Tohle s respirátory určitě nedělejte: Pára, mikrovlnka či myčka? Jak je správně čistit

O zpřísnění podmínek, za jakých lze cestovat hromadnou dopravou, chodit do obchodů či využívat některých služeb, rozhodla vláda tento týden. Pro lidi v nouzi mají ochranné pomůcky zdarma rozdělovat potravinové banky. Rozdělují ale zatím právě chirurgické roušky, které od pondělí už nebudou pro pohyb na zmíněných místech. Ačkoliv původně Ministerstvo zdravotnictví hovořilo, že bude možné nosit dvě chirurgické roušky, nakonec zakázalo i tuto možnost.

Proti nošení dvou chirurgických roušek se v minulých dnech vyslovili někteří odborníci. Podle nich se zdvojením roušek snižuje jejich průchodnost a vzduch s virovou nákazou je může obcházet. Vladimír Ždímal z Ústavu chemických procesů Akademie věd uvedl, že u dvou chirurgických roušek na sobě je obtížné utěsnit je na obličeji: nakonec vzduch nesoucí částice s potenciální nákazou může roušky obcházet.

Podle něj nošení respirátoru s označením FFP2 či obdobného od jiných firem neochrání lépe než látková rouška. Respirátor má větší účinnost jen tehdy, pokud se nosí dobře nasazen - a to podle něj většina lidí v Česku neumí dodržet. I proto, že některé respirátory se vyrábějí na jiném kontinentu pro odlišně tvarované obličeje s jinými rozměry.

První den s respirátory v Praze: Strážníci řešili 187 případů porušení. Padaly pokuty

Pára nad hrncem nebo peroxid?

Jak ale uvedli odborníci z Iniciativy Sníh, respirátory FFP2 se používají ve zdravotnictví v oblastech se zvýšeným rizikem infekce. Jsou konstruované jako výrobek na jedno použití, musí být po použití odstraněny, aby se zabránilo dalšímu riziku infekce.

Pokud používáte respirátor FFP2 pro soukromé použití (např. nakupování), předpokládá se, že budou FFP2 respirátory vystaveny nepatrným rizikům patogenů. Pokud je však jejich dostupnost omezená, či chcete ušetřit, je možné použít respirátor opakovaně. Důležitá je ale jejich správná sterilizace. Odborníci zkoušeli metody dezinfekce respirátorů, ve studii doporučují zejména 7 dní sušení na vzduchu v místnosti či v horkovzdušené troubě při teplotě 80 °C.

Ale také varují před postupy, které jsou na internetu často označovány jako účinné.

Metody, které byste na dezinfekci respirátorů rozhodně používat NEMĚLI:

• Dezinfekce v páře nad hrncem - Odborníci nemají v tuto chvíli žádné spolehlivé informace, a tak tento postup rozhodně nedoporučují. Materiály respirátoru se často poškodí. Nosní pěnové vložky se mohou uvolnit, tvarované respirátory se mohou zničit a pásky mohou ztratit svoji elasticitu.
• Dezinfekce v mikrovlné troubě - Účinek mikrovlnné trouby závisí na tom, jak vlhký je respirátor. Mikrovlnná trouba vytváří různé teploty v různých materiálech a na různých místech. Rovnoměrná dezinfekce proto není zaručena. Kromě toho může dojít k poškození materiálu a ke snížení výkonu filtru.
• Dezinfekce v pračce - v pračce jsou respirátory vystaveny velmi vysokému mechanickému zatížení a přicházejí do styku s pracím práškem. To může respirátor poškodit nebo ovlivnit výkon filtračního materiálu, varují odborníci. 
• Dezinfekce v myčce na nádobí -  v myčce je respirátor vystaven mechanickému a chemickému zatížení. Pěnové podložky se mohou odlepit a může dojít ke snížení pružnosti úchytných pásků snížení a výkonu filtru. 
• Dezinfekce UV lampou - UV záření inaktivuje virus covid-19, ale funguje pouze při přímém vystavení světlu, tedy pouze na povrchu respirátoru. Viry, které jsou uvnitř respirátoru, nebudou velice pravděpodobně zneškodněny. Navíc odborníci varují, že UV světlo může poškodit materiály respirátoru.
• Dezinfekce peroxidem vodíku - jak uvedli odborníci ve své studii, bez příslušných odborných znalostí by se neměly používat žádné chemikálie. „Provedli jsme testování s 6 % H2O2 (doba expozice 30 minut) a poté jsme byli schopni detekovat ve filtračním rounu patogeny a výkon filtru se výrazně snížil,“ vyjádřili se experti k této metodě.
• Vložení do mrazáku - Umístění do mrazničky nedezinfikuje patogeny. Některé buněčné kultury se zmrazují, aby se daly skladovat, protože po opětovném zahřátí se opět stanou „aktivními“. Kromě toho některá umělá vlákna v mrazáku „zmrznou“ a proto mají sklon ke „křehkosti“, tj. sklony k poškození materiálu.