Lukašenko hrozí „válkou“ se sousedy. Hranice Běloruska ale nezavřel
Hranice Běloruska zůstávaly dnes otevřené i přes čtvrteční hrozby prezidenta Alexandra Lukašenka o jejich uzavření a možné „válce“ se sousedy, které obvinil z podpory protestů proti autoritářskému režimu v Minsku. Uvedla to dnes agentura AFP.
Běloruská pohraniční stráž oznámila, že „posílila kontrolu“ a že na hranice „byly vyslány posily“. Hraniční přechody nicméně dál fungují a pohraničníci tam kontrolují cestující při vjezdu a výjezdu ze země.
Lukašenko ve čtvrtek oznámil, že zavře hranice s Polskem a Litvou, jež patří mezi nejdůraznější kritiky jeho režimu, a také posílí ochranu hranic s Ukrajinou. „Jsme nuceni stáhnout vojska z ulic, půl armády povolat do zbraně a uzavřít státní hranici ze západu - především s Litvou a Polskem,“ prohlásil autoritářský prezident, jenž zemi vládne tvrdou rukou už 26 let.
Lukašenkova prohlášení zůstávají zatím jen slovy. „V poslední době skoro vše, co říká Lukašenko, je buď lež, anebo spekulace, anebo pokus manipulovat veřejným míněním,“ řekl serveru Belorusskij partizan analytik Franak Vjačorka. Lukašenko podle něj chtěl nejspíše jen posílit svá tvrzení, že veškeré protesty jsou vyvolány zvenčí a řízeny z Polska, Litvy či z Ukrajiny.
V řadě běloruských měst již šestý týden přes tvrdé zákroky bezpečnostních sil pokračují protesty proti zfalšování výsledků srpnových prezidentských voleb. Každou neděli se přitom podle odhadů opozice i novinářů demonstrací jen v Minsku účastní na 100 000 lidí, kteří požadují Lukašenkův odchod a nové volby hlavy státu.
AFP připomněla, že Lukašenko již několikrát zmobilizoval armádu a poslal ji k hranicím, a to i na hranice s Ruskem. Celé jaro totiž tvrdil, že se jej chce Moskva zbavit, protože brání přeměně země v ruského vazala. Ale po volbách otočil o 180 stupňů, aby získal ruskou podporu tváří tvář masovým protestům. Minsk nyní hlásá, že protesty řídí Západ, aby si podmanil Bělorusko jako nástupiště proti Rusku.
