Bez rukou mohl jen luxovat

Před pěti roky uřízl stroj obě ruce Martinovi Trakalovi (35) z Liberce. Soud mu teprve nyní přiznal právo na odškodění - jeden a půl milionu korun. Verdikt ale není pravomocný, takže zatím neviděl ani korun. A na plné invalidní výhody, jaké mají třeba vozíčkáři, také nedosáhl. "Nechci, aby to vyznělo nevhodně. Ale život bez rukou je v mnoha ohledech horší postižení než u vozíčkářů. Mohu sice chodit, ale to je všechno. Po návratu z nemocnice jsem si musel zvyknout na bezmocnost při toaletě i při jídle. Děti (4 a 7) mám ještě moc malé, o všechno se musela postarat manželka. Po zhojení zbytků končetin jsem dostal dvě protézy, jednu zčásti ovládanou a jednu jen kosmetickou. Tou funkční mohu držet aspoň hadici od vysavače a doma luxovat," pověděl Trakal. Dodal, že od samého počátku tragédie nechtěl zůstat v nečinnosti. "Vystudoval jsem sociální vědy na Technické univerzitě v Liberci. Jedním palcem mohu pracovat s klávesnicí počítače," ukázal. Postižený Martin Trakal podotkl, že platba za odškodnění zůstala ještě v nedohlednu. "Moje právnička teprve čeká, zda se vedení již zaniklého podniku Velutex odvolá. Zároveň se snažím získat více výhod jako mají vozíčkáři. Například právo na průvodce. Tomu ale brání legislativa. Psal jsem už dříve Vladimíru Špidlovi, tehdy ještě jako ministrovi práce. Popřál mi všechno nejlepší, ale prý mám smůlu. A poukázal na zákony," připojil. Předseda Asociace samostatných odborů v Liberci Milan Šubrt dodal, že Trakalovi pomohli 13 000 korun na nákup počítače. "Zaměstnavatelé pořád podceňují bezpečnost práce. V republice se každý den stane jeden těžký pracovní úraz. A to je hodně," uzavřel odborář