele s Hamásem jsme sledovali na Blesk.cz online.
Snížení počtu izraelských vojáků zapojených do ofenzivy, kterou Izrael v palestinském Pásmu Gazy vede proti radikálnímu hnutí Hamás, podle USA signalizuje postupný přechod k operacím nižší intenzity na severu enklávy. Izraelská armáda mezitím oznámila, že v noci na dnešek podnikla vzdušné údery v Sýrii v reakci na útoky na severní Izrael.
Schéma „likvidačních“ operací
Izrael tvrdí, že válka v Pásmu Gazy, která podle Reuters proměnila velkou část území s 2,3 milionu obyvatel v trosky a způsobila tam humanitární katastrofu, bude trvat ještě řadu měsíců. Tel Aviv však naznačil novou fázi ofenzívy, když v pondělí jeden z izraelských představitelů uvedl, že armáda tento měsíc stáhne své síly uvnitř Gazy a přejde na několikaměsíční fázi lokálnějších „likvidačních“ operací.
Snížení počtu vojáků by mělo některým záložníkům umožnit vrátit se do civilního života, podpořit válkou zasaženou izraelskou ekonomiku a uvolnit jednotky pro případ širšího konfliktu na severu země s libanonským Hizballáhem.
Západ naléhá na nižší intenzitu bojů
Washington naléhá na Izrael, aby snížil intenzitu svých vojenských operací uprostřed mezinárodních výzev k příměří kvůli narůstajícímu počtu civilních obětí.
Obyvatelé Pásma Gazy však uvedli, že izraelská letadla a tanky v noci na dnešek zesílily bombardování východních a severních oblastí Chán Júnisu na jihu tohoto palestinského území.
Mrtvých v Gaze dál přibývá
Palestinské zdravotnické úřady v Gaze ovládané Hamásem dnes uvedly, že si izraelská operace v Pásmu Gazy vyžádala životy 22 185 Palestinců a dalších 57 035 při ní bylo zraněno.
Jen za poslední den bylo podle téhož zdroje při izraelských úderech v Pásmu Gazy zabito 207 Palestinců a 338 jich bylo zraněno.
Konflikt se Sýrií
Izraelská armáda oznámila, že v noci na úterý 2. ledna podnikla vzdušné údery v reakci na raketovou palbu zaměřenou na severní Izrael. Terčem izraelských úderů byla podle prohlášení syrská vojenská infrastruktura. Bližší podrobnosti k místu úderu armáda nesdělila.
Syrská armáda uvedla v prohlášení, že izraelský letecký útok, který dnes časně ráno přišel ze směru od Golanských výšin a byl zaměřen na pozice na předměstí Damašku, způsobil určité materiální škody. Od 7. října Izrael vystupňoval své údery na Íránem podporované milice v Sýrii a zasáhl také syrskou armádní protivzdušnou obranu a některé syrské síly.
Riziko regionálního rozšíření války mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás je „reálné“, dialog mezi Izraelem a jeho sousedy proto musí pokračovat. Podle agentury Reuters to dnes prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v americkém konzervativním výzkumném ústavu Hudson Institute.
„Viděli jsme, jak se arabské ulice v celém regionu naplnily hněvem.Takže riziko regionálního rozšíření je reálné,“ řekla von der Leyenová. Západní představitele opakovaně varovali Írán a libanonské šíitské hnutí Hizballáh před zapojením se do konfliktu. „Írán, patron Hamásu, chce pouze přilévat olej do ohně chaosu. Rusko, válečný zákazník Íránu, vše pozorně sleduje. Rusko a Hamás jsou si podobné,“ dodala šéfka Evropské komise.
Na sociálních médiích se šíří zprávy o mnoha uprchlících, kteří byli údajně zraněni při izraelském útoku na budovu poblíž pravoslavného kostela svatého Porfyria na severu Gazy. V oblasti bylo údajně zabito nejméně jedno dítě, některé zdroje hovoří i o druhém mrtvém.
Podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) bylo od vypuknutí války mezi Hamásem a Izraelem zabito nejméně 21 novinářů, většina z nich při izraelských útocích na Gazu. CPJ uvedl, že od 7. října, kdy bojovníci Hamásu zaútočili na Izrael, zemřelo k tomuto čtvrtku 17 palestinských, tři izraelští a jeden libanonský novinář.
Při střetech v uprchlickém táboře Nur Šams ve městě Tulkarm na okupovaném Západním břehu Jordánu bylo zabito osm Palestinců a jeden izraelský policista, uvedly podle agentury Reuters palestinský Červený půlměsíc a izraelská policie. Podle svědků v táboře stále probíhaly střety mezi izraelskou armádou a několika ozbrojenci.
Saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán a generální tajemník OSN Antonio Guterres během čtvrtečního telefonátu diskutovali o možné deeskalaci situace v Gaze, informovala agentura Reuters s odvoláním na státní tiskovou agenturu SPA.
Princ Mohammed bin Salmán a Guterres během hovoru diskutovali o vojenské deeskalaci a dalších prostředcích, jak zabránit rozšíření násilí do dalších oblastí Blízkého východu.
V Paříži údajně právě probíhá protiizraelská demonstrace, přestože podobné akce byly nedávno ve Francii zakázány.
Americká loď v severním Rudém moři sestřelila tři střely a několik dronů, které mohly mířit na Izrael, uvedl podle agentury Reuters Pentagon. „Nemůžeme s jistotou říci, na jaký cíl byly tyto rakety a drony zaměřeny, ale byly odpáleny z Jemenu a směřovaly na sever podél Rudého moře, potenciálně na cíle v Izraeli,“ uvedl mluvčí Pentagonu během čtvrtečního tiskového brífinku.
