Aktivistka Greta zapochybovala nad Bidenovými sliby. Jak to vidí její čeští kolegové?

Není to rozhodně poprvé, kdy se Thunbergová objevila před americkými zákonodárci, například v roce 2019 jim vyčetla, že se dostatečně nesnaží bojovat s klimatickými změnami, stejně emotivní byl v témže roce i její výstup na klimatickém summitu OSN v New Yorku. Její plamenná řeč, kde hřímala na politiky, jak zklamali nejen ji, ale také svět, se zapsala do dějin environmentálního aktivismu. „Lidé trpí, lidé umírají. Celé ekosystémy se hroutí,“ prohlásila tehdy.

Thunbergová je jedním ze svědků, kteří promlouvají ve prospěch zrušení dotací fosilních paliv, to nyní přezkoumává subkomise kongresního Výboru pro dohled a reformu. Svědectví pro Blesk Zprávy okomentoval mluvčí české větve Fridays for Future Petr Doubravský.

Thunbergová: Moje generace se nevzdá

„Nemám komisi, co nabídnout, nejsem vědec, nejsem ani lobbista. Jen vás vyzývám, abyste se řídili tím, co říká věda, a vaším selským rozumem,“ začala Thunbergová. Zároveň zapochybovala nad tím, že se podaří splnit sliby, které zatím padly na klimatickém summitu, a připomněla, že v současné době klimatická krize není předmětem debat. Navezla se trochu do lídrů a lidí u moci a starší generace, která se podle ní vzdává bez boje. Sama se zavázala, že její generace se zachová jinak.

Vláda zveřejnila detaily rozvolnění. Od 3. května do obchodů, kadeřnictví s testem

„Svědky klimatické krize jsme ale my všichni.“

„Na veřejném slyšení v Kongresu USA zaznělo několik silných osobních svědectví lidí, kteří trpí jak v důsledku měnícího se klimatu, tak v důsledku lokálních dopadů těžby fosilních paliv. Podobná svědectví se ozývají i z Česka. Manželé Boučkovi ze Sv. Jana pod Skalou v nedávném komentáři popisují, jak změna klimatu zasahuje jejich domov a proč se obec přidala ke Klimatické žalobě,“ poukázal.

„Zaznívají ale také hlasy lidí žijících v uhelných regionech, kteří trpí v důsledku znečištění toxickými látkami a dalšími dopady těžby. Svědky klimatické krize jsme ale my všichni. Stačí se rozhlédnout po vyschlé české krajině. Jak poznamenala Greta Thunbergová: Tohle není můj názor, tohle jsou vědecká fakta,“ podotkl Doubravský.

Greta Thunbergová před americkým Kongresem. | Youtube/Oversight Committee

„Všichni víme, jak to je se sliby politiků a političek, v tom nejsou USA tolik odlišné od Česka. A nyní se opakuju, ale Greta má absolutní pravdu v tom, že to u tohoto nesmí skončit. Někde jsem četl trefný příměr, že Bidenovy kroky jsou pětkrát více než cokoliv doposud, ale zároveň pětkrát méně, než to co skutečně potřebujeme k udržení oteplení pod 1,5 °C (před kterým nás varují vědci). Bidenova klimatická politika možná není dostatečná, ale ukazuje, čeho dokážou obyčejní lidé, když se spojí a postaví se za dobrou věc. A v tom je potřeba pokračovat,“ řekla k poměrně pesimistické výpovědi Thunbergové Doubravský. Stejně jako švédská aktivistka se dotkl toho, že klimatická krize zmizela z veřejného prostoru.

Klimatickou krizi v médií nahradila pandemie

„To je do jisté míry pochopitelné, nahradila ji krize pandemická. To ale neznamená, že problém přešel. Na ochranu klimatu bychom se měli zaměřit i v rámci obnovy ekonomiky. Má-li být něco finančně podpořeno z veřejných peněz, ať jsou to takové věci, které dávají smysl, třeba udržitelné technologie a inovace,“ domnívá se. Popsal také jaké kroky, by mělo Česko podniknout jako první.

„Česká republika musí začít tím nejpalčivějším problémem, tedy těžbou a spalování uhlí. To tvoří necelou polovinu všech našich emisí skleníkových plynů. Podle průzkumů si je česká veřejnost této nutnosti vědoma a souhlasí s ní. Co se týče například hojně diskutovaných aut myslím, že by byla škoda, kdyby v udržitelném automobilismu ujel České republice vlak a ztratila toto exkluzivní místo ve světové ekonomice. Má-li to dopadnout dobře, musíme vnímat současné nevyhnutelné výzvy jako příležitosti, ne jako hrozby. V tomto směru jsem spíše optimista,“ řekl pro Blesk Zprávy Doubravský.

„Dnešní den je obrovským skokem pro ochranu klimatu a zachování obyvatelné planety. Je to ohromný krok v předcházení už tak drastických dopadů klimatické krize, jako je bezprecedentní sucho ohrožující mimo jiné i Českou republiku. Má-li nás tento krok dovést ke zdárnému cíli, nesmí být krokem posledním,“ uvedl Doubravský.

