Zákulisí akce u Slováků: „Jiřino! Jak je tohle možný?“ Zemanův úžas nad Bohdalovou, cigárko i raut
Slovenská ambasáda v Praze zažila ve středu odpoledne velkolepou a vpravdě bujarou oslavu. Nový velvyslanec Martin Muránský otevřel brány malebných zahrad reprezentační vily a pozval politickou i společenskou smetánku. A hosté rozhodně nezklamali. Dorazila hned trojice prezidentů – dva čeští, Václav Klaus s manželkou Livií a Miloš Zeman, ale také bývalá slovenská hlava státu Ivan Gašparovič. Jejich přítomnost ale nakonec zastínila jiná osobnost – legendární Jiřina Bohdalová.
Herecká ikona, která loni podstoupila operaci srdce a ještě nedávno bojovala se zdravotními komplikacemi, v zahradách ambasády zářila. U stolu si vřele povídala s Livií Klausovou i samotným Klausem.
Když dorazil Zeman, neudržel se. „Jiřino! Jak je tohle možný! Podívej se, na moje narozeniny nepřijdeš, na mojí autogramiádu nepřijdeš, a tady tě konečně vidím…,“ zahlásil nadšeně exprezident, který se s oblíbenou herečkou a starou kamarádkou už dlouho neviděl. Zeman i Bohdalová srdečně žertovali a okamžitě strhli pozornost lidí kolem.
Recepce se konala u příležitosti Dne Ústavy Slovenské republiky a Dne ozbrojených sil, a právě proto měla atmosféra slavnostní i lehce nostalgický nádech. Pod zataženou oblohou, která zahradám dodávala příjemný klid, spolu trojice prezidentů s Bohdalovou u hlavního stolu vydržela prakticky celé odpoledne. Povídali si, připíjeli si a cinkali skleničkami.
Zatímco Bohdalová zůstala věrná čisté vodě, Zeman si kromě vína dopřál i cigaretu, kterou si s chutí zapálil v zátiší ambasádní zahrady. Klaus, mimochodem muž, který stál společně s tehdejším slovenským premiérem Vladimírem Mečiarem za rozdělením Československa, přitom s úsměvem seděl s manželkou a Bohdalovou u stolu a společně vzpomínali na staré časy.
Trojice prezidentů
Došlo i na vtipnou výměnu mezi třemi prezidenty o zdraví a vitalitě. „Ivane, jak žiješ?“ zahájil konverzaci Zeman směrem ke Gašparovičovi. „No, ještě lepší,“ usmál se slovenský exprezident. „Ještě lepší? Než kdo?“ pochechtal se Zeman svým klasickým tónem. „Jo! Než každý,“ odvětil Gašparovič a oba se rozesmáli.
Klaus přidal kompliment: „No, ale vypadáš dobře, tak svěže.“ Zeman pak neodolal a vytasil svůj typický bonmot: „No hele, říká se, že život má tři fáze – mládí, dospělost… a vypadáte dobře,“ rozesmál stůl.
Politická a společenská smetánka
Zahrady ambasády se zaplnily zvučnými jmény. Vedle prezidentů a Jiřiny Bohdalové nechyběl ani předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), exministr vnitra Jan Hamáček, sněmovní kancléř Martin Plíšek, místopředseda ANO Karel Havlíček či odborový předák Josef Středula. Mezi hosty se pohyboval také kardinál Dominik Duka a britský velvyslanec Matt Field, kteří byli k roztrhání.
Seznam účastníků tím ale zdaleka nekončil. V zahradách se objevili i senátor Pavel Fischer, exministr zahraničí Cyril Svoboda, šéfka SOCDEM Jana Maláčová či bývalý europoslanec Jan Zahradil.
Dobré dějiny
Oficiální část odpoledne začala oběma státními hymnami, pak si vzal slovo velvyslanec Martin Muránský. A bylo jasné, že se nebude držet při zdi. V projevu zdůraznil „dobré dějiny“, které spojují Česko a Slovensko – na rozdíl od jiných států „bez masových hrobů a kolektivních traumat“. Připomněl i odchod sovětské armády v roce 1991 a „něžný rozvod“ obou států.
Pak se pustil do současnosti. „Také naše vztahy prošly turbulentním vývojem a dočasně se oslabily,“ řekl velvyslanec a rýpl si do Fialovy vlády, která podle něj vztahy zbytečně zatěžuje spory kolem války na Ukrajině.
Muránský neopomněl ani slovenského premiéra Roberta Fica. Připomněl, že „opakovaně nabízí společná zasedání vlád“ a položil provokativní otázku, proč by to měl být problém právě teď – „nám tak blízko, tady v Praze“. Nakonec pozval hosty na výstavu východoslovenského moderního umění, kterou ambasáda otevírá jako nový cyklus regionální kultury. Jeho projev jasně směřoval i k politickým narážkám.
Prosby, varování a hraběcí rady
Pak přišel na řadu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Mluvil dobrých dvanáct minut a jeho projev měl smířlivější tón, i když si také neodpustil pár šlehů. Připomněl, že česká a slovenská ústava staví na podobných principech a že obě země spojuje členství v EU a NATO. „Jsme partneři, kteří musí a měli by spolu mluvit,“ zdůraznil.
Pak se však obrátil přímo ke slovenské straně. „Osobně jsem přesvědčen, že zájem o druhou zemi se kromě jiného projevuje i tím, že o ní mluvíme. Ale zda těmi slovy skutečně projevujeme chuť spolupracovat, nebo zda neudělujeme hraběcí rady – na to je druhá strana vždycky citlivá,“ řekl.
Vystrčil požádal, aby se podobným tónem neeskalovaly spory. „Abyste, když mluvíte o zemi, která má podobné principy a je naším partnerem, mysleli na to, že hraběcí rady ničemu nepomáhají,“ apeloval. Současně vyzval, aby obě strany nezapomínaly na budoucnost. „Nejde jen o dnešní názory na zahraniční politiku, ale o to, co nás čeká. Vztahy mezi Českem a Slovenskem jsou mnohem vrstevnatější, než se zdá. Pokud si to uvědomíme, zůstaneme partnery s dobrou perspektivou,“ završil.
Hostina, jak se sluší a patří
O hladu ani žízni na oslavě nikdo nebyl, ba naopak. Stoly praskaly pod tíhou tradičních slovenských specialit. Nesměly chybět tradiční slovenské halušky, a to hned na několik způsobů – s brynzou i se zelím. K nim teklo slovenské pivo i víno, k dispozici byly také minerálky z hor a šampaňské.
Sladké stoly lákaly pestrou nabídkou – od klasických košíčků a pudinkových pohárů až po ovocné dezerty, které mizely rychleji, než číšníci stíhali doplňovat. Ti, kdo dávali přednost sytějším chodům, se mohli těšit na grilovaná kuřecí prsa i stehna se zeleninou, knedlíky se zelím nebo grilovaný hermelín. Velvyslanec Muránský dal tím jasně najevo, že slovenská kuchyně je na ambasádě královnou.
Vážně ne. Je mi líto.