Vzkaz Česku: Soustrast za mrtvé a znepokojení nad Rusy. NATO vyjádřilo solidaritu

NATO je podle společného prohlášení vážně znepokojeno destabilizačními aktivitami Ruska na území aliance.

Zástupce členských zemí dnes o vývoji vyhroceného diplomatického sporu Prahy a Moskvy informoval nový český ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Spojenci rovněž vyjádřili Česku účast v souvislosti s následky výbuchu, při němž v roce 2014 zemřeli dva lidé.

„Spojenci vyjadřují vážné znepokojení nad destabilizační činností, kterou Rusko nadále podniká v euroatlantickém prostoru včetně území aliance, a v plné solidaritě stojí za Českou republikou,“ uvedla v dnešním společném prohlášení Severoatlantická rada.

Kauza Vrbětice: Zeman zmínil ruského Pata a Mata. A ostrá kritika prezidenta po projevu

Vyjádření solidarity NATO s ČR v kauze Vrbětice

Prohlášení Severoatlantické aliance vyjadřující solidaritu s Českou republikou:

1. Český ministr zahraničí dnes informoval Severoatlantickou radu o aktivitách ruských agentů v České republice, jejichž důsledkem byly exploze skladu munice ve Vrběticích v roce 2014. Výbuch způsobil smrt dvou lidí, kteří na místě pracovali, za což členové aliance vyjadřují soustrast, a také velmi podstatné materiální škody.

2. Ministr potvrdil, že české úřady označily jako odpovědné za explozi dva ruské tajné agenty - stejné dva ruské tajné agenty, kteří jsou nadále hledáni úřady Spojeného království v souvislosti s útokem provedeným v Salisbury v roce 2018, při němž byla použita silná nervová látka novičok typu vyvinutého Ruskem.

3. Vzhledem k přičtení odpovědnosti za tyto akce Rusku vypověděla Česká republika 18 ruských představitelů, kteří jsou členy ruských tajných služeb, a zvažuje další významná opatření. Členové aliance vyjadřují hluboké znepokojení nad destabilizačními akcemi, v jejichž provádění Rusko pokračuje v euroatlantické oblasti, včetně území aliance, a jsou plně solidární s Českou republikou.

Summit se chystá na červen

„Je to jedinečná příležitost posílit NATO jako trvající ztělesnění pouta mezi Evropou a Severní Amerikou,“ uvedl šéf NATO Jens Stoltenberg v dnešním prohlášení k chystanému summitu Severoatlantické aliance.

Schůzku lídrů, která se podle dřívějších očekávání měla i s ohledem na pandemii covidu-19 odehrát spíše až ve druhé polovině roku, svolal v době vyhroceného napětí mezi Západem a Ruskem.

K tomu vedle shromažďování ruských sil u Ukrajiny přispělo také odhalení českých tajných služeb o účasti ruských agentů na výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, o němž dnes jednají velvyslanci při NATO.

Poprvé s Bidenem

Summit, na němž by se s partnery měl poprvé osobně sejít americký prezident Joe Biden, bude mít na programu agendu aliance do roku 2030.

Spojenci z obou stran Atlantiku dávají najevo, že po čtyřech letech ochlazení vztahů za vlády bývalého prezidenta Donalda Trumpa chtějí opět posílit vazby mezi USA a Evropou. Jedním z důkazů má být koordinovaný odchod aliančních jednotek z Afghánistánu, který NATO zahájí v květnu.

Na stole i konec afghánské mise. A co po něm

Na summitu by měli lídři jednat o hlavních bodech agendy pro roky následující po ukončení afghánské mise. Podle Stoltenberga je mezi výzvami, které budou řešit, také hrozba terorismu, kybernetické útoky, vzestup Číny či dopad klimatických změn na bezpečnost.