USA plánují poslat Izraeli desítky tisíc dělostřeleckých granátů ráže 155 mm určených původně pro Ukrajinu, píše americký zpravodajský server Axios.
Izrael označil dva vysoce postavené členy Hamásu za primární cíle na svém seznamu a dodal, že v souvislosti s útokem ze 7. října hrozí smrt každému členovi Hamásu. Podle agentury AFP Izrael usilovně pátrá po vojenském stratégovi Mohammedu Deifovi a politickém vůdci Yahyovi Sinwarovi, které izraelští představitelé označují za strůjce útoku ze 7. října.
Před izraelskou pozemní invazí do Gazy označil vojenský mluvčí podplukovník Richard Hecht Sinwara za „chodící mrtvolu“ a popsal ho jako „tvář zla“.
Podpora Ukrajiny a Izraele, rozvoj česko-německé spolupráce a zvládání nelegální migrace byla hlavní témata, o kterých dnes v Berlíně jednal předseda Senátu českého parlamentu Miloš Vystrčil. Na úvod dvoudenní cesty, kterou dnes zahájil, se setkal mimo jiné s šéfkou Spolkového sněmu Bärbel Basovou a s předsedou Spolkové rady Peterem Tschentscherem. Na závěr dne debatoval s českými krajany.
„S Bärbel Basovou jsem mluvil o podpoře Ukrajiny a Izraele a obecně o podpoře obhajoby základních lidských práv a svobod a evropských hodnot. Shodli jsme se, že jsme podobně smýšlející země,“ řekl Vystrčil v rozhovoru s ČTK a Českým rozhlasem.
Indický premiér Naréndra Módí hovořil s prezidentem Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a „vyjádřil soustrast“ v souvislosti se ztrátou životů civilistů v nemocnici al-Ahlí v Gaze, uvádí se v prohlášení.
V příspěvku na X Módí uvedl, že „zopakoval dlouhodobý zásadový postoj Indie k izraelsko-palestinské otázce“. Dodal, že „Indie se v tomto ohledu chová velmi otevřeně a srozumitelně“. „Budeme i nadále posílat humanitární pomoc palestinskému lidu,“ vzkázal.
Obrazem: Podzemní nemocnice v Tel Avivu
Neutajovaná zpráva amerických zpravodajských služeb, s níž se seznámil Reuters, odhaduje, že výbuch v nemocnici v Gaze si vyžádal 100 až 300 obětí.
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že v Izraeli bylo zabito 32 Američanů. Jedenáct amerických občanů zůstává nezvěstných, uvedl na čtvrteční tiskové konferenci mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller. „Pokud jde o naši práci ohledně zajištění propuštění rukojmích, tak tato pokračuje,“ dodal.
Podle izraelského ministra hospodářství Nira Barkata má izraelská armáda „zelenou“ k tomu, aby vstoupila do Gazy, kdykoli bude připravena. Rukojmí a civilní oběti budou až na druhém místě za zničením Hamásu, řekl v rozhovoru pro ABC News. „Uděláme vše pro to, abychom přivedli naše rukojmí [zpět] živé...“ řekl, ale „první a poslední prioritou“ je podle něj zničení Hamásu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštívil příslušníky Izraelských obranných sil. Na krátkém videu se jich táže, zda jsou ochotni pokračovat v boji, načež zaznívá kolektivní odpověď „ano“.
Při izraelském bombardování palestinského Pásma Gazy zemřelo 16 palestinských novinářů, uvedla AFP s odkazem na sdružení palestinských novinářů.
Izrael se údajně rozhodl evakuovat své diplomaty z Turecka.
Mezi 203 rukojmími unesenými Hamásem do Gazy je asi 30 dětí a mladých lidí. Dalších až 200 osob se po útoku Hamásu ze 7. října podle armády pohřešuje.
Obrazem: Následky útoku Hamásu na kibuc Nir Oz
USA, Británie a Německo vyzvaly své občany, aby opustili Libanon. Důvodem je situace na jihu země, kde se vzájemně ostřelují Izrael a hnutí Hizballáh.
Izraelský ministr obrany Joav Galant dnes řekl pěším jednotkám shromážděným u hranic s Pásmem Gazy, že brzy uvidí obléhané palestinské území „zevnitř“. S odkazem na prohlášení ministerstva obrany o tom dnes informovala agentura Reuters, podle které tak naznačil, by se mohla blížit pozemní invaze.
„Nyní vidíte Gazu zdálky, brzy ji uvidíte zevnitř. Příkaz přijde,“ řekl Galant podle prohlášení svého úřadu. Ministerstvo obrany neuvedlo žádné další podrobnosti.
Španělské předsednictví Evropské unie dnes kvůli situaci na Blízkém východě v plném rozsahu aktivovalo unijní krizový mechanismus. Rada Evropské unie to oznámila v tiskové zprávě. Mechanismus se zkratkou IPCR propojuje unijní instituce, vlády členských zemí a další aktéry a umožňuje lepší výměnu informací a urychlenou koordinaci politické reakce.
IPCR vznikl v roce 2013 a byl aktivován v souvislosti s významnými krizemi, například kvůli ruskému útoku na Ukrajinu, pandemii covidu-19 či migrační krizi v roce 2015. Mechanismus mimo jiné připravuje návrhy společného unijního postupu v oblasti, pro kterou byl uveden v činnost.
Izrael rozmístil ve Středozemním moři flotilu ponorek, aby odstrašil Írán a Hizballáh, píše deník Bhol.
Genocida prováděná Izraelem v Palestině s pomocí USA by neměla zůstat bez patřičné mezinárodní odezvy.