Napětí kolem Ukrajiny: S Putinem se chce sejít Orbán. Fiala jedná o možné pomoci
Ministerstva obrany, zahraničních věcí a další experti jednají o možné pomoci Ukrajině, řekl po čtvrtečním jednání s hejtmany novinářům premiér Petr Fiala (ODS). Česká republika podle něj musí hledat cesty, jak Ukrajině pomoci a podpořit současně snahu zamezit možné ruské agresi. Česko podle Fialy nad situací na ukrajinsko-ruské hranici nezavírá oči a je znepokojeno ruskými vojenskými manévry, stejně jako celá Evropa či NATO.
Fiala neupřesnil, jak by Ukrajině mohlo Česko pomoci. „Probíhají jednání mezi ministerstvy obrany, zahraničních věcí a experty, jak pomoci Ukrajině. Až dospějeme k nějakému výsledku, tak budeme veřejnost informovat,“ uvedl předseda vlády.
„Celá Evropa a NATO jsou znepokojeny postupem Ruska a vojenskými manévry a hrozbami, které ze strany Ruska jdou,“ řekl Fiala. Připomněl loňskou diplomatickou roztržku Ruska a ČR, při které si obě země vzájemně vyhostily většinu diplomatického personálu. „Vztahy ČR a Ruska nejsou v této době nejlepší a ruský postup určitě neprospívá zmírnění napětí a zlepšení bezpečnostní situace,“ konstatoval Fiala.
Fiala: Je to v zájmu naší bezpečnosti
Podle premiéra je logické, že vláda hledá cesty, jak Ukrajině pomoci. „A také, jak podpořit, aby ze strany Ruska nedošlo k nějaké agresi nebo omezování svobody a samostatnosti Ukrajiny. Je to v zájmu naší bezpečnosti,“ doplnil.
Rusko rozmístilo u svých hranic s Ukrajinou a nově též v Bělorusku desetitisíce vojáků. Kyjev i některé západní země tvrdí, že se Moskva připravuje na možnou invazi na Ukrajinu ve velmi blízké době a že chystá provokace, které by měly podobnou operaci zdůvodnit. Rusko, které v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ale popírá, že by chystalo útok proti svému sousedovi. Moskva požaduje, aby se NATO zavázalo nepřijmout Ukrajinu za členský stát aliance.
Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že pobaltským zemím povolilo dodat Ukrajině některé zbraně vyrobené v USA. Pokud bude Ukrajina napadena Ruskem, Washington poskytne Kyjevu další armádní vybavení. Proti dodávkám západních zbraní na Ukrajinu se ostře staví Moskva.
Orbán se 1. února sejde v Moskvě s Putinem
Agentura TASS uvedla, že maďarský premiér Viktor Orbán přijede 1. února do Moskvy na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Informaci potvrdil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Návštěva, kterou dosud Kreml nepotvrdil, by se odehrála v době zvýšeného napětí mezi Západem a Ruskem kolem Ukrajiny.
„Termín schůzky je 1. února,“ řekl Szijjártó v rozhovoru pro TASS v New Yorku, kde se účastní jednání OSN.
Podle něj bude hlavním tématem setkání energetika, zejména pak dostavba maďarské jaderné elektrárny Paks ruskou společností Rosatom či zvýšení dodávek ruského zemního plynu do Maďarska. Orbán s Putinem by podle něj měli hovořit také o výrobě ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V v Maďarsku či vyslání maďarského kosmonauta do vesmíru s ruskou pomocí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek novinářům řekl, že zprávy o chystané schůzce mezi Putinem a Orbánem zatím nebude komentovat. Ministerstvo zahraničí o tom podle něj bude včas informovat.
Oznámená schůzka by se uskutečnila v době vyostřených vztahů mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, jíž je Maďarsko členem.