Doubravský: Není na co čekat

„Je třeba usilovat o ambicióznější kroky. Dnešní den je také symbolem toho, že občanské aktivity mají smysl. Závazky všech zemí jsou výsledkem úsilí mnoha lidí, výsledkem neutuchající odvahy, úsilí a protestů. A i když můžeme dnes slavit menší vítězství, neradujme se předčasně. Naše budoucnost i přítomnost je stále ohrožena a emise skleníkových plynů se i nadále zvedají a lidé po celém světě v důsledku oteplující se planety i nadále trpí,“ doplnil Doubravský.

„Doteď jsme poslouchali, že se k ambiciózním krokům v ochraně klimatu a snižování emisí skleníkových plynů mají rozhoupat velcí znečišťovatelé. Nyní, když se tomu tak stalo, je myslím o to více na místě, aby se k podobným krokům přidala i Česká republika. V konci těžby a spalování uhlí, ve snižování emisí skleníkových plynů v dalších odvětvích i v nastavování ambiciózních cílů pro následující roky,“ vyzval Doubravský.

„Není na co čekat, uhlí musí skončit rychle a spravedlivě. S uhlím bychom měli skoncovat mnohem dříve, než třeba určila Uhelná komise, tj. v roce 2038. Je to nejen nutné, ale také možné. Posun ochrany klimatu v zahraničí nám budiž inspirací,“ domnívá se zástupce české Fridays for Future.

V současné době Thunbergová vede kampaň za to, aby jednotlivé státy přislíbily snížení emisí do příštího desetiletí, k tomu se zavázal právě Biden. Prezident uvedl, že USA do roku 2030 sníží své emise skleníkových plynů o 50 až 52 procent oproti úrovni z roku 2005. 

Guvernéři 12 amerických států včetně Kalifornie, New Yorku, Massachusetts a Severní Karolíny vyzvali Bidena, aby podpořil snahu ukončit do roku 2035 prodej nových benzinových aut. Šlo by tak o jasný odklon od fosilních paliv. Prezident představil infrastrukturní plán za 2,3 bilionu dolarů (téměř 50 bilionů Kč) včetně daňových úlev na podporu elektromobilů a nabíjecích sítí, postupné vyřazování osobních aut na benzin ale zatím nepožaduje.

Kauza Vrbětice: Zeman zmínil ruského Pata a Mata. A ostrá kritika prezidenta po projevu

Čína omezí spotřebu uhlí

Svůj slib na snížení emisí zopakoval Biden hned při zahájení virtuálního klimatického summitu světových lídrů. Čínský prezident Si Ťin-pching pak oznámil, že se Čína bude držet stávajícího záměru dosáhnout vrcholu emisí v roce 2030.

Čínský prezident Si ve svém vystoupení prohlásil, že Čína začne v období let 2026 až 2030 snižovat svou spotřebu uhlí. Jako cíl pro svou zem pak vytyčil dosáhnout vrcholu v tvorbě emisí do roku 2030 a uhlíkové neutrality do roku 2060. Takový závazek je podle něj výjimečný, protože Čína tak od vrcholu produkce skleníkových plynů přejde k uhlíkové neutralitě v rekordně krátké době, tedy v období třiceti let.

Čínský prezident rovněž poznamenal, že rozvinuté země, které produkují velké množství skleníkových plynů již dlouhou dobu, mají větší zodpovědnost provést změny svých ekonomik. Méně rozvinutým zemím by podle něj rovněž měly pomoci s přechodem na nízkoemisní provoz.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Johnson je nadšený

Britský premiér Boris Johnson nový cíl USA označil za přelomový. Kanadský ministerský předseda Justin Trudeau pak oznámil, že Ottawa zvýší svůj dříve deklarovaný cíl na pokles produkce skleníkových plynů.

„Jsem nadšený z průlomového prohlášení Joea Bidena,“ řekl Johnson. Amerického prezidenta rovněž pochválil za to, že „vrátil Spojené státy do přední řady v boji proti klimatickým změnám“. Bidenův předchůdce Donald Trump USA vyvedl z pařížské klimatické dohody.

„Pro všechny z nás je zásadní ukázat, že v tom celém nejde jen o nějaké drahé, politicky korektní zelené objímání zajíčků,“ pokračoval britský premiér. „Jde tu o růst a pracovní příležitosti,“ dodal.

Johnson v úterý oznámil, že Británie sníží svoje emise skleníkových plynů o 78 procent do roku 2035, což zároveň označil za nejvíce ambiciózní plán na světě. V dnešním proslovu pak označil svou zemi za „Saúdskou Arábii větrné energie“.

Kanadský premiér Trudeau dnes slíbil snížení emisí své země o 40 až 45 procent oproti úrovni z roku 2005 do konce tohoto desetiletí. Jeho vláda přitom původně plánovala snížit emise o 36 procent.

Zástupci členských států Evropské unie a Evropského parlamentu se ve středu dohodli, že omezí do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent ve srovnání s rokem 1990. Dohodu ještě musí schválit plénum europarlamentu i ministři členských států.