Nerudová uvedla, že jí chodí řada zpráv, aby o nejvyšší funkci ve státě usilovala. Prezident je podle ní pojistka demokracie, který kromě toho, že má řadu důležitých pravomocí, by měl dávat občanům naději a tlačit na vládu, aby krizi zvládla. V současné politické reprezentaci postrádá pokoru, politici podle ní nedůvěřují občanům, což se prokázalo i v současné epidemii koronaviru.

Senátor Fischer se obává o Zemanovo zdraví kvůli Sputniku. A znovu zabojuje o Hrad

„Takže uvažovat o kandidatuře do veřejné funkce, jako je prezidentka, člověk nemůže proto, že se cítí polichocen, že mu někdo píše. Musí to vnímat skutečně zeširoka. V tuto chvíli jsem rektorkou univerzity, což je práce, které se věnuji na 100 procent. Ale ano, o té věci přemýšlím. A až přijde čas, učiním rozhodnutí,“ řekla HN Nerudová.

Mandát rektorky vyprší Nerudové v únoru příštího roku, prezidentské volby se mají konat začátkem roku 2023. Nerudová se specializuje na daně a jejich harmonizaci s Evropskou unií, je profesorkou a vedoucí Ústavu účetnictví a daní na Mendelově univerzitě. Od ledna 2018 je předsedkyní komise pro spravedlivé důchody. Loni v dubnu společně s dalšími ekonomy založila občanskou iniciativu KoroNERV-20, jejímž hlavním cílem je zmenšit dopady pandemie na českou ekonomiku.

Jako o možných kandidátech do příští prezidentské volby se mluví o předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefu Středulovi, zmiňuje se generál Petr Pavel, kandidáti z minulé volby a současní senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer nebo šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Prezident Miloš Zeman, který už podle ústavy kandidovat nemůže, by za svého nástupce podle dřívějších vyjádření volil premiéra Andreje Babiše (ANO), který kandidaturu dosud odmítal.