Orbán, označovaný za pravicového populistu, je podle agentury APA pokládán za blízkého přítele Putina. Úmysl navštívit Rusko vyjádřil již koncem prosince. Oba státníci spolu naposledy osobně jednali v roce 2019 v Budapešti, uvedl TASS.
Šéfka EK: V případě útoku přijdou masivní sankce
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek zároveň oznámila, že Evropská unie je připravena tvrdě reagovat na případný ruský útok proti Ukrajině. Podle ní Unie na Moskvu v takovém případě uvalí masivní hospodářské a finanční sankce. Sedmadvacítka chce reakci koordinovat se Spojenými státy, na konkrétní podobě postihů se však zatím neshodla.
„Pokud se situace zhorší, pokud dojde k dalším útokům na územní celistvost Ukrajiny, odpovíme masivními hospodářskými a finančními sankcemi. V tom zůstává transatlantické společenství pevné,“ řekla šéfka unijní exekutivy v projevu na úvod Světového ekonomického fóra.
Podobně hovořila ve středu večer i mluvčí amerického prezidenta Joea Bidena, podle níž na Rusko čeká rychlá a tvrdá reakce Washingtonu a jeho spojenců. Sám Biden označil invazi za katastrofu pro Moskvu.
Západní země se snaží diplomatickými kontakty odradit Rusko od nového vpádu do sousední země. Odmítají však ruské požadavky na poskytnutí záruky, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla aliance. Rusko bez jejich splnění odmítá zmírnit napětí.
Unijní diplomacie v současnosti připravuje možné postihy, které mají zasáhnout ruské bankovnictví a další významné sektory hospodářství. Na podrobnostech se však EU kvůli rozdílným postojům členských států zatím neshodla.
Blinken: Rusko překrucuje realitu
Ukrajina ve sporu s Ruskem není agresor, snaží se jen přežít. Dnes to na přednášce o neziskové organizaci Atlantik-Brücke (Atlantický most) v Berlíně prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. V projevu o krizi na Donbasu zdůraznil, že Rusko překrucuje realitu a porušuje dohody.
„Rusko se snaží vykreslit Ukrajinu jako hrozbu své bezpečnosti,“ řekl Blinken. „Která z těchto dvou zemí obkličuje tu druhou? Která z těchto zemí se snaží získat území té druhé silou? Čí armáda je několikrát větší? Kdo má jaderné zbraně?“ řekl.
„Rusko se také snaží označit za hrozbu NATO a říkat, že NATO obkličuje Rusko,“ uvedl šéf americké diplomacie. „Ve skutečnosti ale NATO tvoří jen šest procent ruských hranic a naopak ruská armáda nyní doslova obklíčila Ukrajinu,“ dodal.
Ruské námořnictvo chystá rozsáhlé manévry
Ruské námořnictvo plánuje v lednu a únoru rozsáhlé námořní cvičení, které se bude odehrávat ve Středozemním moři, severním Atlantiku, Ochotském moři a dalších částech Tichého oceánu. Podle agentury TASS o tom ve čtvrtek informovalo ruské ministerstvo obrany. Oznámení přichází v době zvýšeného vojenského napětí mezi Západem a Ruskem kolem Ukrajiny.
Ministerstvo uvedlo, že hlavním cílem manévrů je procvičit činnost námořních, vzdušných a kosmických sil při ochraně ruských národních zájmů ve světových oceánech a také čelit vojenským hrozbám pro Ruskou federaci přicházejícím od moře. Cvičení se má zúčastnit více než 140 válečných a podpůrných plavidel, přes 60 letadel, 1000 kusů vojenské techniky a přibližně 10 000 vojáků.
Rusko v posledních dnech ohlásilo armádní cvičení v Bělorusku, kde se budou ruská a běloruská vojska připravovat na možnou agresi zvenčí. Od 18. do 22. ledna se podle ministerstva koná v Ománském zálivu společné námořní cvičení Ruska, Číny a Íránu.
Vypovedni hodnota clanku je pri nejmensim ptoblematicka..